Bufetový typ | Prameny zdraví

Bufetový typ

Kdo z nás by nějakého neznal? Všichni jsme se setkali s lidmi, kteří se s úsměvem nazývají „bufeťáky" a při oslavě si bez okolků naberou třetí talíř koláčků. U mnoha z nich se však nejedná o velkou legraci. Pro člověka, který je závislý, mohou být takové koláčky přitažlivější než zlato.

Bufetový typ

Rubrika: Závislosti | Typ článku: Články

Člověk závislý na jídle pocítí posvátnou úctu před někým, kdo od sebe odstrčí talíř se zbytkem dortu s poznámkou: „Je to příliš těžké, abych to dojedl!" Takový skutek je prostě za hranicemi jeho představivosti. Pokud je nějaký zbytek potraviny, po které závislý člověk touží, někde v domě, ať už je to smažený sýr, čokoládové pusinky nebo přeslazená limonáda, ví přesně, kolik zbylo a kde se to nachází. A nemůže na to přestat myslet, dokud to nespořádá.

Mnozí lidé závislí na jídle s ním mají vztah typu Jekylla a Hydea. Vytvářejí si spoustu pravidel, aby se vyhnuli přejídání lahůdkou, po které neustále touží. Tato pravidla ale nedokáží dodržet. Jak si z toho dělají legraci v jedné staré písničce od Larry Groce: „Ve dne jsem normální, tak zdravý, jak je jen možné, ale v noci jsem bufeťák. Slitujte se nade mnou!"

Ne každý člověk, který se přejídá, musí být závislý na jídle. Závislost na potravě zahrnuje nutkavé užívání jídla v zájmu zlepšení nálady a ztrátu kontroly nad zkonzumovaným množstvím navzdory negativním účinkům. Lidé závislí na potravě jsou jí často úplně posedlí, dělají si neustále starosti se svojí váhou a vzhledem a postupně ztrácejí zájem o další činnosti.

Psychologické faktory a aspekty týkající se chování při závislosti na potravinách

Následující ilustrace líčí typické chování spojené se závislostí na potravinách - sestavování pravidel o konzumaci potravin následované porušováním těchto pravidel - a takto stále dokola.

Pravidlo 1. Dříve než vejdete do obchodu, rozhodnete se, že si rozhodně nekoupíte velké balení svého oblíbeného jídla, kterým se pravidelně přejídáte.

Pravidlo 2. V obchodě zjistíte, že stojíte před regálem s problematickou potravinou. Rozhodnete si ji koupit. (Porušení prvního pravidla.) To kompenzujete vytvořením nového pravidla: „Sním jenom tři kousky."

Pravidlo 3. Řeknete si, že neotevřete balení a nesníte ony tři kousky, dříve než dorazíte k domovu. Když si u pokladny dáváte věci do nákupní tašky, dobře si nicméně uvědomujete, kde se nachází balení s potravinou, která je předmětem vašeho speciálního zájmu. Když nastoupíte do svého auta, zahrabete v tašce, vytáhnete balení a vložíte si je do klína, zatímco startujete. Otevřete balíček. (Třetí pravidlo porušeno.) Když vyjíždíte z parkoviště, sníte tři kousky. Zastavíte na světlech.

Pravidlo 4. Rozhodnete se sníst jenom tři další kousky. (Druhé pravidlo porušeno.) Sníte čtyři kousky. (Čtvrté pravidlo porušeno.)

Pravidla 5 až 11. Formulujete nová pravidla a porušujete je tak dlouho, než je balíček prázdný.

Lidé závislí na potravinách se nacházejí v podivné situaci. Obvykle se na ně nenahlíží jako na skutečně závislé a často ani sami nechápou, že strádají opravdovou závislostí, která způsobuje zcela konkrétní a reálné změny v jejich mozku.

Člověk závislý na potravině může být stejně izolovaný a vydaný své závislosti, jako je tomu u narkomana. Není opravdu jednoduché představit si, jak se u někoho může vyvinout posedlost něčím tak běžným, jako je třeba jablečný štrúdl se skořicí anebo zmrzlinový pohár s ovocem a oříšky. Lidé, kteří mají se stravou normální vztah, často v takových situacích vysílají jemné, ale demoralizující signály, jako např.: „Nestačí ti jenom jeden kopeček? Tvé sestře to stačí." „Byla bys tak hezká, kdybys jenom trochu zhubnula." Člověk závislý na potravinách je posedlý některými potravinami a často nechápe tento svůj problém jako závislost. Podobně jako u narkomana fixovaného na svou drogu, i u člověka závislého na nějaké potravině jsou sny, naděje a cíle často přepsány neustávající posedlostí nutkavého jedení, skrytě a nadměrně, a to často, až to škodí.

Profesionální terapeutka Anne Katherine hovoří o svém osobním souboji s potravou ve své knize Anatomie závislosti na jídle: „Věděla jsem z vlastní zkušenosti, jak silná a neodolatelná může být chuť na určitou potravinu... Věděla jsem, že moje posedlost, plánování, křečkování a ukrývání se připomínají chování člověka závislého na drogách. Také jsem si byla vědoma toho, že pouze tehdy, když jsem přestala jíst potraviny v množstvích, díky nimž jsem byla vězněm sebe samé, se můj vztah k jídlu vrátil k normálu. Až do té doby na mne některé potraviny působily stejně jako návykové látky - potřebovala jsem stále více. Nakonec jsem si uvědomila, že trpím-li závislostí na potravinách, platí to zřejmě i pro některé druhé lidi."

I když se ne ze všech lidí, kteří jsou emočně nestálí, stanou závislí, závislost ničí normální mozkové funkce a z tohoto důvodu se u všech závislých lidí dříve nebo později projeví jako výsledek jejich závislosti problémy v emocionální oblasti. K závislostem dochází častěji u jedinců, jejichž potřeba lásky, bezpečí anebo štěstí není naplněna - a kteří se nenaučili s těmito potřebami zacházet konstruktivním způsobem. Jakmile se jednou závislost rozvine, přicházejí i emocionální problémy. Je to z toho důvodu, že závislosti člověka izolují, znemožňují a ničí - což je jejich podstatou.

I když se jedná o odlišná onemocnění, nadváha i potravinové závislosti se překrývají a jsou ve vzájemném vztahu. Všichni lidé závislí na potravinách nemají nadváhu ani všichni lidé s nadváhou nejsou závislí na nějaké potravině. Špatné stravovací návyky se však stávají právě tím - zvyky. A špatné návyky se jenom obtížně odstraňují, a to i když se kvůli nim cítíte špatně, vysávají vás a způsobují vám přírůstky na váze. Mnozí lidé se nadváhou jsou otroky zvyků, o kterých dobře vědí, že jim škodí. A mnozí lidé závislí na potravinách strádají nadváhou nebo dalšími poruchami příjmu potravy, jako je bulimie nebo nutkavé přejídání.

Z knihy Vicki Griffin & spol. „Být volný". Vydala organizace Lifestyle Matters.

Počet přečtení: 2 005 Datum: 29. 7. 2013