Co na patentovém úřadě nenajdete
Víte, že existují ptáci, kteří se mohou pohybovat dopředu, dozadu, stranou i kolmo nahoru nebo mohou zcela jednoduše zůstat viset ve vzduchu na místě? Tento artistický univerzální pohon pro pohyb ve vzduchu byl objeven u kolibříků. Při 80 úderech za vteřinu dosahuje frekvence jejich křídel hodnoty, která o 60 převyšuje frekvenci běžného střídavého proudu. Kolibříci dýchají 250krát za minutu, a jejich srdce udeří za stejnou dobu více než tisíckrát.
Víte, že jeden druh tučňáka má tak malý odpor proudění, že ho nedosahuje žádný optimálně navržený dopravní prostředek, ať už jde o ponorku, závodní vozidlo, nebo leteckou konstrukci? Tento tučňák má tak výhodně formovaný tvar, že své elegantní a rychlé obraty ve vodě může provádět při minimálním vynaložení energie.
Víte, že existují ryby, které žijí v hloubce 10 000 metrů, tedy v absolutní temnotě, a které mají na svém těle svítilny, jež přeměňují se stoprocentní účinností energii na světlo? Jedná se zde o vynález svítilen různé barvy světla, u kterých nedochází k žádné ztrátě přivedené energie přeměnou na teplo. (Technické svítilny dosahují pouze účinnosti, která se pohybuje řádově kolem 10 %.)
Víte, že u fotosyntézy, která probíhá v každém zeleném listu, se sluneční světlo přeměňuje na chemickou energii? A víte, že se žádnému chemikovi či technologovi nepodařilo tento geniální proces přeměny energie napodobit?
Víte, že lidské srdce provede 100 000 tepů denně a 2,5 miliardy za 70 let? Tím by naplnilo krví celý mrakodrap. Hustě rozvětvenou sítí tepen, žil a kapilár o délce 2 500 km, což odpovídá vzdálenosti z Paříže do Moskvy, jsou krví zásobovány všechny části těla. Zde se jedná o vynález jedinečně spolehlivého čerpadla, které (obecně vzato) pracuje bez náhradních dílů po celý život.
Víte, že genom člověka (dědičná hmota) obsahuje tři miliardy genetických písmen? Použité paměťové médium ve formě dvojité spirály molekuly DNA zabírá objem pouhých tří miliardtin krychlového milimetru. Zde byla realizována tak mimořádná hustota uložení informací, že i ty nejmodernější počítače jsou od ní ještě o desítky řádů vzdáleny. Představme si, že tento materiál máme ve špendlíkově hlavičce o průměru dvou milimetrů a vytáhneme z něho drát, jehož průměr se rovná průměru molekuly DNA. Jak dlouhý by tento drát asi byl? Nuže, do slova a do písmene by 33krát obtočil rovník! Řekli byste něco takového?
Zamýšlíme-li se nad vynálezy výše uvedeného druhu, je vše naprosto jasné, pokud jde o jejich účel. Když se však ptáme po jejich původci, po vynálezci všech těchto koncepcí, určitě zde nepřipadá v úvahu žádný člověk. Jsou to skutky Stvořitele.
Toto poznání o Boží existenci, vyplývající z toho, že ze stvoření je možno usuzovat na Stvořitele, je k dispozici každému člověku. Kdysi se někdo zeptal jednoho beduína, odkud ví, že existuje Bůh. Odpověď zněla takto: „Odkud vím, že v noci kolem mého stanu prošel nějaký člověk nebo velbloud? Vidím to podle stop v písku. Kdo se může rozhlížet po tomto světě, aniž si povšimne Božích stop?"
O tomto bezeslovném způsobu poznání Boha mluví už Starý zákon: „Nebesa vypravují o Boží slávě... nejsou to slova, hlas od nich nelze slyšet" (Žalm 19,2-4). V tomto ohledu nemá nikdo výmluvu, protože „poznali Boha..." (Římanům 1,21). Pro to poskytují důkaz svou vírou v Boha (byť jde o víru zvláštního druhu) i všechny přírodní národy. Pravdivost tohoto tvrzení také potvrzují pohanští filozofové antické doby:
Aristoteles (384-322 př. Kr.): „Bůh, který je neviditelný pro každou smrtelnou bytost, je viditelný ve svých skutcích."
Platón (427-347 př. Kr.): „Svět musel mít nějaký původ. Tímto původcem je věčný stvořitel."
Cicero (106-43 př. Kr.): „Nebe a jeho hvězdy ukazují nejjasněji, že jsou řízeny božstvem, jehož moudrost přesahuje ducha kteréhokoliv člověka."
Z knihy Wernera Gitta Hledání východiska. Vydalo nakladatelství Tandem.