Psychoterapie? Psí terapie!

Tito lidé mají také daleko větší pravděpodobnost přežití v prvním roce po propuštění z nemocnice po srdeční příhodě. Zvířata pravděpodobně vědí, kdy člověk potřebuje utěšit. Jeden psycholog z manželské poradny mi to osobně potvrdil. Vyprávěl mi, že během terapie vždycky pozoruje, ke kterému z členů rodiny se posadí jejich pes. Psycholog je přesvědčený o tom, že právě tento člověk strádá emocionálně nejvíce.

Psycholožka Penny Silvius Gillettová vypráví v Guidepostu o své feně zlatého retrivera, Francine, která dokáže tak jednoznačně pochopit pocity pacientů, že se sama zapojuje do terapeutického procesu.

Jednou se Francine proplížila pod stolem paní Gillettové a schoulila se k nohám muže, který byl tak plachý a odtažitý, že ze sebe nedokázal dostat ani slovo. Stačila jen přítomnost feny - ta ho tak uklidnila, že se najednou zcela plynule rozpovídal, což terapii výrazně pomohlo. Jindy zase Francine chtěla vyvolat kladné emoce u ženy, který byla silně zatrpklá a uzavřená do sebe - fena jí položila tlapky do klína. Paní se ihned začala láskyplně na fenu usmívat - psycholožka je přesvědčena, že láska a soucit feny se staly mezníkem v průběhu terapie, jakož i v životě této pacientky.

Francine naprosto přesně věděla, koho má utěšit a jaký způsob bude pro toho kterého člověka nejlepší. Nervózním, osamělým či rozzlobeným pacientům jen něžně položila bradu do klína a vzhlížela k nim hnědýma očima plnýma pochopení. Vždy vycítila u pacienta jeho tíseň či strach a přinutilo ji to takovému člověku pomoci.

Z knihy Kristin von Kreislerové „Jak zvířata milují bližního svého." Vyšlo v nakladatelství Práh.