Zdraví z první republiky
Pan Vocásek se narodil 13. 4. 1896. Za první světové války bojoval v legiích. Byl posledním žijícím legionářem, který se zúčastnil bitvy u Zborova.
O zdraví a doktorech
„Za první republiky nebo za Rakouska
se k doktorovi tolik nechodilo jako dnes. Doktora jste volali, když už jste
měli skoro smrt na jazyku. Jednou přišla jistá paní továrnice se
svým synáčkem ke
starému panu doktorovi Bartošovi. Ten
můj maličkej je nemocnej, pane doktore, on mi nějak nepapá. Starý pan doktor ty
litanie vyslechl a pak se jen zeptal: A kaká, kaká? Ale to ano, pane doktore,
kaká. Tak když sere, tak taky žere! A ven! A už se mi tady neukazujte! Když
přijdete dnes k doktorovi, tak on má pocit, že vám musí něco napsat. Doktoři
dnes léčí jenom následky nemocí. Skutečnou příčinou nemocí jsou cizorodé látky
v těle. Když se odstraní příčina, nemoc odejde.
Já bych k doktorovi nešel, on by mi našel kvantum
nemocí, že bych z toho ještě onemocněl. Mně nic nebolí, a když bolí, tak mi to nevadí. Já
mám Bibli a pána Boha a nic se mi nemůže stát. To je to nejdůležitější. Moje čtvrtá žena je o dvacet devět let mladší než já a jsme na tom zdravotně skoro stejně. Já asi o trochu líp.
Nedělám už sice kotrmelce, jako před dvaceti lety, ale pohybuju se, jak
potřebuju.“
„Když vaříte brambory a pak tu vodu z
vaření vylijete, tak jste ťunťa. Protože v té vodě je všechno to
dobré. Samozřejmě, že se brambory mají
vařit ve slupce. Doktorka Nolfi, to ještě nebyla
doktorka, si slupkama brambor vyléčila rakovinu. Doktoři se jí smáli, že to
není možné, tak šla a udělala si doktorát. Přesvědčila
jednoho mecenáše a ten jí dal peníze a
vybudovala sanatorium, kde tak lidi léčila z
rakoviny. Každého tak ovšem z
rakoviny nevyléčíte. Když je ale v někom ještě dost vitality a není příliš pozdě,
organismus se z toho dostane. A takových zařízení, kde se léčí bez prášků, je víc.“
„Jím dvakrát denně. Býval jsem členem
Mazdazdanu, nejedli jsme zabitá zvířata. Dělali jsme si šlemovou polévku. To se
vařila čtyři hodiny pšenice, až
pukala, a pak se to rozmixovalo. To byl základ naší stravy.
Dělám si to ještě dnes. Dvacet let jsem byl úplným
vegetariánem. Dnes jsem skoro úplným. Mléko ani mléčné výrobky nejím, ale když
mi chodili gratulovat ke stým narozeninám a sešlo se asi
deset bonboniér a nevím kolik
dortů, tak co jsme nerozdali, to jsme s manželkou snědli.“
Pan Vocásek si udržuje nejenom
tělesnou, ale i záviděníhodnou duševní svěžest. Soutěžně hrával a jeden čas i vyučoval na škole šachy. Říká, že je to ten nejlepší trénink pro mozek. Dali jsme si dvě
partičky, obě proběhly zcela v jeho režii. Byl jsem označen za dobrého hráče
druhé třídy.
Není dobré pro člověka být sám
„Když mi zemřela má druhá žena, bylo
vedle mě ve sboru prázdné místo. Přisedla si ke mně jedna třiaosmdesátiletá
sestra. Ptal jsem se jí, proč nezůstáváš do
odpoledne? Vysvětlovala mi, že bydlí v Dejvicích, že musí jít kus parkem a
večer se bojí. Tak jsem ji začal doprovázet domů. Ona to byla bývalá milionářka,
ale komunisti jim všechno
zkonfiskovali a teď bydlela u jedné ženské, seděla tam v kuchyni jako
oukropeček a ta ženská ji sekýrovala. Nabídl jsem jí, aby šla bydlet ke mně, že mám volnou cimru. Ve sboru začaly být řeči,
že žijeme spolu jen tak, tak jsme se vzali. Dožila se revoluce a umřela. A v
restituci dostala nazpět barák a já jsem byl jediným dědicem. Tak mám teď
barák. Pak se o mě začala starat má současná žena. Není dobré pro člověka být
sám. – I když mi někdy dá spoustu práce, aby chtěla udělat to, co chci já.“
O sexu
„Pán Bůh stvořil sex, aby co nejlépe
zajistil, že se lidé budou rozmnožovat. K tomu nám poskytnul rozkoš. Ale lidi si dneska chtějí jen užít. Nemyslí na to, co je pravým
účelem sexu. – Jeden známý mi tvrdil, že Bible je ta nejnestydatější kniha, co zná. Prý podle toho příběhu o Lotovi. Znáte to, ne? Jak Bůh Lotovi řekl,
aby hned odešel z města. Všichni se Lotovi smáli, že se
pomátl. Ale on šel a vzal s sebou svou rodinu. Neměli
se ohlížet, ale Lotova žena se ohlédla a zůstala jako solný sloup. A Lot se
ocitl se svými dvěma dcerami sám na poušti. Ty
dcery si řekly, že takhle ale jejich rod vyhyne – a tak nalily otci vína a
jednu noc s ním spala jedna a další druhá. A otec obě oplodnil. Pro toho mého známého to byl vrchol
nestydatosti. Ony to ale nedělaly proto, aby si užily, ony jen chtěly zajistit
pokračování rodu – a jinak to nešlo.“
Ve zdravém těle zdravý duch
„Vstávám brzy každé ráno, dám si
studenou sprchu a vlezu si ještě do
postele a čtu si v Bibli. Dneska jsem třeba přečetl deset kapitol z Matouše. To dělám každý den ráno jednu hodinu. Kromě toho ještě studuju přes den. Za rok tak přečtu celou Bibli a začnu zase
znovu. Všichni se musíme pořád učit. Celý život. Jedině tak můžeme stále růst."
Počet přečtení: 115
Datum: 18. 8. 2025