Cukr, strašák zdravých zubů?

Otázku vzniku tohoto infekčního onemocnění zkoumali vědci velmi dlouho. Shodli se na teorii, že zubní kaz je působený kyselinami, které produkují baktérie naší ústní mikrobioty. Kyseliny vyslověně zub „rozleptají“ – tím vytvoří podmínky pro vznik zubního kazu. Aby byly baktérie aktivní, přijímají cukry, které zkonzumujeme. Mnohdy ani netušíme, kde všude je cukr obsažený. Není řeč jenom o sladkých jídlech, cukr najdeme i ve slaném pečivu, jogurtech, omáčkách, oříškách či konzervantech a lécích.

Na trhu se objevuje stále větší množství sladkých potravin, které nemají přímou souvislost se vznikem zubního kazu, a to z toho důvodu, že baktériím „nechutnají“ a nepřijímají je. Jde o umělá sladidla (aspartam, cyklamát, acesulfám…) a náhradní cukry (Sorbit, Xylit, Mannit). Problém ale může vzniknout při jejich zvýšené konzumaci, která může mít za následek průjem a jiné trávicí těžkosti kvůli jejich nízké vstřebatelnosti ve střevě. (To už ale se zubním kazem nesouvisí.)

Stalo se vám, že po vypití sklenky pomerančového džusu nebo koly jste měli pocit „lepkavých zubů“? Zubům neškodí jen kyselé produkty baktérií. Kyselé potraviny a nápoje jsou často o mnoho kyselejší než kyseliny, které produkují baktérie ve vašich ústech. Právě ony způsobují rozleptání zubů ve velkých plochách a vznik tzv. erozí. Ve studiích se jako nejkyselejší (a pro vaše zuby nejškodlivější) ukázalo citrusové ovoce (grepy, pomeranče), jablko, též kola či bílé víno. Zubní eroze má za následek rozsáhlou destrukci skloviny zubů, spojenou s jejich zvýšenou citlivostí.

Kdy škodí cukr zubům nejvíce?

Jakmile něco zkonzumujete, sníží se pH a zvýší kyselost na povrchu zubů, zejména v povlaku, což má za následek poškození skloviny a „infekci“ zubu baktériemi, které postupně vyvolají zubní kaz. Sliny obsahují látky, které dokáží zneutralizovat kyseliny baktérií a tím potlačit vznik zubního kazu. Jejich účinnost je však u každého člověka jiná. Je prokázané, že pro vznik zubního kazu je důležitější frekvence vystavení cukru než jeho celkové přijaté množství. Vašemu bezvadnému úsměvu tak uškodí víc neustálé popíjení sladkých nápojů či jezení lepivých karamelek mezi jídly než sladká tečka po hlavním jídle.

Škodlivé baktérie produkují nejen kyseliny, ale i mnoho toxinů. Ty ničí nejen zuby, ale i okolní sliznice, dásně, což vede k jejich zánětu a následně krvácení. Vzhledem k tomu, že k zánětu dochází na velké ploše, škodlivé toxiny baktérií se dostávají do krevního oběhu a poškozují stěny cév. To má za následek nejen až dvakrát vyšší riziko vzniku mozkové příhody nebo infarktu, ale také zvýšení rizika nemocí dýchacích cest, revmatoidní artritidy a předčasného porodu.

Zvýšené riziko je u pacientů s umělou srdeční chlopní, kardiostimulátorem, u pacientů s transplantovanými orgány, cukrovkou či onemocněním ledvin.

Baktérie, jako hlavní činitel vzniku zubního kazu, se koncentrují na povrchu zubu v podobě zubního povlaku, který si můžeme představit jako „kašičku“ nalepenou na sklovině. Když povlak pravidelně odstraňujeme, odstraníme tím i množství kyselinotvorných baktérií. Proto je třeba si aspoň dvakrát za den vyčistit zuby a mezizubní prostory. K ústnímu zdraví dopomůže i vypláchnutí ústní dutiny ústní či aspoň pitnou vodou ihned po jídle, případně zvýšení množství slin žvýkáním žvýkačky bez cukru.

Viktória Greksová a Igor Bukovský, Ambulance klinické výživy