Potravinové alergie a ADHD | Prameny zdraví

Potravinové alergie a ADHD

Hyperkinetická porucha s poruchou pozornosti (ADHD) je jedním z největších problémů současné západní společnosti. Odhaduje se, že jí trpí až 6 % dětí a stěží existuje někdo, kdo by se s ní nesetkal.

Potravinové alergie a ADHD

Rubrika: Zdraví dětí | Typ článku: Články

Jedním z problémů této poruchy je množství mýtů, jež ji obklopují. Lidé bez odborného vzdělání snadno označí dítě jako „hyperaktivní“, přičemž hyperaktivita nemusí být součástí ADHD. Diagnostika této poruchy stojí na dvou principech. Dítě s ADHD trpí trvalou nesoustředěností a snadno se rozptýlí a současně se chová velmi emocionálně a impulzivně.

Méně než polovina dětí s poruchou ADHD se projevuje hyperaktivním chováním a trvalým neklidem. Zde je výčet projevů spojených s touto poruchou. Stále „v zápřahu“, agrese, výbuchy hněvu, netrpělivost, rizikové chování, neklid, prokrastinace, špatné vztahy ve škole, na pracovišti, v rodině, s přáteli, odpor vůči autoritám, zapomnětlivost, špatná organizace práce, neopatrnost, časté pozdní příchody, špatné sebevědomí, roztěkanost, neschopnost dokončit zadaný úkol.

Již letmý pohled na tento přehled každého ujistí, že ADHD je vážnější problém než pouhé „zlobení“. Porucha ovlivňuje všechny aspekty života dítěte. Zasahuje jeho domácí chování, školu i zábavu s přáteli. Dokáže velmi neblaze a dlouhodobě ovlivnit školní prospěch, pracovní úspěch i sociální a emocionální vývoj. Statistiky ukazují, že jedna třetina dětí trpících poruchou pozornosti musí opakovat nejméně jeden ročník, byť jejich intelektuální schopnosti jsou jinak na odpovídající výši.

Problém s ADHD se ovšem netýká pouze dětí. Život dospělých s touto poruchou je také velmi složitý a ovlivňuje celé rodiny, širší komunity a nakonec i celý národ. Včasná diagnóza a správná léčba jsou zásadní.

Potraviny a doplňky vyvolávající symptomy ADHD

Nebezpečné množství toxinů a alergenů je jednou z příčin vzniku ADHD u dětí. Tradiční metoda zjišťování potravinových alergií a intolerancí je známá jako tzv. „eliminační metoda“. Začnete tím, že drasticky omezíte druhy konzumovaných potravin. Rozhodnutí, jaké potraviny vyloučit jako první, nechte na ošetřujícím lékaři či dietologovi.

Jídla, jež mohou příznaky ADHD zhoršovat, jsou tradičně ta, jež obsahují umělá barviva, dochucovadla a konzervanty. Mezi dalšími podezřelými bývají mléčné výrobky, kukuřice, citrusy, čokoláda a pšenice. Tyto potraviny by měly být úplně odstraněny s tím, že nesmějí být ani součástí jiných jídel (včetně např. léků nebo zubní pasty). Mnohé z výše uvedených potravin byly označeny jako nežádoucí již v roce 1973 jako součást tzv. Feingoldovy diety.

Pokud pacientův stav při omezené stravě jeví známky zlepšení, začneme v průběhu tří týdnů postupně přidávat vyloučené potraviny (jednu po druhé). Jakmile dojde ke zhoršení symptomů, stává se daná potravina potenciálním spolupachatelem na vzniku ADHD a musíme se jí zbavit natrvalo.

Po několika měsících je organizmus schopen některé z těchto potravin strávit bez reakce, pokud se jedná o nepravidelnou konzumaci.

Před deseti lety byl tento přístup ve Velké Británii aplikován na skupinu 78 hyperaktivních dětí. Eliminační dieta zlepšila zdravotní stav 59 z nich. U 19 byli výzkumníci schopni identifikovat škodlivou potravinu, jež způsobovala problémy v chování (i v případě, že byla součástí jiného jídla).

Ve Velké Británii byl proveden další výzkum, který dospěl k závěru, že některé typy potravin by měly být z jídelníčku vyškrtnuty a nikdy by neměly být opakovaně zařazeny. Batemann se svými kolegy k takovému závěru dospěl na základě zkoumání 1800 tříletých dětí. Mezi nežádoucí potraviny zařadili umělá barviva, ale také konzervant benzoát sodný. Všechny tyto sloučeniny způsobovaly u dětí problémové chování bez ohledu na to, zda měly diagnostikováno ADHD, nebo ne.

Výsledky jsou natolik průkazné, že bych eliminační dietu doporučil všem rodičům dětí s ADHD. Vzdělaný rodič by její zavedení mohl zvládnout i bez medicínského dohledu, přesto bych se přimlouval za konzultaci s lékařem, který může být rodině velmi nápomocen.

Nikdy nevysazujte léky (kvůli obsaženým látkám) bez konzultace s odborníkem, jenž je předepsal.

Z knihy Neila Nedleyho Ztracené umění myslet. Vydal Advent-Orion.

Počet přečtení: 61 Datum: 7. 10. 2019