Letci vrcholných kvalit | Prameny zdraví

Letci vrcholných kvalit

My, vážky, patříme k nejnápadnějším tvorům v celé říši hmyzu. V jasném slunečním svitu létáme, lovíme, děláme námluvy, páříme se a klademe vajíčka. To všechno provádíme před Vašima očima.

Letci vrcholných kvalit

Rubrika: Různé | Typ článku: Články

Za nejpůsobivější asi považujete naše umělecké létání. A skutečně Vám mohu ihned jmenovat devět různých druhů létání, které my všechny mistrovsky ovládáme; neutrální let, let za kořistí, let po revíru, let s vyjádřením hrozby, let při námluvách, kolísavý let, vlnitý let, let na místě - a abych nezapomněla - různé druhy letu pozpátku.

Z našich celkem 4 500 druhů se jich ve středoevropském prostoru vyskytuje 80. Jsme rozdělovány na šídla a na motýlice.

Náš letový aparát - vzor pro Vaše vrtulníky

Ve srovnání se všemi ostatními druhy hmyzu létáme podle úplně jiného principu. Stvořitel pro nás vynalezl zvláštní vybavení. O tom Vám chci nyní vyprávět.

Většina hmyzu létá podle tzv. „principu hrnce". Představte si hrnec s poněkud menší pokličkou, pod níž jsou do hrnce strčeny dvě vařečky. Když pokličku stlačíme dolů, vařečky se zvednou; když ji nadzvedneme, vařečky klesnou. U většiny hmyzu působí místo „síly ruky" svaly, které jsou napjaty v hrudním prostoru mezi „pokličkou" a „dnem". Při každém stahu svalů se tělo stáhne a křídla se přitom zvednou. Při uvolnění svalů probíhá proces obrácený. Náš letecký motor pracuje naproti tomu podle úplně jiného principu:

Naše mocné létací svaly jsou pomocí šlach uchyceny přímo na pohybových kloubech. Tyto klouby zhotovil Stvořitel z látky o mimořádných mechanických vlastnostech, zvané resilin. Vyznačuje se tím, že je mimořádně elastická a je tedy schopna absorbovat velké množství energie a tu opět v potřebném okamžiku uvolnit. Představte si stlačenou láhev z umělé hmoty, která ihned po zmáčknutí skočí do původního tvaru. Společně s křídly tvoří resilin takový pružný systém, který pracuje s určitou frekvencí pohybů.

Ve vztahu k létání myslel u nás Stvořitel na tolik jemností, že hravě zvládneme každou situaci ve vzduchu. Jsme optimálně konstruovány pro vzduch. Vaší letečtí inženýři používají k popisu chování za letu určité číslo, které se jmenuje Reynoldsovo číslo. Charakterizuje, v jakém vztahu je odpor okolního vzduchu a rychlost a velikost letícího objektu.

Pro velké ptáky nehraje tato vlastnost vzduchu téměř žádnou roli, jinak tomu ale je v případě hmyzu. Pro malý hmyz se totiž odpor vzduchu projevuje už tak silně, že hmyz v tomto pro něj „hustém" vzduchu plave. Vzhledem k malým hodnotám Reynoldsova čísla musí svými křídly kmitat mnohem rychleji než hmyz velký, aby se mohl pohybovat. Nás ale Stvořitel vytvořil právě tak, že se nacházíme ve velice příznivé oblasti. Lehce tak dosahujeme rychlosti 40 km/h, aniž při tom musíme trvale mávat křídly. I při pomalém letu je zde navzdory zanášejícímu proudění vzduchu ještě dostatek sil k pohybu.

Měřič větru na čele

Rozhodující pro optimální let je vedle účinného motoru kontrola rychlosti. Vpředu na hlavě nám Stvořitel v příznivé pozici vůči proudění instaloval dvě malé antény. Při letu jsou tato čidla okolo proudícím vzduchem ohýbána dozadu. Smyslové buňky v patě antény posílají měřené hodnoty do mozku, kde je z těchto dat vypočítávána rychlost ve vztahu k okolí. Pro moje precizní a obratné provádění letu představují tyto měřící antény nepostradatelnou instalaci.

Membrány křídel tenčí než papír

Naše čtyři křídla váží dohromady jenom pět tisícin gramu. Tato tenounká, průhledná zařízení představují mistrovský výkon lehké stavební techniky. Membrány křídel představují velkoplošně zpracovaný materiál - jeden čtvereční metr by vážil jenom 3 gramy. Vaše fólie z umělé hmoty z polyamidu nebo polyesteru, používané v obalové technice, jsou při stejné tloušťce 3x až 4x těžší. Naše křídla jsou chráněna žilkami - v odborné řeči Vašich leteckých konstruktérů se jim říká výztuž. Průměr těchto trubiček činí pouze desetinu milimetru a tloušťka stěny dokonce jen setinu milimetru. Tyto duté roury slouží nejen ke zpevnění, ale jsou zde uložena i vedení pro krevní tekutinu (hemolymfu), spojovací kabel nervového systému, jakož i systém pro zásobování kyslíkem a odvod oxidu uhličitého.

Kalkulovaná bezpečnost

Pokud jste nyní získali dojem, že při tomto úsporném způsobu stavby Stvořitel nemyslel na bezpečnost, potom to hned musím uvést na pravou míru. Právě tak jako ve Vaší technice, najdete i v oblasti živého všude zřetelné bezpečnostní rezervy, aby nedošlo k předčasnému prasknutí nebo výpadku. Na Vaši stehenní kost by se např. v klidu mohlo postavit 17 lidí. Tuto rezervu potřebujete, abyste snesli vyšší namáhání při běhání nebo skákání. U myši jsou stehenní kostí pojištěny oproti normálnímu namáhání dokonce až 750x. Tak může klidně skočit i z kuchyňské skřínky, aniž si přitom zlomí nohu.

U létání je tomu podobně. Tak např. pěnkava má při 25 gramech tělesné hmotnosti plochu křídel kolem 150 cm2. Deset čtverečných centimetrů plochy křídel tak nese 1,7 gramu tělesné váhy. My s našimi 15 cm2 plochy křídel musíme unést 0,5 gramu, to je 0,33 gramu tělesné váhy na 10 cm2. Naše bezpečnostní rozpětí je tak ještě pětkrát větší než u pěnkav. Očekávali byste u našich extrémně tenkých křídel něco takového? Význam zesílených buněk na okrajích křídel poznal teprve v poslední době švédský badatel Ake Norbert. Druhově odlišné zesílení všech křídel v blízkosti špičky plní důležitou aerodynamickou funkci. Při rychlém letu a plachtění zabraňuje tak zvanému rozkmitání křidel.

Mezi 800 000 druhy hmyzu platíme za opravdové umělce létání. Po celé hodiny se můžeme za teplých slunečních dnů vznášet nad nějakým rybníkem, i když při tom sotva pohneme křídly. Když uvidíme nějakou kořist, s naprostou jistotou ji ulovíme bleskurychlým obratem. Když se objeví obtížný soupeř, začneme se pohybovat v rychlých spirálách a bez odkladu ho zaženeme. Také hustými rákosovými tůněmi hladce a vzletně prolétáme, aniž se něčeho svými jemnými křídly vůbec dotkneme.

Takže je Vám jasné - nad vodou jsme pány vzduchu. Pohybujeme se přitom jako bezhlučný vrtulník. Při frekvenci 30 pohybů křídly za vteřinu nevytváříme žádný zvuk, který byste mohli slyšet.

Naše křídla nám však neslouží jenom k létání; hraji také důležitou roli při namlouvání partnera; na kývajících se stéblech nám slouží jako vyvažovači plochy. Dále je nasazujeme jako sluneční kolektory; a lačné žabí jazyky je pociťují jako zježené obranné zbraně. Přesto však: Létání je a zůstává hlavním použitím.

Z knihy Wernera Gitta a K.-H. Vanheidena „Kdyby zvířata uměla mluvit". Vydalo nakladatelství Ethics.

Počet přečtení: 1 996 Datum: 23. 8. 2012