Výživa v cele smrti
Prvním je primární prevence – například u lidí s rizikem vzniku onemocnění srdce – aby se předešlo infarktu. Příkladem tohoto stupně může být, že vám lékař předepíše statin na vysokou hladinu cholesterolu. Sekundární prevence přichází na řadu, když už se nemoc u vás rozvinula, ale snažíte se, aby se nezhoršovala – například abyste nedostali další infarkt. Toho lze dosáhnout tím, že vám lékař předepíše další léky, třeba aspirin. Třetí stupeň preventivní medicíny se zaměřuje na pomoc pacientům překonávajícím dlouhodobé zdravotní problémy. Například vám lékař může předepsat rehabilitační program pro kardiaky, který má za cíl předcházet dalšímu zhoršení a bolestem. V roce 2000 byl navržen čtvrtý stupeň. O co by mohlo jít? Zredukovat soubor všech léků a operací z prvních tří stupňů. Ale lidé zapomínají na pátý koncept, zvaný prvotní prevence, který byl poprvé představen již roku 1978 Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a o několik desetiletí později ho konečně přijala i Americká kardiologická společnost (AHA).
Prvotní prevence byla zamýšlena jako strategie, která by ochránila celou populaci před epidemií rizikových faktorů chronických nemocí. To znamená nejen ochranu před chronickými nemocemi, ale také před rizikovými faktory, které k nim vedou. Například místo snahy předcházet infarktu u lidí s vysokým cholesterolem raději předcházet v první řadě vysokému cholesterolu (jenž vede k infarktu).
Americká kardiologická společnost na základě této myšlenky přišla se sedmi jednoduchými faktory, které mohou vést ke zdravějšímu životu: nekouřit, nemít nadváhu, být „vysoce fyzicky aktivní“ (aktivita odpovídající 22 minutám chůze denně), jíst zdravěji (hodně ovoce a zeleniny), mít cholesterol nižší než je průměr, mít optimální krevní tlak a normální hodnoty cukru v krvi. Cílem Americké kardiologické společnosti je snížit míru úmrtí na srdeční onemocnění do roku 2020 o 20 %. Pokud je ale možné změnou životního stylu zredukovat počet infarktů o 90 %, proč mít tak skromné cíle? Dokonce i snížení o 25 % bylo „považováno za nerealistické.“ Pesimismus AHA bude pravděpodobně mít co do činění s děsivou realitou našeho způsobu stravování.
V Journal of the American Heart Association byla zveřejněna analýza chování v souvislosti se zdravím třiceti pěti tisíc dospělých Američanů napříč všemi státy. Většina účastníků nekouřila, polovina dodržovala týdenní pohybový režim a asi třetina dodržovala i ostatní doporučení – kromě stravování. Jejich stravování bylo hodnoceno na škále od nuly do pěti, aby se ukázalo, zda jsou schopni se držet alespoň minimálních zdravých stravovacích návyků, jako je konzumace doporučeného množství ovoce, zeleniny a celozrnných obilovin nebo pití méně než tři plechovek limonády týdně. Kolik z nich dosáhlo alespoň na čtyři z pěti bodů na škále zdravého stravování? Zhruba jedno procento… Možná pokud AHA dosáhne svých „agresivních“ 20 % zlepšení do roku 2020, dostaneme se na 1,2 %.
Doba chronických onemocnění
Lékaři antropologové pojmenovali několik hlavních období lidských nemocí, jako je např. „doba moru a hladomoru“, která skončila s průmyslovou revolucí. Období, ve kterém se nacházíme nyní, se nazývá „dobou degenerativních, člověkem způsobených nemocí“. Tento posun je odrazem měnících se příčin úmrtí v průběhu minulého století. V roce 1900 byly hlavními zabijáky infekční nemoci, tj. zápal plic, tuberkulóza a průjmová onemocnění. Nyní jsou to onemocnění související s životním stylem – nemoci srdce a cév, rakovina a chronická onemocnění plic.
Je to dáno tím, že nám antibiotika umožňují žít déle a trpět degenerativními nemocemi? Nikoliv. Vznik těchto epidemií chronických nemocí byl doprovázen dramatickým posunem ve stravovacích návycích. To nejlépe dokazují změny v počtech onemocnění u lidí z rozvojových zemí, kde se během posledních desetiletí mění způsob stravování na západní.
Po celém světě se v roce 1900 nejvíce umíralo na podvýživu, například na průjmová onemocnění u špatně živených dětí, ale nyní jsou největší zdravotní problémy způsobeny vysokým krevním tlakem, což je onemocnění z přejídání. Pandemie chronických nemocí se částečně připisuje téměř univerzálnímu posunu ke stravě, ve které převažují živočišné produkty a zpracované potraviny – jinými slovy více masa, mléčných výrobků, vajec, oleje, limonád, cukru a rafinovaných obilovin. Nejlépe prozkoumaným případem je Čína. Zde byl odklon od tradiční rostlinné stravy doprovázen výrazným zvýšením počtu chronických onemocnění jako obezita, cukrovka, kardiovaskulární choroby a rakovina.
Proč si myslíme, že tyto změny v jídelníčku souvisí s vyšším výskytem nemocí? Země, které se rychle industrializují, procházejí mnoha různými změnami. Jakým způsobem vědci zjišťují vliv specifických potravin na zdraví? Aby se oddělilo působení různých součástí stravy, výzkumníci zkoumají způsob stravování a nemoci velkých skupin vymezených subjektů v průběhu času. Vezměme si například maso. Aby se ukázalo, jaký efekt má na nemocnost konzumace masa, vědci studovali bývalé vegetariány. Lidé, kteří dříve jedli vegetariánsky, ale pak začali jíst alespoň jednou za týden maso, měli o polovinu vyšší riziko srdečních onemocnění a mrtvice, o dvě třetiny nárůst rizika cukrovky a více než dvojnásobnou pravděpodobnost přibývání na váze. Během dvanácti let od odklonu od vegetariánské stravy byla konzumace masa spojená s poklesem očekávané délky života o 3,6 roku.
Pozor na rafinované potraviny
I vegetariáni ale mohou být ohroženi vysokou mírou chronických onemocnění, pokud jedí hodně zpracovaných potravin. Například Indie. Počty případů cukrovky, onemocnění srdce, obezity a mrtvice vzrostly mnohem rychleji, než by se dalo vzhledem k relativně malému nárůstu konzumace masa na osobu očekávat. Na vině je zde snížení konzumace podílu nezpracované rostlinné stravy v jídelníčku, jako třeba posun od hnědé rýže k bílé, a nahrazení tradiční stravy složené z čočky, ovoce, celozrnných obilnin, ořechů a semen rafinovanými sacharidy, balenými pochutinami a stravou typu fast food. Obecně se dá říci, že dělící linie mezi zdraví podporujícím a nemoci způsobujícím jídlem je v menší míře rostlinná vs. živočišná strava a ve větší míře nezpracovaná rostlinná strava vs. téměř všechno ostatní.
Aby se potvrdila tato zjištění, byl vytvořen index kvality stravování, který odráží procento kalorií, které lidé získávají z výživově hodnotných nezpracovaných jídel, a to na škále od nuly do stovky. Čím vyšší je tato hodnota, tím více tělesného tuku lidé v průběhu času ztrácejí, a tím snižují riziko obezity, vysokého krevního tlaku, vysokého cholesterolu a triglyceridů. Porovnáním stravovacích návyků stovky žen s rakovinou prsu a 175 zdravých žen dospěli výzkumníci k závěru, že dosažením vyššího skóre na indexu kvality stravování (více než třicet versus méně než osmnáct) se snížila pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu až o 90 %.
Je smutné, že většina Američanů nedosahuje hodnot vyšších než deset. Standardní americká strava se pohybuje kolem 11 bodů ze sta. Podle odhadů Ministerstva zemědělství USA pochází 32 % kalorií z živočišných potravin, 57 % ze zpracovaných rostlinných potravin a pouze 11 % z nezpracovaných obilovin, luštěnin, ovoce, zeleniny a ořechů. Na škále od nuly do deseti by tedy průměrný americký jídelníček získal jeden bod.
Jíme tak, jako by nám nezáleželo na budoucnosti. A máme data, která to potvrzují. Studie nazvaná „Výživa v cele smrti – zvláštní závěry studie posledních jídel“ analyzovala u odsouzenců na smrt v průběhu pěti let přání ohledně posledního jídla. Ukázalo se, že se tato přání příliš neliší od toho, co lidé běžně jedí. Pokud budeme jíst tak, jako by každé jídlo bylo naše poslední, může to tak dopadnout…
Jaké procento populace je schopno se řídit oněmi sedmi jednoduchými doporučeními, která vydala Americká kardiologická společnost? Z 1933 dotazovaných mužů a žen byla většina schopná se řídit dvěma nebo třemi z nich, ale téměř nikdo nebyl schopen dodržet všech sedm. Ve skutečnosti se tím mohl pochlubit pouze jeden respondent. Jeden člověk z téměř dvou tisíc. Reakce bývalého prezidenta AHA? „Nad tím bychom se měli všichni zamyslet.“
Pouhá čtyři doporučení
Pravdou je, že pokud bychom se drželi pouhých čtyř jednoduchých zdravotních doporučení, mělo by to na prevenci chronických onemocnění velký vliv. Oněmi doporučeními je: nekouřit, nebýt obézní, aspoň půl hodiny denně být v pohybu a zdravěji jíst – více ovoce, zeleniny a celozrnných obilovin a méně masa. Tyto čtyři faktory i jednotlivě ovlivňují riziko vzniku chronických onemocnění až o 78 %. Pokud začnete od nuly a povede se vám odškrtnout si všechny čtyři, můžete snížit riziko vzniku cukrovky o 90 %, riziko infarktu o 80 %, riziko mrtvice na polovinu a riziko rakoviny o více než třetinu. U některých druhů rakoviny, jako například u zabijáka číslo dvě, rakoviny tlustého střeva, se dá takto jednoduchými změnami v jídelníčku a životním stylu předejít až sedmi z deseti případů.
Možná přišel čas přestat vinit genetiku a zaměřit se na oněch více než 70 %, jež můžeme přímo ovlivnit. Máme to ve svých rukou.
Z knihy Michaela Gregera How Not to Die. K vydání připravuje nakladatelství Noxi.