Na cestě ke zdraví | Prameny zdraví

Na cestě ke zdraví

V jednom čísle prestižního lékařského časopisu New England Journal of Medicine vyšly v roce 1985 současně tři studie: V první uváděli vědci výsledky dvacetiletého studia úmrtnosti na koronární nemoc srdeční u mužů žijících v Holandsku. Zjistili, že ti z nich, kteří konzumovali průměrně 30 g rybího masa denně, měli o 50% snížené riziko úmrtí na nemoci srdce a cév. (N Engl J Med 1985 May 9;312(19):1205-1209)

Na cestě ke zdraví

Rubrika: Stravování | Typ článku: Články

Druhá zpráva popisovala prospěšný účinek rybího oleje na snižování cholesterolu a triglyceridů. (N Engl J Med 1985 May 9;312(19):1210-1216) Třetí studie se zabývala účinkem rybího oleje na funkci bílých krvinek. (N Engl J Med 1985 May 9;312(19):1217-1224)

V důsledku výsledků těchto a dalších studií začala řada lidí zařazovat do svého jídelníčku (místo jiných druhů masa) maso rybí. Doufali, že tak zlepší svůj příjem cenných tuků a současně sníží hladinu cholesterolu a tím i riziko nemocí srdce a cév.

O dva roky později, v roce 1987, začala být jistá doktorka jménem Jane Richardsonová poněkud zneklidněna. Po létech úspěšného kontrolování hladiny cholesterolu stravou, začala nyní její hladina krevního cholesterolu stoupat. Její LDL cholesterol stoupnul za tři měsíce o více než 1 mmol. Dr. Richardsonová, jako kterýkoliv jiný dobrý lékař, se snažila najít vysvětlení tohoto podivného zvýšení. Nezdálo se, že by se v jejím životě něco podstatného změnilo. Váha nebyl problém, od posledního měření zhubla Jane skoro tři kila. Nedošlo ani ke změně v činnosti žláz nebo orgánů, které mohou zapříčinit změnu hladiny cholesterolu. Konečně, po dalším zkoumání, se podařilo objevit příčinu. Jane slyšela o zdravotním prospěchu konzumace ryb a přidala v poslední době ke své takřka vegetariánské stravě hojné množství ryb. Dr. Richardsonová posléze zjistila, že to byl právě tento přídavek rybího masa, který vedl ke zvýšení hladiny cholesterolu v její krvi.

Platí tedy výsledky prvních studií, které uváděly zdravotní prospěch z konzumace ryb, nebo neplatí? Je zařazení ryb do jídelníčku krokem ke zdraví či nikoliv? Patří rybí maso mezi zdravé či mezi nezdravé potraviny?
V mnoha případech tato strategie skutečně funguje. Nahrazení velké spotřeby (červeného) masa velkou spotřebu rybího masa má skutečně tendenci snižovat hladinu cholesterolu a přináší tak srdci zdravotní prospěch.
Je to proto, že v porovnání s ostatními produkty živočišného původu má rybí maso příznivější (vyšší) poměr obsahu polynesaturovaných a saturovaných mastných kyselin (P/S). Zvýšení tohoto poměru vede ke snížení cholesterolu. Ryby mají rovněž méně saturovaných tuků (kterých je naopak hodně v mase, plnotučném mléce, vejcích a kokosovém a palmovém oleji).

Jak je tedy možné, že u dr. Richardsonové došlo ke zvýšení hladiny cholesterolu? Byla snad nějakou výjimkou z pravidla?
Odpovědí je, že "v porovnání s konzumací prakticky vegetariánské stravy přinese konzumace ryb zvýšení obsahu cholesterolu ve stravě - a často i obsahu saturovaných tuků. Výsledkem může být, jako u této pacientky, dr. Richardsonové, která byla prakticky vegetariánkou, stoupnutí hladiny krevního cholesterolu." Další studie z nedávné doby potvrdily, že konzumace rybího oleje přinese s největší pravděpodobností u většiny lidí zvýšení hladiny LDL (tedy špatného) cholesterolu.

Rybí maso je produkt živočišného původu, jako takové obsahuje cholesterol. Není velký rozdíl mezi obsahem cholesterolu v rybím mase a v mase kuřecím, hovězím nebo vepřovém. Fakt, že obsahuje cholesterol, je klade do úplně jiné kategorie než veškeré produkty rostlinného původu, které cholesterol vůbec neobsahují! Používá-li se rybí tuk proti kardiovaskulárním onemocněním, obsahuje standardní terapeutická dávka 15 g (3 polévkové lžíce) přibližně stejně cholesterolu (mezi 73 a 115 mg, podle druhu rybího tuku) jako 100 g hovězího steaku - tím se dále napomáhá překračování již tak velmi benevolentně určené hranice příjmu cholesterolu ve stravě (300 mg) - tělo totiž žádný exogenní cholesterol ke své spolehlivé funkci nepotřebuje, dokáže si jej vyrobit samo!

Je pravda, že v porovnání s jinými druhy masa má rybí maso příznivější poměr P/S. Nemá však tak příznivý poměr polynesaturovaných ku saturovaným mastným kyselinám jako většina potravin rostlinného původu! I když je tedy pravdou, že někteří lidé, kteří nahradí "červené" maso ve své stravě masem rybím, docílí určitého snížení cholesterolu, vegetariánská strava je v tomto ohledu ještě mnohem účinnější. Jinými slovy: rybí maso zvyšuje hladinu krevního cholesterolu méně než maso "červené" nebo drůbeží. V porovnání s produkty rostlinného původu však rybí maso - na rozdíl od ních - hladinu cholesterolu zvyšuje!

A tak, i když mnohé přitahuje ke konzumaci rybího masa v první řadě jeho proklamovaný účinek na hladinu krevního cholesterolu, je zajímavé nahlédnout ještě jednou do nizozemské studie, která vyvolala takový zájem veřejnosti a ohlas v lékařských kruzích. Když autoři publikovali tuto svou studii uvádějící snížení úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění o 50%, nezapomněli při tom uvést jeden důležitý fakt, který bývá ale často opomíjen: jedlíci rybího masa i jedlíci "červeného" masa měli prakticky stejnou hladinu krevního cholesterolu!

Obsahuje tedy rybí maso nějakou složku, která snižuje riziko nemocí srdce a cév, i když se hladina cholesterolu v krvi nemění? Odpověď zřejmě leží v další složce výživy, která se hojně nachází - mimo jiné - v mase některých ryb a která se jmenuje omega-3 mastné kyseliny.

Bylo zjištěno, že ve vztahu k nemocem srdce a cév mají omega-3 mastné kyseliny některé prospěšné účinky:
snižují lepivost krevních destiček (srážlivost krve)
mají tendenci snižovat krevní tlak
mají tendenci snižovat serum triglyceridy, tedy hladinu krevních tuků
dojde-li k infarktu, mohou zmenšit svalové poškození, které je jeho důsledkem
zdá se, že snižují riziko, že se krevní céva po angioplastice či operaci bypassu opět ucpe .

Některé ryby jsou bohatým zdrojem těchto kyselin. Mezi nimi losos, sardinky, makrela a některé další tučné ryby.
Vezmeme-li v úvahu tyto další poznatky, můžeme si znovu položit stejnou otázku, jako na začátku našeho zamýšlení: měli bychom jíst ryby, abychom snížili riziko svého srdečního onemocnění? Nalézt odpověď nám pomůže bližší pohled na populační studie. V holandské studii, ze které vycházíme, jsme zaznamenali 50% snížení rizika koronárního onemocnění. To je jistě významný zdravotní prospěch. Ukázalo se však, že k ještě mnohem většímu snížení rizika dochází u úplných vegetariánů, tedy u vegetariánů, kteří nekonzumují vůbec žádné maso. Např. studie na adventistech, úplných vegetariánech, prokázala snížení rizika koronárního onemocnění oproti běžné populaci o plných 86%! (Am J Clin Nutr 1978 Oct;31(10 Suppl):S191-S198)

Získáváme již tedy zřetelnější obraz, v jehož světle nemusí být pro nás výsledky obou těchto studií neočekávané. Lidé na špatné stravě mohou mít ze zařazení rybího masa namísto škodlivějších potravin mít prospěch. Tento prospěch však nemůže být takový (tak velký), jaký přináší optimální strava.

Zvláštní pozornost si zaslouží další populační studie. Jedná se pravděpodobně o nejpodloženější statistický výzkum týkající se vztahu mezi konzumací ryb a onemocněním srdce. Zatímco holandská studie zahrnovala 852 mužů, vědci z Harvardu studovali obrovský počet 44 895 mužů, pracovníků ve zdravotnictví. Výsledky této studie, která byla publikována v roce 1995 (opět v časopisu New England Journal of Medicine) byly překvapivé: v této studii měli muži, kteří jedli rybí maso několikrát týdně, stejné riziko onemocnění srdce jako ti, kteří je jedli jednou za měsíc. Dokonce se ukázalo, že muži, kteří jedli ryby šestkrát a více týdně, měli o něco vyšší riziko koronární nemoci srdeční než muži, kteří jedli ryby maximálně jednou měsíčně! (N Engl J Med 1995 Apr 13;332(15):977-982)

Vysvětlením rozporu mezi výsledky holandské studie a výsledky této novější studie jsou s největší pravděpodobností další potraviny obsažené v jídelníčku zkoumaných osob. Platí, že čím lepší je celkové složení stravy, tím menší je prospěch plynoucí ze zařazení ryb do jídelníčku. Blíží-li se složení stravy optimu, tedy je-li strava založena v první řadě na potravinách rostlinného původu, má zařazení rybího masa do jídelníčku z hlediska rizika nemocí srdce spíše škodlivý účinek.

V další velké studii, která byla vypracována ve Finsku a zahrnovala na 22 tisíc mužů středního věku, kuřáků, se pak ukázalo, že ti z nich, kteří jedli ryb nejvíce, měli dokonce o 30% vyšší riziko úmrtí na koronární nemoc srdeční v porovnání s těmi kuřáky, kteří měli nejmenší příjem rybího masa. (Am J Epidemiol 1997, May 15;145(10):876-887)
Abychom výsledky našeho pátrání v oblasti souvislostí mezi konzumací rybího masa a koronárním onemocněním srdečním závěrem ještě jednou shrnuli: současná úroveň vědeckého poznání uvádí silné důkazy pro to, že konzumace rybího masa pouze zhoršuje v ostatních ohledech výbornou stravu. Zařazení rybího masa do jídelníčku (nahrazování "červeného" masa masem rybím) může být pozitivním krokem pro toho, kdo směřuje od běžné stravy, založené převážně na konzumaci potravin živočišného původu, ke stravě zdravější, protože konzumace rybího maso přináší - z hlediska onemocnění srdce - zřejmě menší zdravotní rizika.

Jde-li nám o úplné zdraví, stává se rybí maso stále více problematickou potravinou, již bychom měli užívat s mírou a obezřetností - a to zvláště vzhledem ke stále se zvětšujícímu znečištění životního prostředí a kumulaci toxinů na vrcholu potravinového řetězce.

Podle knihy dr. Neila Nedleyho "Proof Positive". Autor, povoláním lékař, se zabývá problematikou zdravé výživy a životosprávy.

Počet přečtení: 2 391 Datum: 1. 1. 1970