Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Padesát tři minut

Nemáte někdy pocit, že žijeme v bláznivém světě? Mnoho věcí, kterými se v životě zabýváme, provádíme automaticky, ze zvyku, protože to dělá každý.
|
Typ článku: Články

Ráno vstaneme a v chvatu se pustíme do svých povinností. Z práce se vracíme zničení a usínáme vyčerpaní. A každý další den se celý koloběh znovu opakuje. Je to život, který jsme si vysnili? Kam se poděly naše dávné naděje a touhy?

Většina z nás žije v jakési iluzi, že jednou se všechno změní - až dokončíme tento projekt, až naše děti dostudují, až budeme mít více peněz, až budeme mít na sebe více času... Ale mezitím, co se takto těšíme na své „zítra", pomalu mizí naše „dnes". Mohu vám zaručit, že s velkou mírou pravděpodobnosti nikdy ve svém životě nebudete mít více času. Je mnohem rozumnější naučit se radovat z přítomnosti, protože budoucnost není v naší moci. Dnešek je nejlepší příležitostí pro to, abychom do svého života vnesli více pohody a harmonie.

Život není výjimečný stav

Chovali jste někdy kočku? Možná jste si všimli, jak skvěle se dokáže uvolnit. Uloží se na sluníčko před domem, pracky natažené od sebe, oči zavřené blahem. Všechno je na ní nehybné a vláčné, ani neustále kolem hlavy poletující moucha ji nedokáže vyvést z klidu.

Stejně jako kočka i my máme vrozenou schopnost přirozeně se uvolnit. Jen na tuto možnost v našem vystresovaném životě stále více zapomínáme. Často se proto musíme tajemství uvolňování znovu učit. Někdy je to velmi obtížné. Když navrhnu svým posluchačům malé cvičení koncentrace, v němž mají několik minut soustředěně pozorovat například kresbu na svých dlaních, někteří účastníci začnou již po dvou minutách projevovat obtížně skrývanou nervozitu. Po další chvíli se začnou ošívat, a když jsem jedné skupině na konci cvičení z legrace navrhnul, aby pokračovali ještě dalších deset minut, jistý muž se velmi důrazně ohradil slovy: „Tak to bych se už asi zbláznil."

Uvolnění a soustředěná pozornost se pro civilizovaného člověka stávají postupně čímsi nepřirozeným a dokonce ohrožujícím. Zdá se mnohem snadnější pokusit se dojít ke zdánlivému odpočinku různými umělými prostředky, které však v konečném důsledku působí ještě vnitřní neklid.

Při jednom výzkumu podrobili výzkumníci několik osob sérii pokusů. Zkoumali jejich reálné uvolnění prostřednictvím velikosti kožního odporu. Skupina osob, která tvrdila, že si velmi dobře odpočine při sledování televize, byla testována večer po příchodu z práce a následně po „relaxačním shlédnutí večerních zpráv". Drtivá většina účastníků pokusu byla po sledování televize vystresována podstatně více než před zahájením svého „odpočinku".

V určitém ohledu podobnou medvědí službu dělají i další životabudiče, jako např. kofein nebo nikotin. Krátkodobě dodají energii, ale z dlouhodobého hlediska působí spíše jako bič na znaveného koně. Na chvíli se možná cítíme lépe, ale ve skutečnosti pomalu den za dnem, rok za rokem vykusují stále větší díru do naší energetické rezervy. Exupéry ve své půvabné knize Malý princ výstižně vyjádřil nesmyslnost neustálého ždímání naší životní energie známým příběhem:

„Dobrý den," pozdravil malý princ, když došel k obchodníkovi. „Dobrý den," řekl obchodník. Byl to obchodník, který prodával patentní pilulky utišující žízeň. Když člověk polkne jednu týdně, nemusí již pít. „Proč to prodáváš?" zeptal se malý princ. „Je to velká úspora času. Znalci vypočítali, že ušetříš 53 minut za týden." „A co se udělá s těmi padesáti třemi minutami?" ptal se malý princ. „Co kdo chce... Každý pak stihne udělat mnohem více věcí." „Kdybych já měl padesát tři minut nazbyt," řekl malý princ, „šel bych docela pomaloučku ke studánce..."

Co byste udělali s padesáti třemi minutami denně navíc?

Z knihy Mojmíra Voráče „Kreativní time management (nejen pro ženskou duši). Vydala Pyramida System.

Počet přečtení: 2778
Datum: 5. 9. 2011