Magazín zdraví Strava Stravování Střevní mikrobiota

Střevní mikrobiota

Všechno nasvědčuje tomu, že tak, jak stárneme, stárne s námi i naše střevní mikrobiota. Jakže? I na naše bakterie by měl stát vyplácet důchodové dávky?

Rubrika: Stravování

Typ článku: Rady lékaře

Bakterie ve střevě jsou přece mladé, vždyť se stále obnovují, množí, posouvají a toaletní potrubí je potom nasává do obrovského koloběhu přírody. Stárnutí střevní mikrobioty znamená hlavně to, že se ztrácejí některé důležité druhy a množí jiné, postupně se tak snižuje pestrost celé té mikrobiální kolonie, která s námi žije naše životy.

Jak tedy střevní bakterie stárnou? Tak jako vy. Pokud z jakýchkoliv důvodů žijete rychle a zběsile (tedy neberete moc ohled na své zdraví), urychlujete tím své stárnutí, a tím rychleji stárne i vaše střevní mikrobiota. A naopak: čím rychleji stárne vaše mikrobiota, tím víc urychlujete i své stárnutí – mikroturbína degenerace buněk a orgánů se točí rychleji.

Ještě před padesáti lety jsme si mysleli, že v lidském střevě je pouze „špína“, která způsobuje infekce a jiné problémy. Jedovaté prostředí, jež je třeba dezinfikovat, detoxikovat a „očišťovat“. Většinu času strávila celá medicína (Hippokratem počínaje a Pasteurem nekonče) v přesvědčení, že střevo, zvláště tlusté, je plné odpadu. Odpadu, který nám škodí a je třeba se jej co nejdřív zbavit.

Dokonce i slovutný vědec dr. Mečnikov (Nobelova cena v roce 1908) uvažoval podobně. To on zavedl pojem „střevní autointoxikace“, tj. otrava vlastním střevem, ze kterého dodnes žijí mnozí prodavači „detoxikačních“ zázraků a střevních sprch. Ilja Mečnikov, který pracoval jako profesor v Pasteurově institutu v Paříži, přišel jako první s ideou, že nemoc, degeneraci a stárnutí způsobují ve střevě proteolytické (hnilobné) bakterie a že konzumace fermentovaných mléčných produktů „zaseje“ do střeva neškodné bakterie, jež tvoří kyselinu mléčnou, a ta bude dezinfikovat střevo od bakterií.

Dnes již ovšem víme, že tlusté střevo obsahuje hodně prospěšných či aspoň neškodných bakterií a že když se v něm něco pokazí, tak jsou na vině zejména: složení stravy (málo vlákniny a mnoho živočišných bílkovin, cukru a škodlivého tuku), způsob jedení (často, hodně a ve stresu), poruchy motility (tj. zpomalená pohyblivost žaludku a střev), poruchy trávení (pankreas, žlučník, enzymy) nebo infekce. A víme, že určité bakterie mohou být součástí úspěšné léčby.

Překvapivé přitom je, že většinu bakterií, které žijí v našem tlustém střevě (zřejmě víc než 80 %), dosud neznáme. Víme, že tam jsou, a máme už zhruba představu, do kterého rodu/rodiny patří, ale netušíme, jak se chovají a co pro nás znamenají. Neumíme je zkoumat, protože je nedokážeme laboratorně pěstovat, dokonce je ani nedokážeme z toho střeva spolehlivě dostat ven – nesnáší totiž kyslík, který je zabijí.

Velmi zajímavý výzkum z roku 2016 (Haro a spol.) poprvé ukázal, že rozdíly ve složení střevní mikrobioty jsou ovlivněny pohlavím – ženy mají trochu jiné „podnájemníky“ než muži. Navíc, tyto rozdíly jsou ještě více zvýrazněné nadváhou a obezitou. Takže je velmi pravděpodobné, že ona konkrétní sestava mikrobů ve střevě způsobuje rozdíl ve výskytu některých onemocnění trávicího traktu mezi muži a ženami – například zácpová forma syndromu dráždivého tračníku je častější u žen, zatímco muži mají obvykle průjmovou formu tohoto onemocnění. Velmi pravděpodobně toto rozdílné složení střevní mikrobioty bude také jednou z hlavních příčin rozdílu ve výskytu i těch onemocnění, které postihují jiné orgány, nejen trávicí systém (například roztroušená skleróza častěji postihuje ženy než muže).

Střevní bakterie a SCFA

Střevní mikrobiota, to je nejméně jedenapůlkilový orgán, který tvoří mnoho různých látek. Tři mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), kyselina octová (tedy to, co většina lidí stále zná jako jedinou zálivku na salát), kyselina propionová a kyselina máselná (butyrát) patří k tomu nejdůležitějšímu, co naše bakterie ve střevě vyrábějí. V tlustém střevě je těchto mastných kyselin až tak moc, že je z toho celý obsah střeva kyselý.

Pomoc, překyselení! Nevolejte o pomoc, je to tak v pořádku; čím kyselejší obsah tlustého střeva máte, tím pro vás lépe (už slyším, jak skřípou zuby prodavači různých „zázračných prostředků“ proti překyselení). Tyto kyseliny jsou pro nás nesmírně prospěšné – zejména kyselina máselná.

Toto jsou prokázané pozitivní účinky kyseliny máselné na náš organismus a pro naše zdraví: podporuje regeneraci a odolnost sliznice tlustého střeva, chrání tlusté střevo před dysbiózou, tj. poškozením mikrobioty, chrání tlusté střevo před vznikem rakoviny, zlepšuje vstřebávání minerálů/iontů (draslíku, hořčíku, vápníku apod.), má výrazné protizánětlivé účinky na střevo i celý imunitní systém, zlepšuje účinek inzulinu, potlačuje pocit hladu.

V tlustém střevě platí tato rovnice: méně kyseliny máselné = více chronického zánětu (a následně také rakoviny tlustého střeva). Chcete-li opravdu chránit své tlusté střevo, zapomeňte na střevní sprchy a detoxikace, nastartujte raději naplno výrobu kyseliny máselné. Pokud jako dospělý člověk konzumujete denně „běžných“ 14-16 gramů vlákniny denně, potřebujete dávku co nejdříve zvýšit aspoň na 30 gramů, optimálně až na 40 gramů vlákniny denně. Přestaňte sledovat kalorie a začněte sledovat obsah vlákniny (dávejte přednost potravinám, které mají aspoň 3 gramy vlákniny na 100 gramů).

Nejlepšími potravinami pro tvorbu kyseliny máselné jsou: rezistentní škroby (studená rýže natural, studené těstoviny), ovesné otruby, celozrnná pšenice, žito, ječmen, košťálová zelenina, česnek a cibule, artyčok, chřest, čočka, sušené švestky, mírně nezralé banány apod.

Střevní bakterie a brokolice

Už jste měli tento týden aspoň porci brokolice? V brokolici je nesmírně důležitá látka daidzein (obsahuje ji také sója a jiné luštěniny). Střevní bakterie z daidzeinu udělají equol, jenž je mimořádně silným a významným spojencem vašeho zdraví. Equol totiž snižuje riziko rakoviny prsu i rakoviny prostaty, potlačuje příznaky menopauzy (i bez syntetických hormonů), snižuje riziko osteoporózy, aterosklerózy a jiných kardiovaskulárních onemocnění. Bez střevních bakterií bychom equol neměli – nemáme totiž potřebné enzymy.

Střevní bakterie a alkohol

Už dávno je známo, že akutní i chronická konzumace alkoholu (obzvláště vznikající acetaldehyd) poškozuje ochranný hlen střeva i sliznici, a tím zvyšuje propustnost střevní bariéry. Následkem toho se do krve dostává jedovatý bakteriální lipopolysacharid (LPS). LPS velmi agresivně poškozuje cévy (hlavně vnitřní výstelku cév, endotel), klouby, ledviny, pankreas, játra a mozek – vyvolává a podporuje chronický zánět. Vědci dokonce předpokládají existenci komunikační dráhy střevo-játra-mozek, která může hrát rozhodující roli při vzniku závislosti na alkoholu.

Střevní bakterie, TMA a ateroskleróza

Systematická letitá práce výzkumného týmu dr. Hazena z Clevelandu přinesla dost zásadní objev nového rizikového faktoru vzniku ischemické choroby srdce, mozkových příhod a dalších aterosklerotických postižení. Kardiologický svět se změnil.

Důkazová linka je tato: Červené maso (hovězí, vepřové, zvěřina) obsahuje hodně karnitinu. Vajíčka a mléčné výrobky obsahují hodně cholinu. Karnitin a cholin se vlivem střevních bakterií mění na trimetylamin (TMA), který se následně v játrech mění na toxický trimetylamin-N-oxid (TMAO). TMAO podporuje hromadění cholesterolu v buňkách (a cévách), a to i při „normálních“ hodnotách cholesterolu v krvi. Tímto mechanismem je urychlena celá ateroskleróza.

Které bakterie spouštějí tuto toxickou kaskádu? Bakterie z živočišných bílkovin, karnitinu a cholinu. Čím více živočišných potravin člověk konzumuje, tím více má ve střevě „zlých“ bakterií, které podporují tvorbu TMAO.

Střevní bakterie, vláknina a vápník

Zajímavý výzkum z dílny profesorky Connie Weaver (Purdue University, 2016) přinesl další zajímavou informaci: do stravy mladých lidí (11 až 14letých) přidávali rozpustnou kukuřičnou vlákninu a zjistili, že ta asi chutná bakteriím rodu Parabacteroides – jejich počet se totiž zvýšil až trojnásobně! Tyto bakterie následně tvoří něco, co zase chutná dalším bakteriím z rodu Clostridium. A určité kmeny těch klostridií ve střevě způsobí, že se mnohem lépe vstřebává vápník. Vědci současně zjistili, že se to pozitivně projevuje i na hustotě kostní hmoty.

Čím více vlákniny v různých formách budeme tedy jíst, tím lépe pro naše bakterie a pro naše zdraví. Dokonce i pro kosti, kdo by to byl řekl?!

Střevní bakterie a spánek

Ano, i bakterie potřebují „spát“. Bylo zjištěno, že střevní bakterie žijí jako my ve stejném 24hodinovém rytmu. Celkové složení mikrobioty se během dne nemění, mění se ale počet jednotlivých druhů. V určitých fázích dne se množí a jsou metabolicky aktivní jedny, v jiných fázích dne zase jiné bakterie. A to má přímý vliv například na naše emoce, mentální aktivitu, imunitu, krevní tlak, sexuální touhu apod. Proto pravidelnost stravy a života tak velmi prospívá zdraví a dokonce pomáhá i u některých diagnóz – optimálně synchronizuje aktivitu bakterií s naším organismem. Spánek je klíčový stav, který synchronizuje všechny naše buňky – a bakterie s nimi, zdá se, také.

Z knihy Igora Bukovského Zachraňte své střevo – i játra, žlučník a pankreas. Vydala AKV.

Počet přečtení: 374

Datum: 28. 5. 2025