Ryby, kontaminace a těhotenství | Prameny zdraví

Ryby, kontaminace a těhotenství

Pokud záměrně vystavíte po dobu 14 týdnů lidi rtuti podáváním ryb, jako je tuňák, a pak s tím přestanete, s hladinou rtuti v jejich krevním oběhu se stane toto: bude stoupat stále výš a výš, ale po ukončení konzumace klesne zase zpátky.

Ryby, kontaminace a těhotenství

Rubrika: Zdraví ženy | Typ článku: Články

Asi za 100 dní tělo detoxikuje polovinu rtuti. Poločas rozpadu rtuti v krvi je tedy přibližně 100 dní. Takže i když byste jedli hodně ryb, už během několika mála měsíců od ukončení konzumace můžete odstranit většinu rtuti z krve.

Co však rtuť v mozku? Modelové studie přinášejí velmi rozličné výsledky. Naznačují poločasy rozpadu v rozpětí od 69 dní, tedy času podobného jako v krvi, až po poločas rozpadu 22 let. Pokud to skutečně otestujeme, tak dle pitevních studií se zdá, že to může trvat ještě déle. Jakmile se rtuť dostane do mozku, může trvat celá desetiletí, než se vašemu tělu podaří zbavit poloviny rtuti. Takže lepší než spoléhat na detoxikaci je vyhnout se v první řadě zamoření rtutí.

Matky a děti

V tom ale spočívá problém poradenství poskytovaného těhotným ženám ohledně ryb, kdy se jim často radí, aby jejich konzumaci omezily. Pro znečišťující látky s dlouhými poločasy rozpadu, jako jsou PCB a dioxiny, však dočasný pokles spotřeby ryb, tedy denního příjmu kontaminantů, nemusí nutně stačit k výraznému poklesu zatížení matčina těla perzistentními organickými znečišťujícími látkami – což je vlastně to, co pomáhá určit množství, jaké se dostane do těla dítěte.

Můžeme například vidět, kolik karcinogenní škodliviny, PCB 153, se dostane z těla matky konzumující ryby do těla jejího dítěte. Pokud by však matka po dobu jednoho roku jedla jen poloviční množství ryb (nebo dokonce ryby vůbec nejedla), překvapivě by to hladiny v jejím těle příliš neovlivnilo. Jen tehdy, když matka vyřadí veškeré ryby už pět let před otěhotněním, lze vidět opravdu výrazný pokles hladin v těle dítěte.

Toto je tedy opravdu dobrý důvod, proč se konzumaci ryb vyhnout. „Jediné scénáře, které měly významný dopad na vystavení dětí škodlivinám, zahrnovaly kompletní eliminaci ryb z matčiny stravy po celých pět let předcházejících početí jejího potomka.“

Nahrazení ryb rostlinnými potravinami by snížilo množství škodlivin proudících do těla nenarozeného dítěte o 37 %, stejně jako množství předávané mateřským mlékem. Následné vystavení v dětství by pak bylo o 23 % nižší. Takže „úplné vyloučení ryb ze stravy může být lepší volbou než řídit se doporučeními ohledně snížení spotřeby jen v určitém stádiu života…“

Ryby: z farem či volně žijící?

Pokud však ryby přesto jíst chcete, je s ohledem na kontaminaci lepší volbou ryba ulovená v přírodě nebo ryba z rybí farmy? V novější studii výzkumníci měřili hladiny pesticidů, jako jsou DDT, PCB, polycyklické aromatické uhlovodíky a toxické prvky, jako je rtuť či olovo, ve velkém vzorku mořských živočichů z farem i z přírody. Z výsledků celkově vycházely hůře ryby z rybích farem. Ryby z chovů lze považovat za nebezpečné. Naměřené hodnoty většiny organických a mnoha anorganických znečišťujících látek byly vyšší u mořských živočichů chovaných na farmách; tyto hladiny se projevily také větším příjmem škodlivin, pokud tyto výrobky někdo jedl.

Například výsledky polycyklických uhlovodíků, perzistentních pesticidů a PCB: podstatně větší kontaminace ve všech vzorcích chovaných ryb a u všech druhů znečišťujících látek u lososa a mořského vlka. Pokud rozdělíte dospělé a dětské spotřebitele do skupin podle toho, jestli konzumují volně žijící nebo chované ryby, tak úroveň zamoření těla škodlivinami budou mít podstatně vyšší ti, kteří jedí ryby z farem.

Výzkumníci celkem zkoumali 59 různých znečišťujících látek a toxických prvků. Jestliže budeme všechny tyto údaje brát jako celek, tak na základě míry spotřeby ryb a mořských plodů ve Španělsku, odkud vědci pocházeli, můžeme podle výsledků říci, že spotřebitel, který by se rozhodl konzumovat pouze ryby chované na rybích farmách, by do svého těla přijímal asi dvakrát více škodlivin, než kdyby si místo toho vybíral ryby ulovené ve volné přírodě. Z tohoto pohledu byste lovených ryb mohli sníst asi dvakrát více.

To se však snadněji říká, než dělá. Chybné či nedostatečné označení ryb a jiných mořských živočichů je (přinejmenším v USA) velmi časté; 30-38 % těchto živočichů není správně označeno. Takže zhruba každý třetí mořský živočich je vydáván za něco, čím není.

Michael Greger, ACLM

Počet přečtení: 314 Datum: 10. 6. 2021