Chlorofyl
Chlorofyl se podobá červenému krevnímu barvivu, hemoglobinu, pouze s tím rozdílem, že uprostřed hemoglobinového hemu je atom železa, u chlorofylu je to hořčík.
Z řady literárních odkazů upozorňujících na pozoruhodné zdravotní účinky chlorofylu uveďme alespoň ty nejvýznamnější:
Rostliny bohaté na chlorofyl (tedy zejména listová zelenina) se na některých klinikách s úspěchem používají při prevenci a léčbě anémií a dokonce i některých leukémií. Velmi účinné v tomto směru je denní pití tzv. zeleného nápoje (viz recepty).
Chlorofyl zvyšuje imunitu organismu a pomáhá ničit viry a baktérie. Např. časopis Science News Letter uvádí, že v jedné americké nemocnici podávali lékaři chlorofyl 1 200 pacientům s hlubokými vnitřními záněty, jako např. zánětem pobřišnice, kožními záněty, mozkovými záněty. Všechny případy byly přesně podchyceny a pečlivě jednotlivě sledovány. Jeden případ za druhým mohli lékaři uzavřít s poznámkou „propuštěn jako vyléčený“. Nejpozoruhodnější výsledky se však dostavily při léčbě nachlazení a chronických zánětů čelistních dutin. Vedoucí lékař dr. Robert Ridpath tak mohl napsat: „Není jediného z tisíce případů, ve kterém by nenastalo buďto úplné vyléčení nebo výrazné zlepšení pacientova stavu.“
Chlorofyl dodává tělu sluneční energii (přeměněnou na adenozintrifosfát). Díky této skutečnosti mohla maratónská běžkyně dr. Barbara Moorová na otázku, co bude jíst po dobu svého běhu napříč USA, odpovědět: „Trávu!“ Dr. Moorová přeběhla Spojené státy za 45 dnů – denně běžela 16-18 hodin! Cestou jedla různé byliny a tu a tam si utrhla pomeranč či banán. Někdy pila celerovou šťávu. Tento jistě extrémní příklad naznačuje, že chlorofyl obsahuje bioenergii, která má kvalitativně jinou – vyšší hodnotu než prosté tabulkové jouly.
Totéž potvrdila dr. Galina Šatalovová s dalšími vědci z Moskvy, když uskutečnili běh se dvěma skupinami lidí běh na pět set kilometrů za sedm dní. První skupina trénovaných sportovců dostávala denně 190 g bílkovin převážně živočišného původu. Celkový denní příjem energie byl 25 000 kJ. Druhá skupina netrénovaných lidí, kteří absolvovali pouze čtrnáctidenní průpravu, dostávala denně 28 g bílkovin pouze rostlinného původu. Celkový denní příjem energie byl 5 000 kJ. Druhá skupina měla lepší výsledky a lepší zdravotní stav! Pokus byl zopakován na trase 450 km za stejných podmínek s jinými lidmi. Výsledky byly stejné.
Sluneční energie skutečně dělá divy. Proto se doporučuje ovoce a plody trhat dozrálé a listovou, plodovou, kořenovou zeleninu a byliny sklízet v době největšího slunečního jasu, tedy od 11 do 14 hodin, kdy je obsah účinných látek nejvyšší (a obsah dusičnanů nejnižší). Z tohoto pravidla existuje jen několik málo výjimek (kdy některé byliny je nejlépe trhat v noci).
Chlorofyl je rovněž vynikajícím zdrojem hořčíku v organické formě. Jeho nedostatek, který se projevuje třesem víček, bolestmi v lýtkách, bolestmi hlavy, zvýšenou nervozitou, poruchami spánku, zvýšenou náchylností k nemocem, zhoršenou látkovou výměnou, nesnášenlivostí hluku, srdečními problémy, hormonálními problémy, lze vyrovnat pitím půl litru zeleného nápoje denně.
Chlorofyl je velmi stálý, nedojde-li k jeho zahřátí. Naopak velmi labilní je při vyšších teplotách a především pak v kyselém prostředí, kde se rychle uvolňuje z molekuly chlorofylu hořčík a je nahrazován vodíkem. Takto vzniklé sloučeniny, tzv. feofytiny, mají olivově zelenou a žlutou barvu. Zelené zabarvení, typické pro čerstvé suroviny, se tak mění na odstíny, jaké známe z některých konzervárenských výrobků.