Menopauza jinde a jinak | Prameny zdraví

Menopauza jinde a jinak

Ženy žijící v oblasti Středomoří se vdávají za muže, kteří chtějí mít děti, hodně dětí. Vdávají se proto brzy, krátce po pubertě, ke které dochází (jak dříve bylo v Evropě běžné) mezi jejich čtrnáctým a šestnáctým rokem.

Menopauza jinde a jinak

Rubrika: Zdraví ženy | Typ článku: Články

Mladý muž si bere dívku, která pravděpodobně otěhotní během prvního roku manželství - a která tak nastoupí pravidelný cyklus těhotenství, porodu a kojení, cyklus, ve kterém zbývá velmi málo (pokud vůbec nějaký) prostoru pro menstruaci. Může se tak snadno stát, že kromě několika period v pubertě (obvykle bez ovulace) u takové ženy v průběhu jejího života k pravidelnému měsíčnímu krvácení prakticky nedojde.

Skutečností je, že tyto ženy mají zřídka periodu, protože dva až tři roky trvající období kojení bývá hned následováno dalším těhotenstvím. Mezi jednotlivými těhotenstvími jsou tedy velmi dlouhá období, kdy nedochází k vůbec žádným ztrátám krve. Ke snížení hladiny estrogenu (potřebného k vyvolání ovulace a poté menstruace), které se děje za přechodu, dojde obvykle za právě probíhajícího cyklu kojení - proběhne tak bez povšimnutí. Poté, co je dítě odstaveno, žena očekává, podobně jako v minulosti, další těhotenství, ke kterému jednoduše nedojde.

Není těžké pochopit, že nástup přechodu nemá žádný velký význam pro ženu, která zažívá měsíční periodu velmi zřídka - a v důsledku toho nezakouší problémy, které postihují tak mnoho žen žijících na Západě (bolestivá perioda, předmenstruační syndrom, dlouhotrvající krvácení atd.). Menopauza nepředstavuje pro tradiční ženu žijící v oblasti Středomoří žádný mimořádný stres.

Když porovnáváme typickou západní ženu se ženou žijící v oblasti Středomoří, nemůžeme si nepovšimnout, že jejich vnímání sexuality se zcela rozchází. Sexualita té první je často jednorozměrná - prožitek rozkoše - zatímco sexualita druhé má rozměrů pět, nese s sebou i touhu po heterosexuálním vztahu, radost, když dojde k otěhotnění, radost z dání nového života i potěšení z kojení a péče o dítě.

Pro ženu žijící na Západě je první menstruace signálem, že už může být sexuálně aktivní; pravidelný cyklus během dvacátých a třicátých let jejího života jí potvrzuje, že je stále mladá a, co je nejdůležitější, že se jí podařilo neotěhotnět. Pro ženu ze Středomoří znamená první menstruace příslib manželství, rození dětí a spokojeného muže. Menstruace během jejího života manželky bude pak pro ni znamenat naději, že brzy opět přijde do jiného stavu.

Když u západní ženy ustává perioda, představa, kterou má o sobě jako o aktivním sexuálním partnerovi, je automaticky velmi vážně narušena. Pomyslete jen na tu ironii! Poté, co tato žena strávila celé své reprodukční období ve strachu z nejmenšího zpoždění periody, s blížící se padesátkou nabývá přesvědčení, že jakmile perioda odejde, její mládí a krása, tedy důvody její existence a pocitu, že je alespoň trochu milovaná, odejdou nenávratně též. (Je dobře známým faktem, že vysoký počet západních žen začne v tomto období svého života pohlavní styk zcela odmítat.)
Na straně druhé, nedojde-li k periodě u středomořské ženy, vyvolá to v ní nejprve vyvolá naději (bude si myslet, že je opět těhotná) - anebo to vůbec v aktivním očekávání dalšího těhotenství nezaznamená. Středomořské ženy obvykle svoji sexuální aktivitu v tomto období svého života zvyšují. Nemají v úmyslu sdílet se se svou možnou neplodností svým manželům - a kromě toho vědí, že mají ještě stále šanci znovu otěhotnět (na Západě se říká, že žena může reálně otěhotnět ještě 18-24 měsíců po poslední menstruaci).

Když již k žádnému dalšímu těhotenství nedojde, není to žádná tragédie, žena již přece dala život řadě dětí. Navíc, když její poslední dítě začíná cupitat okolo, její nejstarší synové a dcery už mají své první ratolesti. Nikdy tedy nepřestane být matkou a až do jejích posledních dnů ji neopustí vědomí, že svůj osud jako žena zcela naplnila.
Podle jednoho amerického gynekologa náš západní životní styl zplodil jev, který on nazývá "nepřestávající ovulací"; zatímco ještě před několika generacemi probíhala větší část reprodukčního období ženy bez ovulace - byla totiž buď těhotná anebo právě kojila. Mnohé lékařské knihy dnes uvádějí, že hlavním znakem reprodukční schopnosti ženy je menstruační cyklus. I když to snad může být pravda pro ženy žijící na Západě, neplatí to jistě pro zbytek světa, kde je hlavním znakem reprodukční schopnosti ženy to, že má děti!

Zajímavé je, že již roku 1775 se lékař a filosof jménem Roussel domýšlel, že "menstruační krvácení není přirozeným stavem, ale naopak umělou potřebou získanou v důsledku společenských podmínek."

Mnozí současní lékaři a vědci tvrdí, že sociální změny, které vedly západní ženu k tomu, že menstruuje během celého svého reprodukčního období, vedly také k tomu, že její tělo - zvláště orgány závislé na produkci hormonů - je vystaveno opakujícím se nefyziologickým hladinám estrogenu, což způsobuje vážné narušení hormonální rovnováhy.
Vědcům se zdá stále více nepřirozené, že by žena měla každý rok celkem dva měsíce krvácet (za život to dělá sedm let nepřetržitého krvácení)! Ve vědecké literatuře se nacházejí zprávy, které uvádějí, že pravidelné menstruování od puberty (ke které dochází na Západě stále dříve - i v 8-10 letech), až po období přechodu (v 48-52 letech) je stav velmi vzdálený přirozeným podmínkám. Došli jsme už tak daleko, že začínáme hovořit o unikátní ženské bioendokrinologii vyvolané společensko-kulturními volbami, které jsou ve své podstatě znásilňováním přírody.

Chceme-li sumarizovat naše dosavadní poznatky, skutečnost, že středomořská žena má mnoho dětí, je základnou jejího sebevědomí, jejího společenského postavení a vposledku i klidného průběhu menopauzy, který pro ni splývá se získáním ještě větší důstojnosti, nezávislosti a autonomie. Navíc, přístup této ženy k periodě zahrnuje nejenom symboliku, která je v dramatickém protikladu vůči vnímání západní ženy, ale také velmi specifické hygienické chování. Nepřítomnost menstruačního krvácení ji chrání před celou řadou zdravotních problémů a přísné dodržování hygienických pravidel, když k menstruaci dojde, jí dovoluje vyhnout se sérii potíží, které se naneštěstí staly u nás běžnými - i od té doby, co "osvobozená" žena naší západní civilizace začala pokládat ve zvýšené míře za svou povinnost být sexuální partnerkou "na plný úvazek".

Z knihy "Menopause: A New Approach" kanadské spisovatelky Daniele Starenkyj. Autorka se zabývá otázkou, proč se v naší kultuře stala menopauza nenormálním stavem, který vyžaduje terapeutickou intervenci. Jsou ženy obětí životního stylu, který podrývá samotné základy jejich existence?

Počet přečtení: 3 745 Datum: 1. 1. 1970