Zdravé nemusí být drahé
Tyto potraviny jsou – rovněž podle zjištění vědy o výživě – všechny přibližně stejně zdravé. Cena, kterou za jednotlivé z nich platíme, však – jak zjistíme již při krátkém zamyšlení – stejná není.
Brambory
V řadě oblastí světa bylo v uplynulých desetiletích a staletích levnější živit se bramborami než živit se moučnými výrobky. Za Rakousko-Uherska, za první republiky a dokonce ještě do roku 1989 u nás brambory nebyly drahé. Jeden kilogram brambor stojí dnes zhruba třikrát méně než jeden kilogram chleba. Výživná (energetická) hodnota chleba je přitom třikrát větší. Brambory jsou tedy přibližně stejně drahé jako chleba.
Zelenina
Jeden kilogram ostatní zeleniny má (v průměru) asi třetinovou energetickou hodnotu oproti bramborům – stojí však asi šestkrát více než jeden kilogram brambor. Z toho vyplývá, že při stravování založeném hlavně na zelenině bychom museli celkem zaplatit asi 18x více než při stravě založené hlavně na chlebu nebo na bramborách.
Ovoce
Totéž platí i pro ovoce, které má (v průměru) asi poloviční energetickou hodnotu než brambory, ale je (v průměru) devětkrát dražší.
Obiloviny
Z předchozích odstavců zřetelně vysvítá, že chceme-li se stravovat nejen co nejzdravěji, ale současně také co nejlevněji, bude se naše strava v první řadě skládat z obilovin (čili z moučných výrobků, z chleba, dalamánků, rohlíků, housek atd., přičemž přednost budeme samozřejmě dávat výrobkům z celozrnné mouky anebo přímo celozrnným obilovinám), na druhém místě z brambor a na třetím místě z ostatní zeleniny a ovoce.
Živočišné potraviny
V přepočtu na sytivost, čili na obsaženou energii, jsou všechny živočišné potraviny drahé. Prodejní cena masa je v průměru více než desetkrát vyšší než cena mouky, chleba, obilovin. I mléko, mléčné výrobky a vejce jsou z hlediska obsahu energie až desetkrát dražší než mouka a obiloviny.
Zisk proti zdraví
Chceme-li se lépe orientovat ve spleti informací o vlivu různých potravin na naše zdraví, pomůže nám přitom, budeme-li mít na paměti zájem výrobců a distributorů potravin.
V objektivním zájmu lidské společnosti je stravovat se co nejlevněji a zároveň co nejzdravěji. V zájmu zisku výrobců a distributorů potravin je ovšem pouze to, abychom se stravovali co nejdráže (bez ohledu na to, zda to je zdravé či nezdravé). Proto bylo stále hledáno „vědecké“ zdůvodnění toho, proč máme jíst hodně živočišných potravin, hlavně masa, proto ta stálá snaha vytvářet dojem, že levné potraviny jsou nezdravé.
Tento proces probíhal všude ve světě, vrcholu dokonalosti však dosáhl v Československu a v jiných zemích bývalého sovětského bloku. Oficiální odborníci na výživu tak u nás až do roku 1988 doporučovali – údajně v zájmu zdraví – snižovat spotřebu obilovin a cukru (tedy levných potravin), a naopak zvyšovat spotřebu živočišných potravin, masa, mléka a mléčných výrobků, vajec – a také zeleniny a ovoce (tedy drahých potravin).
Do jisté míry přetrvává tento stav dodnes. Ovoce a zelenina jsou poměrně drahé – proto jsou jednoznačně doporučovány.
Cukr
Snad nejkřiklavějším případem úspěšné doslova celoplošné dezinformace veřejnosti je otázka cukru. Cukr si jistě nezaslouží žádnou propagaci jako zdravá potravina, nicméně jeho zdravotní škodlivost je, zejména z hlediska nemocnosti a úmrtnosti na civilizační choroby, prokazatelně mnohem nižší než škodlivost potravin živočišného původu
Skutečně nezdravé potraviny – maso, mléko a mléčné výrobky, vejce, a také čisté živočišné tuky z těchto potravin pocházející, máslo, sádlo – jsou mnohem dražší než cukr, lze na nich tedy mnohem více vydělat.
A tak, i když jsou zdravotně neporovnatelně škodlivější než cukr (viz mj. např. články o příčinách nemocí srdce a cév, rakoviny, cukrovky, osteoporózy v Pramenech zdraví v uplynulých dvou letech – pozn. redakce), pod vlivem léta a desítky let trvající propagandy si ještě dnes většina z nás myslí, že zlo ve stravě je představováno právě cukrem.