Nebylo by ideální, kdybychom vůbec nesolili? Četla jsem, že nadbytek soli v potravě velmi škodí. | Prameny zdraví

Nebylo by ideální, kdybychom vůbec nesolili? Četla jsem, že nadbytek soli v potravě velmi škodí.

To je pravda. Kdybychom nepřijímali v potravě kuchyňskou sůl (chlorid sodný - NaCl), celková úmrtnost by se snížila o 10%. Jedná se tak o třetí nejvýznamnější opatření pro zlepšení zdraví (za snížením spotřeby živočišných potravin a vyloučením kouření).

Nebylo by ideální, kdybychom vůbec nesolili? Četla jsem, že nadbytek soli v potravě velmi škodí.

Rubrika: Krevní tlak | Typ článku: Poradna výživy

Již po desítky let se uznává, že sůl je hlavní příčinou zvýšeného krevního tlaku. Vysoký krevní tlak je pak hlavní příčinou cévních příhod mozkových (mozkové mrtvice) a rovněž podstatně zvyšuje riziko infarktu myokardu.

Jak se k těmto závěrům dospělo? Byly sledovány tisíce osob, u kterých byla předem zjištěna výše krevního tlaku. Čím vyšší byly hodnoty tohoto tlaku, tím vyšší byla úmrtnost na infarkt myokardu a na cévní příhody mozkové. Toto pozorování bylo opakovaně provedeno v mnoha státech světa.

A prakticky po celém světě můžeme pozorovat naprosto jednoznačnou závislost mezi nadměrným solením a zvyšováním vysokého krevního tlaku. Tak, jak lidé stárnou, v průměru vzrůstá jejich krevní tlak. Proto se kdysi předpokládalo, že zvyšování krevního tlaku je přirozeným důsledkem stárnutí, tak jako je jeho důsledkem například pokles fyzické síly apod. Potom se však ukázala překvapivá věc. V odlehlých částech světa bylo nalezeno asi dvacet populací, u nichž krevní tlak s věkem v průměru nevzrůstal. Ve všech případech se ukázalo, že se jedná o populace, které nepožívají sůl. A jako kdyby někdo chtěl přesvědčit i poslední nevěřící Tomáše, tak na jednom ostrově v Oceánii byly nalezeny dvě populace s odlišným způsobem života. Jedna používala k vaření mořskou vodu (a tím i sůl v ní obsaženou) a se zvyšujícím se věkem u ní v průměru krevní tlak vzrůstal. Druhá část obyvatel, která mořskou vodu k vaření nepoužívala, nebyla zvyšováním krevního tlaku postihována.

Byla provedena řada intervenčních studií, tzn. u lidí, kteří trpí vysokým krevním tlakem, byl v kontrolovaných pokusech snížen přívod soli. Výsledkem bylo snížení průměrného krevního tlaku.

Žádný živočich s výjimkou člověka nesolí. Na první pohled by se tedy zdálo přirozené, že ideální by bylo, kdybychom sůl nepoužívali vůbec. Zde se ovšem jedná o příklad situace, kdy přirozený stav, tak jak existuje, není zřejmě zcela ideální, kdy určitá záměrná intervence by mohla být na prospěch věci. Zvířata často chodí lízat zem v místech, kde je slaná. Z toho můžeme vyvodit, že určitý záměrný přídavek soli, ovšem přídavek ve velmi omezeném množství, by i pro člověka mohl být užitečný. Byla by to však pouze jedna z nejužitečnějších složek nějaké multivitaminové, multiminerálové směsi v takové společnosti, kde by se sůl nepřidávala ani při průmyslové výrobě potravin ani při ochucování jídla.

Člověk však přidává soli příliš mnoho. I když sami při přípravě pokrmů nepřidáme do jídla ani gram soli, stále se budeme setkávat s průmyslově zpracovanými potravinami, které solí neuvěřitelně hýří. Typickými příklady jsou uzeniny, konzervované potraviny a nejrůznější instantní výrobky. Soli je nadbytek i v běžném chlebu, a to je největší nedostatek chleba, který je jinak (jak si dále ukážeme), a dokonce přesto, že je do něj přidávána sůl, jednou z nejvhodnějších potravin vůbec. Optimální dávka soli činí nepatrný zlomek naší současné spotřeby, řekněme jednu dvacetinu. Z toho všeho pro nás vyplývá jednoduchý závěr: měli bychom prakticky bez výjimky usilovat o co největší snížení spotřeby soli.

V nesčetně šetřeních se ukázalo, že výskyt vysokého krevního tlaku a četnost úmrtí na choroby vysokým krevním tlakem způsobené vzrůstají s příjmem sodíku z potravy. Avšak čím vyšší byl příjem draslíku (K), tím méně se škodlivý účinek sodíku (Na) projevoval. Čili vysoká spotřeba draslíku částečně zabraňuje škodlivým účinkům vysoké spotřeby sodíku. Draslík je nepostradatelný prvek sám o sobě, avšak v každé rozumně představitelné stravě je draslíku dostatek. Zde se ovšem setkáváme se specifickou situací, kdy spotřebu nějakého prvku, v tomto případě draslíku, by bylo žádoucí zvýšit a o toto zvýšení záměrně usilovat třeba i přidáváním do potravin jen proto, abychom zabránili škodlivému účinku jiné složky stravy. Ideální pro prevenci vysokého krevního tlaku a následně pro prevenci cévních příhod mozkových a koronární nemoci srdeční se proto jeví náhrada běžné kuchyňské soli (NaCl) speciální solí skládající se jednak z chloridu draselného (KCl), jednak z chloridu sodného. Samozřejmě čím více KCl, tím lépe.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu

Počet přečtení: 3 388 Datum: 4. 6. 2009