Ani mírné pití není nevinné | Prameny zdraví

Ani mírné pití není nevinné

Nepředpojatý přehled důsledků mírného příjmu alkoholu pro zdraví nemůže opominout silné důkazy toho, že mírná spotřeba alkoholu je spojena se širokým spektrem rizik a negativních důsledků.

Ani mírné pití není nevinné

Rubrika: Alkohol | Typ článku: Články

Ze 113 milionů Američanů, kteří v současné době užívají alkoholické nápoje, je pouze 24 % mužů a 5 % žen na alkoholu závislých. Nejnižší odhady však hovoří o tom, že pět až sedm procent těch, kteří nepijí vůbec nebo jenom nepravidelně, se dostane do problémů s alkoholem – pokud jej začnou užívat v malé míře. K závislosti na alkoholu obvykle dochází během pěti až deseti let od začátku pravidelného pití.

Je dobře známo, že alkohol je návyková látka. Roziko, že člověk začne mít s alkoholem problém (tedy stane se z něj alkoholik), souvisí s několika faktory. Pokud má např. jedinec příbuzného prvního stupně (matka, otec, strýc, teta, prarodič), který byl závislý na alkoholu, pak se jeho riziko zdvojnásobuje. Pokud někdo začne pít před dosažením čtrnácti let věku, pak se riziko závislosti zvyšuje o 40 %.

Výzkum ukazuje, že i u těch, kteří za obvyklých okolností pijí jenom málo a příležitostně, se velmi často vyskytují epizody, kdy se jednorázově opijí – v důsledku nadměrné spotřeby. Asi třicet procent dospělých mužů, kteří pijí jenom málo a příležitostně, se přiznalo, že v uplynulých třiceti dnech někdy svoji spotřebu alkoholu výrazně přehnalo – což je stejné procento jako u alkoholiků. Přestože tři čtvrtiny takových pijanů patří mezi osoby s mírnou spotřebou alkoholu, bylo u nich zaznamenáno čtrnáctkrát vyšší riziko, že pod vlivem alkoholu usednou za volant.

Preventivní paradox

Vědci ukázali, že i když ti, kteří pijí hodně, častěji uvádějí své problémy s alkoholem, v celkových počtech je více těch, kteří pijí málo, kdo trpí nějakými problémy spojenými s užíváním alkoholu. Tento paradox jasně ukazuje, že preventivní opatření musí být zaměřena na celé spektrum uživatelů akoholu. Další výzkum ukázal, že i nízký příjem alkoholu je problematický a že neexistuje nějaká bezpečná spodní hranice jeho příjmu. I při mírném pití (na úrovni jedné či dvou skleniček denně) se zvyšuje riziko pracovních problémů, závislosti na alkoholu a zejména řízení pod vlivem alkoholu.)

V jedné studii např. výzkumníci zjistili, že i při hladině alkoholu v krvi nižší než 0,05 procent (tedy půl promile) měli muži i ženy prodlouženou reakční dobu, reagovali na nebezpečí unáhleněji a vnímali situace jako méně riskantní, než ve skutečnosti byly.

Ve výzkumu se zjistilo, že ti, kteří pijí málo, mají nižší riziko, že se dostanou do dopravní nehody s následkem smrti. Na druhé straně, ti, kteří pijí málo, tvoří plných padesát procent účastníků dopravních nehod s následkem smrti.

Výzkum ukazuje, že dokonce i mírný příjem alkoholu nepříznivě ovlivňuje schopnost řízení auta a koordinaci pohybů.

Vědecký výzkum také odhalil, že alkohol, a to i v malých dávkách, způsobuje uvolněný stav, ve kterém se snižuje pozornost, narušuje paměť, svědomitost i schopnost chápat a rozumět. Studie o účincích alkoholu na sexualitu naznačily, že alkohol, a to zvláště v nízkých dávkách, uvolňuje zábrany brzdící sexuální vzrušení a zvyšuje agresivitu. Allkohol ve vysokých dávkách pak potlačuje fyziologickou sexuální odezvu.

Užívání alkoholu a kognitivní poškození

Výsledky experimentálního výzkumu autorů Fogartyho a Vogel-Sprotta na téma kognitivního poškození, ke kterému dochází již při mírném pití, s sebou nesou závažné důsledky. Narušené vnímání má totiž často za následek takové morální volby, které jsou pro život doslova zničující.

Výzkum ukázal konzistentní vztah mezi užíváním alkoholu a deviantním chováním – od domácího násilí přes znásilnění přítelkyně k dalším podobám agresivního chování. Užití alkoholu je spojeno se špatnou schopností se rozhodovat – a to takřka v jakékoliv situaci. Autoři Bushman a Cooper prokázali v laboratorních podmínkách komplexní, ale přetrvávající vztah mezi spotřebou alkoholu a ochotou zapojit se do agresivních činů.

Laboratorní studie také ukázaly, že užití alkoholu posune jedince z konvečního stádia morálního rozvoje do postkonvenčního anebo naopak prekonvenčního stádia. Užívání alkoholu tak zvyšuje pravděpodobnost, že v procesu rozhodování nebude jedinec věnovat pozornost společenským (nebo náboženským) normám anebo přihlížet k zájmům druhých. Vybírá si spíše uspokojení svých okamžitých potřeb. Další výzkum naznačuje, že alkohol narušuje fungování neurotransmiterů, které mají vliv na náladu (čímž se lidé stávají agresivnějšími) a interferuje s přesným přenosem informací.

Bez ohledu na to, jaký je přesně mechanismu, kterým alkohol narušuje morální uvažování, je jasné, že k tomu velmi často dochází – a to již při nízkých dávkách. Jednoduše neexistuje žádná bezpečná hladina užívání alkoholu. Lidské bytosti mají již tak v našem složitém světě problém moudře se rozhodovat. Dokonce i mírné narušení této schopnosti bude mít za následek pochybné morální úsudky a chybná rozhodnutí.

Z časopisu The Journal of Adventist Education

Počet přečtení: 2 568 Datum: 30. 8. 2015