Magazín zdraví Strava Stravování Co se skrývá za živočišnou stravou

Co se skrývá za živočišnou stravou

Mnozí si uvědomujeme, že stojíme před závažnými celosvětovými společenskými a ekologickými problémy. Jen málokdo z nás ovšem ví, co s nimi počít.

Rubrika: Stravování

Typ článku: Články

Naštěstí se šíří všeobecné uvědomění o možnostech řešení těchto problémů – nová perspektiva založená na chápání propojenosti a souvislosti všeho se vším. Když se podíváme na důsledky našich malých každodenních rozhodnutí v tomto širším globálním kontextu, pochopíme, že kořeny problémů i cesty, jak jim čelit, jsou v možnostech každého z nás.

Přeneseme-li tuto perspektivu na oblast výživy, zjistíme, že přechod od stravy založené na rostlinných produktech ke stravě převážně živočišné, ke kterému došlo během tohoto století, měl dalekosáhlé následky. Severoameričané např. spotřebovali v roce 1985 o polovinu méně obilovin a brambor, o třetinu více mléčných výrobků, o polovinu více hovězího masa a o 280 % více drůbeže oproti přelomu století. Tento posun stravovacích návyků vyústil ve stravu, která obsahuje o třetinu více tuků, a o pětinu méně uhlohydrátů oproti přelomu století, ve stravu, jejíž úroveň spotřeby bílkovin někdy i vícenásobně přesahuje doporučené dávky a potřeby našeho organismu.

Zvýšená poptávka po živočišných produktech vedla k rozsáhlému přerozdělování zdrojů, podpořila degeneraci globálních ekosystémů a mnohdy zcela rozvrátila a vytlačila domorodé kultury po celém světě. Vliv takto změněné stravy na lidské zdraví je ničivý.

Při podrobném zkoumání těchto problémů zpět k jejich jádru, které spočívá v našich stravovacích návycích – naší spotřebě masa, drůbeže a mléčných výrobků – uvidíme, že ozdravění naší výživy může výrazně ovlivnit ozdravění Země a vytvořit udržitelný svět pro naše děti.

Odčerpávání zdrojů

Živočišná produkce má významný a dalekosáhlý vliv na biosféru, protože výroba živočišných potravin je daleko méně účelná než rostlinná výroba. Velké množství z toho, čím nakrmíme zvířata, se přemění na nestravitelné vedlejší produkty, popř. je spotřebováno v metabolických procesech.

Pěstování krmiv k produkci živočišné stravy pro velký počet lidí vyžaduje spotřebu velkého množství půdy, vody a energie. Např. v USA se tak jedna třetina všech přírodních surovin, včetně fosilních paliv, spotřebuje na živočišnou výrobu.

Ztráty při využívání obilnin pro živočišnou výrobu: bílkovin 90 %, sacharidů 99 %, vlákniny 100 %

Využití půdy

Pěstování hospodářských zvířat vyžaduje intenzívní využívání obrovských ploch zemědělské půdy, ať už jsou zvířata krmena pícninami na statku nebo vypouštěna na pastviny. Půda je tak zbavována své produktivní kapacity.

Jaká část z celkové plochy Země je využívána jako pastviny? Polovina.
Jaká část z celkové plochy obdělávatelné půdy v USA se používá na pěstování pícnin? 64 %
Jaká část z celkové plochy obdělávatelné půdy v USA se používá na pěstování ovoce a zeleniny? 2 %

Spotřeba obilnin

Přechod od stravy založené na rostlinných produktech k stravě převážně živočišného původu, ke kterému došlo v tomto století, vedl ve světovém hospodářství k paralelnímu posunu od pěstování obilnin určených ke konzumaci lidmi k pěstování krmných obilnin pro zvířata. Spotřeba obilnin hospodářskými zvířaty roste v současné době asi dvakrát rychleji než spotřeba obilnin lidmi.

Jaké množství sóji z produkce USA spotřebují hospodářská zvířata? 90 %
Jaké množství kukuřice z produkce USA spotřebují hospodářská zvířata? 80 %
Jaké množství obilnin z produkce USA spotřebují hospodářská zvířata? 70 %
Jaké množství obilnin z celkové světové sklizně spotřebují hospodářská zvířata? 50 %

Spotřeba energie

Pěstování krmiv je nesmírně energeticky náročné. Farmáři musí čerpat vodu, orat, kultivovat a hnojit pole, potom plodiny sklízet a přepravovat. Na průmyslových výrobních farmách a ve výkrmných ohradách se pak obrovské množství těchto energeticky náročných plodin přeměňuje na maso a drůbež, přičemž výroba mléčných výrobků a vajec je energeticky ještě náročnější.

Množství kalorií z fosilních paliv spotřebované na výrobu jedné kalorie dodané v bílkovinách hovězího masa: 78
Množství kalorií z fosilních paliv spotřebované na výrobu jedné kalorie dodané v bílkovinách sójových bobů: 2
Jaká část z celkového množství spotřeby energie v americkém zemědělství je určena na chov hospodářských zvířat? Téměř polovina

Spotřeba vody

Pěstování krmiv pro hospodářská zvířata je podmíněno spotřebou ohromného množství vody, což vede k velkému vyčerpávání jejích zdrojů.

Která činnost si vyžaduje více než polovinu celkové spotřeby vody ve Spojených státech? Živočišná výroba

Množství vody v litrech, které se spotřebuje na výrobu půl kilogramu následujících potravin (údaje z Kalifornie): rajčata 103, hlávkový salát 103, brambory 108, pšenice 112, mrkev 148, jablka 220, pomeranče 292, hroznové víno 315, mléko 585, vejce 2 448, kuřecí maso 3 667, vepřové maso 7 335, hovězí maso 23 263

Za jak dlouhou dobu spotřebuje jeden člověk při sprchování (pětiminutová sprcha pětkrát týdně s průtokem 4 litry vody za minutu) 5 200 litrů vody: za jeden rok

Státní dotace

Živočišná výroba se svou velkou spotřebou pícnin významnou měrou podílí na rozšiřování trhu se zemědělskými produkty. Pěstitelé krmiv a hospodářských zvířat získávají na svou podporu ze státních fondů nemalé finanční prostředky. Jsou jim poskytovány výhody ve formě zaručených minimálních cen, přebírání přebytků vládou, dotací na krmivo a zavlažování, ochranářských dovozních cel a pojištění produkce.

Jak vysoké jsou roční dotace na zavlažování pro pěstitele hospodářských zvířat v USA? 500 milionů – 1,5 miliardy dolarů
Jakou částkou celkem dotují ročně vlády EHS průmysl živočišné výroby a pěstování pícnin? 120 miliard dolarů
K čemu vede dumping na vysoce dotované přebytky evropských zemí prodávané za snížené ceny v méně rozvinutých zemích? Místní zemědělci nejsou schopni konkurence – zemědělská výroba a sociální struktury jsou narušeny.

Populace

Rostoucí poptávka po mase, drůbeži a mléčných výrobcích způsobila celosvětovou explozi v počtu hospodářských zvířat. Počet kusů dobytka se za posledních čtyřicet let zdvojnásobil, za stejné období se ztrojnásobil počet kusů drůbeže.

V současnosti tak na světě žije: lidí 5,4 miliardy, hovězího dobytka 1,3 miliardy, prasat, ovcí, koz, koní, bizonů a velbloudů celkem 2,7 miliard, drůbeže 11 miliard.

Rozložení zdrojů potravin a hladu ve světě

Hlad ve světě je bolestný, neúprosný a – zbytečný. V současné době by Země dokázala uživit dvojnásobek lidí. Zatímco miliony lidí hladovějí, krmí se polovinou světové sklizně obilnin hospodářská zvířata. V roce 1984, když denně umíraly tisíce Etiopanů hladomorem, Etiopie i nadále pěstovala a vyvážela do Velké Británie a jiných evropských států obilniny v hodnotě milionů dolarů.

Kolik lidí zemře během jednoho roku následkem podvýživy a hladovění? 20 milionů
V jakém intervalu umírají na Zemi děti následkem podvýživy a hladovění? 2,3 vteřiny
Kolik lidí by uživily obilniny a sója, které se použijí k výrobě takového množství masa, drůbeže a mléčných výrobků, které sní za rok průměrný Američan? 7.
Kolik lidí by uživily půda, voda a energie uvolněné z živočišné výroby, kdyby Američané snížili svůj přísun masa o pouhých 10 %? 100 milionů.

Životní prostředí

Krátkozraké využívání půdy a dalších přírodních vyvolané rostoucí spotřebou potravin živočišného původu způsobilo v mnoha ohledech dnes již kritickou situaci ve stavu životního prostředí.

Eroze půdy

Přetěžování půdy má za důsledek soustavné ubývání vrstvy úrodné půdy. Zvolna mizí to, co je nejzákladnějším předpokladem pro výrobu potravin. Konkurenční boj farmáře nutí, aby používaly takové (levnější) výrobní metody, které nechávají půdu nechráněnou proti erozi, nebo aby intenzívně využívali i takové půdy, které se snadno vyčerpají.

Jaké jsou současné roční ztráty úrodné zemědělské půdy v USA? Více než 5 miliard tun.
Jakou část z původní úrodné zemědělské půdy v USA již nelze kvůli erozi půdy využívat? Jednu třetinu.
Jaká je ztráta úrodné půdy připadající na výrobu 1 kg kvalitního hovězího masa (z pícninami krmeného dobytka)? 35 kg.
Jak dlouho trvá, než se vytvoří 2,5 cm úrodné prstě? 200-1000 let.
Jaká je historická příčina zániku mnoha velkých civilizací? Vyčerpání půdy.

Rozrůstání pouští

Příliš intenzivní využívání půdy spojené s vyčerpáváním suchých, polosuchých a mírně suchých ekosystémů vedlo ke vzniku pouští. Tím došlo k největší masové migraci ve světové historii. Do konce tohoto století bude tak více než polovina světové populace žít ve městech.

Kolik půdy ročně ztratí na Zemi svou úrodnost, protože se přemění na poušť? 52 milionů akrů
Kolik procent pevniny Země je postiženo vznikem pouští? 29 %

Jaké jsou hlavní příčiny vzniku pouští: přílišné spásání dobytkem, nadměrná kultivace půdy, nedokonalé zavlažovací techniky, kácení lesů, bránění obnově lesů.
Jaký je základní ničivý faktor: produkce dobytka

Deštné pralesy

Odhaduje se, že každoročně ubyde asi 187 tis. km² deštných pralesů. To s sebou mj. nese vyhubení asi tisíce druhů rostlin a živočichů.

Ve Střední Americe zničilo pasení dobytka více deštných pralesů než jakákoliv jiná lidská činnost. 90 % nových dobytčích rančů v povodí Amazonky skončí ani do osmi let svou funkci – s půdou vyčerpanou nadměrným spásáním.

Jaká je peněžitá hodnota sklizně z přirozené produkce jednoho hektaru deštného pralesa za padesát let? 6 330 dolarů.
Jakou peněžitou hodnotu má padesát let pastvy dobytka na jednom hektaru půdy z vykáceného a vypáleného deštného pralesa? 2 960 dolarů.

Globální oteplování

Živočišná výroba se v současné době významně podílí na emisích dvou nejdůležitějších plynů způsobujících globální oteplování – na emisích kysličníku uhličitého a metanu. Řízek, který nic netušíc sníme, tak má přibližně stejný vliv na globální oteplování jako jízda autem na vzdálenost 35 km.

Kysličník uhličitý

Spalování fosilních paliv se podílí asi dvěma třetinami na světových emisích kysličníku uhličitého. Miliony tun fosilních paliv a miliony akrů tropických deštných pralesů se ročně spalují kvůli pěstování dobytka a jiných hospodářských zvířat.

Jaké množství fosilních paliv se spálí kvůli vyprodukování hovězího masa, které za rok spotřebuje průměrná čtyřčlenná rodina? 800 litrů
Kolik kysličníku uhličitého vznikne při spálení 900 litrů fosilních paliv? 2 tuny.
Kolik kysličníku uhličitého unikne do atmosféry díky ročnímu používání automobilu průměrným Američanem? 2,5 tuny.

Metan

Metabolické procesy dobytka způsobují emise velkých množství metanu. Kráva vyprodukuje 0,5 kg metanu na každý kg masa, který nám poskytne.

Kolik metanu vyprodukuje za rok dobytek na celém světě? 100 milionů tun.
Jakou část z celkových světových emisí metanu můžeme přímo přičíst na vrub chovu hovězího dobytka? 20 %.

Zdraví

Někdo by si snad mohl myslet, že strava založená na vysoké spotřebě potravin živočišného původu, jejichž výroba je charakterizována vysokou ekonomickou náročností, napomáhá alespoň dosažení dobrého zdraví. Víme ovšem, že tomu tak není. Produkty živočišného původu obsahují vysoké množství saturovaných tuků, cholesterolu a bílkovin, neobsahují vlákninu. Komplexní účinky konzumace těchto produktů na lidské zdraví jsou podobně ničivé, jako je jejich výroba na životní prostředí. V USA se současné výdaje na zdravotnictví rovnají dvanácti procentům hrubého národního produktu – a rychle rostou.

Odhaduje se, že asi 68 % všech nemocí má nějakou spojitost s našim jídelníčkem. Pozorováním lidí, kteří jsou trvale na nízkotučné stravě bez živočišných produktů, se zjistilo, že tímto typem stravování lze např. následujícím závažným chorobám lze, dají se jím léčit a někdy i vyléčit:

rakovina prsu - rakovina prostaty - rakovina tlustého střeva - choroby srdce a cév - vysoký krevní tlak -mozková mrtvice - artróza - astma - zácpa - osteoporóza - cukrovka - hypoglykémie - choroby ledvin -žlučníkové kameny - impotence - obezita - žaludeční vředy - salmonelóza - trichinóza

Jaká je pravděpodobnost úmrtí na infarkt myokardu u člověka, který nejí maso? 15 %.
Jaká je pravděpodobnost úmrtí na infarkt myokardu u člověka, který nekonzumuje maso, mléčné výrobky ani vejce? 4 %.
Jaká je pravděpodobnost úmrtí na infarkt myokardu u muže, který se živí převážně stravou živočišného původu? Více než 50 %.
O kolik se zvýší průměrně hladina cholesterolu v krvi, jíme-li denně jedno vejce? O 12 %.
O kolik se zvýší riziko infarktu při dvanáctiprocentním zvýšení cholesterolu v krvi? O 24 %.
Jaká je doporučená denní dávka cholesterolu? Žádný, tělo si ho vytváří samo.
Kolik cholesterolu obsahují luštěniny, obilí, ovoce, zelenina, ořechy, semena? Žádný.
Kolikrát je vyšší riziko rakoviny prsu u žen, které konzumují jedno vejce denně oproti ženám, které sní jedno vejce týdně? 2,8 krát.
Kolikrát je vyšší riziko rakoviny prsu u žen, které jí maso, mléko, mléčné výrobky nebo vejce denně, oproti ženám, které je jí občas? 3,6 krát.
Průměrné měřitelné řídnutí kostí u ženy, která jí maso, ve věku 65 let: 35 %.
Průměrné měřitelné řídnutí kostí u ženy vegetariánky: 18 %.

Kontaminace potravin

Díky konkurenčním tlakům volí zemědělci takové výrobní metody, které sice zvyšují produkci, ale na úkor kvality výrobků.

Které potraviny jsou hlavním zdrojem pesticidů? Maso, drůbež a mléčné výrobky.
Jaká část z celkového množství podávaných antibiotik ve Spojených státech se podává hospodářským zvířatům? 50 %.
Kolik procent dobytka a drůbeže pěstované ve Spojených státech má po celý život pravidelný přísun antibiotik? 80 %.
Kolik zvířat se testuje na obsah zbytků toxických chemikálií? Jedno z 250 000.
Kolikrát vyšší je průměrná kontaminace mateřského mléka u žen nevegetariánek oproti vegetariánkám? 35krát.

Počet přečtení: 152

Datum: 1. 9. 2025