Není maso důležitým zdrojem bílkovin? Všichni ti vegetariáni mi začínají lézt na nervy… | Prameny zdraví

Není maso důležitým zdrojem bílkovin? Všichni ti vegetariáni mi začínají lézt na nervy…

Pro mnoho lidí je jediným „opravdovým“ jídlem maso. A pokud možno vepřové nebo hovězí. Přitom tohle „opravdové“ jídlo je doslova zásobárnou živočišného tuku a cholesterolu.

Není maso důležitým zdrojem bílkovin? Všichni ti vegetariáni mi začínají lézt na nervy…

Rubrika: Vegetariánství | Typ článku: Poradna výživy

200gramový hovězí řízek – podle toho, zda pochází z libového nebo tučného masa – zatíží váš metabolismus 11 až 50 gramy tuku (především nasyceného) a navíc 140 mg cholesterolu. Nebo je libo vepřový sendvič od McDonalda – ten vám zase dodá 50 g živočišného tuku a kolem 100 mg cholesterolu.

Je pravda, že maso je dobrým zdrojem bílkovin, ale jeho konzumace přináší hned několik problémů:

Většina lidí např. konzumuje více bílkovin, než kolik ve skutečnosti potřebuje. Doporučená denní dávka bílkovin pro dospělé činí 45 až 60 gramů, kdežto průměrný český občan sní mnohdy dvojnásobné nebo i trojnásobné množství. Naprostá většina bílkovin přitom pochází právě z potravin živočišného původu – masa, vajec a mléčných výrobků.

Během několika posledních desetiletí u nás došlo k dramatické změně skladby jídelníčku. Dnes jíme třikrát více masa a tuků než na začátku století. Došlo tak ke kuriózní situaci, kdy moderní člověk západní kultury žije hlavně na potravinách živočišného původu, s nízkým podílem zeleniny, ovoce, obilovin a luštěnin.

Ještě závažnější než nadměrný příjem bílkovin je přemíra tuků (hlavně nasycených) a cholesterolu, daná konzumací masa a masných výroků. Věda dnes naprosto jednoznačně prokázala, že na tuky bohatá strava je hlavním viníkem dnes nejčastěji se vyskytujících civilizačních chorob.

Náš organismus postrádá ochranný mechanismus proti velkému množství tuků a cholesterolu, jaký mají masožravá zvířata. U lidí se přemíra tuků začne hromadit v tepnách, a to vede k chorobnému procesu označovanému jako ateroskleróza nebo někdy také arterioskleróza. Ve stěnách tepen přitom dochází k celé řadě změn, jejichž výsledkem je vytvoření tzv. aterosklerotického plátu neboli ateromu. Ten způsobuje, že množství krve protékající postiženou tepnou se snižuje. Dosáhne-li snížení kritických hodnot, anebo pokud zúžený úsek uzavře náhle vytvořená krevní sraženina (trombus) nebo vmetek krevní sraženiny (embolus), dojde k náhlému postižení – např. srdečnímu infarktu, mrtvici nebo i náhlé smrti.

Dr. Hans Diehl, M.P.H., zakladatel programu CHIP, odborník na zdravou výživu a životosprávu.

Počet přečtení: 3 142 Datum: 15. 8. 2009