Maso jezte střídmě | Prameny zdraví

Maso jezte střídmě

Maso, symbol blahobytu, ale taky všeho, co s blahobytem souvisí. Třeba civilizační choroby.

Maso jezte střídmě

Rubrika: Ostatní potraviny | Typ článku: Encyklopedie

Kdysi se říkalo, že bez masa by člověk strádal. Maso obsahuje bílkoviny a ty jsou přece nezbytné. A lidé chtěli žít zdravě a tak se podle toho řídili. Jedno batole mělo oba rodiče zdravotníky a ti pro něj chtěli to nejlepší. A tak mělo hlavně dostatek bílkovin. Ať se má kluk dobře, nic zbytečného se mu dávat nebude. To skvěle živené dítko však jednoho dne začalo mít tik a taky bylo hyperaktivní, tedy nevydrželo nikdy v klidu. A tak si kapacity lámaly hlavy a pak zvítězil zdravý selský rozum, který uznává poučku ničeho příliš, a ten doporučil: „Necpěte kluka bílkovinami, dejte mu i obilnou kaši a taky mu ji omastěte.“

A stal se «zázrak», tik vymizel i bez léků. V obilovinách jsou béčkové vitaminy a ty mají dobrý vliv na nervy. Trocha toho tuku taky musí být, ne jen samé bílkoviny. Jistě, jsou zdravé, ale nesmí jich být moc. Mimo jiné se v těle mění na čpavek a močovinu. Chudinky ledviny, když jim posíláme kvanta takových dobrot. Když to trochu zjednoduším, snad mohu napsat: Ke zpracování bílkovin jsou potřeba minerály a taky vitaminy. Čím víc bílkovin, tím větší ztráty vápníku, hořčíku, zinku, vitaminů, zejména vitaminu B6.

A my si dopřáváme masa a mléka a pak marně přemýšlíme, proč je víc a víc té osteoporózy, proč jsme chudokrevní, proč nás bolí klouby, proč máme ledvinové kameny… když jsme tak dobře živeni. Nemyslím, že byste měli přistoupit k té bílé královně – k lednici – a její obsah bez milosti vyházet. Bílkoviny jsou potřebné, ale nesmí jich být nadbytek. Jaké bílkoviny vlastně jíst? Můžete si vybrat – živočišné nebo rostlinné nebo obojí. Stoupenci masa se nechávají slyšet, že v rostlinách nejsou všechny potřebné aminokyseliny. Ony tam jsou, ale samozřejmě, nejsou všechny ve všem. Zase se jen potvrzuje, že strava má být pestrá. Když si vhodně zkombinujeme obiloviny a luštěniny, strádat nebudeme. Ve prospěch rostlinných bílkovin mluví také to, že v rostlinách je vláknina, zatímco v mase není.

Masitá strava se v našich útrobách zdržuje dlouho, velmi dlouho... Jakpak asi vypadá ten původně voňavý bifteček, když je s námi tak dva dny? A co na to asi střevní sliznice? Nesouvisí to nějak s naším světovým prvenstvím – víte přece, že jsme na špici v rakovině tlustého střeva? Doktor Josef Jonáš v jedné rozhlasové besedě uvedl: „Čím víc masa, tím víc rakoviny.“ Neřekl „Nejezte maso“, řekl však, že by bylo vhodné snížit jeho spotřebu asi na třetinu.

Masožravci, třeba šelmy, si samotný biftek nedají. Kočka chytne myš a nevybírá si jen svalová vlákna, slupne ji celou, i s kožichem. Jo, je to fuj, ale má to «s vlákninou». Váš domácí miláček že myši neloví? A neožírá vám někdy pokojové květiny? Třeba mu něco chybí?

A všimli jste si v dokumentárních filmech z Afriky, na co se nejdřív vrhne lev, když uloví svou kořist? Na její útroby – a protože jeho potrava zaživa byla býložravá, je to pro něj něco jako salát.

Když už jsme v té Africe: V jedné jihoafrické komunitě osmi set lidí černé pleti, kteří nejedli vůbec žádné maso ani mléčné produkty, vědci zjistili, že ani jeden člověk tam netrpěl revmatoidní artritidou… Píše se o tom v knize Johna Robbinse «Diet for a New America». V další studii zkoumali černé Jihoafričany, kteří naopak konzumovali hodně masa a dalších potravin s vysokým obsahem tuku. A tam už artritidu našli, dokonce čtyřikrát více než v komunitách, kde maso a tuk konzumovali jen přiměřeně. Jak by se to dalo vysvětlit? Možná tak, že tuk a cholesterol, které se ukládají v krevních cévách, zabraňují normálnímu předávání kyslíku i do kloubů. Klouby se pak snadno zanítí. No a artritida/artritis – to je vlastně zánět kloubů, jak už nám koncovka –itida nebo –itis napovídá.

Dospělému člověku bohatě stačí šest deka bílkovin denně. Bílkoviny jste nejspíš měli už k snídani (v mléku a v koláčku s tvarohem) i k svačině (v salámu, v zavináči, v ruském vejci i v tom vlašském salátu), takže když si k obědu či k večeři dáte ještě dvacetidekový biftek, je to už trochu priveľa, jak říkají bratia Slováci.

Ve Spojených státech už klesá množství rakovin a infarktů; nemůže to souviset s tím, že tam přece jen začala být v oblibě zelenina?

No nic, jezte, jak je libo, to jsou jen informace a je čistě na vás, jak s nimi naložíte.

Mám však ještě otázku: Když jste nemocní, na co máte chuť? Na maso? Nebo spíš na domácí kvašené zelí, plné enzymů a vitaminů? S tím druhým si poradí i oslabený organismus. Trávení masa je pro něj náročné. A to jsem se ještě nezmínila o tom, že maso z komerční živočišné výroby může obsahovat zbytky hormonů, antibiotik a dalších chemikálií…

V masu je spousta skrytého tuku. Journal of the American Medical Association uvedl už v roce 1961, že vegetariánská strava může v 90 až 97 procentech zabránit srdečním chorobám!

Možná jste také byli varováni: když nebudete jíst maso, budete strádat nedostatkem vitaminu B12. No jo, ale co taková kráva? Ta maso nejí a vitamin B12 jí nechybí. V malých množstvích je vitamin B12 obsažen v rostlinách nebo v kvašených pokrmech, jako je kyselé zelí nebo tempeh. Kromě toho i střevní bakterie (ty «hodné») leccos umějí, a tak si poradí i s «výrobou» vitaminu B12. Musím ovšem popravdě říci, že ty střevní bakterie by k tomu měly mít vhodné podmínky, to znamená, že bychom je neměli zavalovat hnijícím odpadem – třeba právě z masa…

Nevím, jak pro vás, ale pro mě je zajímavý taky tento poznatek z přírody: lev, který se živí pouze masem, spí tak dvacet hodin denně. Zatímco orangutan, který se živí rostlinnou stravou, potřebuje kolem šesti hodin spánku. Trávení masa je náročnější než trávení ovoce a zeleniny. Nu, co kdyby na tom něco bylo? My, lidé, prospíme třetinu života. Nebylo by špatné mít nějakou tu chvilku bdění navíc.

Každopádně – každý člověk je jiný, každý má jiné potřeby.

Říká se, že i tvar zubů prozrazuje inklinaci k masové či vegetariánské stravě. A konečně i jeden a týž člověk má jiné potřeby v různých etapách života – záleží, jak je na tom zdravotně, jak těžkou vykonává práci nebo jestli je venku zrovna třicet stupňů nebo deset pod nulou.

Jsem toho názoru, že když máte chuť na maso, dejte si, ale nepřehánějte to. Naši předkové ho taky nejedli třikrát denně. A přemýšlejte, zda si dáte čerstvé maso ze sousedství od osvědčeného výrobce nebo přes kořeny vezené a v supermarketech «vylepšované», aby jako čerstvé vypadalo. Těch afér přece už bylo tolik...

Z knihy Hanky Synkové Všechno je dobré. Vydalo nakladatelství Triton.

Počet přečtení: 2 847 Datum: 12. 4. 2016