Počítač v mozku pavouka | Prameny zdraví

Počítač v mozku pavouka

Každý z nás již jistě mnohokrát obdivoval pavouci síť, utkanou z velmi jemných vlákének - která je zvlášť krásná, když je v zimě ojíněná nebo v letním ránu orosená. Ta úžasná, důmyslná konstrukce a tak pevné, tenké vlákno! Vždyť kdybychom chtěli z pavučiny utkat lanko v síle našeho vlasu, museli bychom splést dohromady 100 pavoucích vlákének.

Počítač v mozku pavouka

Rubrika: Různé | Typ článku: Články

Snad vás překvapí, že takové vlákénko předčí nejlepší ocelové dráty, a to nejen v pevnosti na tah, ale i v pružnosti. Přitom je vytvořeno z látek bílkovinné povahy. Tyto bílkoviny se vyrábí v těle pavouka, a to v šesti žlázách jeho velkého zadečku.

Když spřádá vlákno, není každé stejné. Záleží na tom, zda to bude vlákno nosné či jen příčka. V jeho síti musí být vlákna silnější - to jsou vlákna hlavní, nosná - a pak vlákna k lovení kořisti, která musí být zase daleko pružnější a pevnější, odolná vůči přetržení. Proto podle okamžité potřeby - jako zkušený chemik podle svého tajného receptu - dávkuje ze snovacích bradavek různá množství bílkovinných látek.

I obyčejný křižák, kterého se většina lidí bojí a štítí, má ve svém zadečku šest snovacích žláz. Z pěti dávkuje zvláštní směs pavučinové tekutiny, která na vzduchu okamžitě tuhne, a z šesté vylučuje úžasně lepkavou látku, kterou nakonec vlákna pavučiny potáhne. Pavučina je potom stále lepkavá a když se do ní zaplete hmyz, přilepí se křidélkem či nožičkami a není schopen se vyprostit.

Snovací žlázy nejsou jednoduché otvory, jak by se nám na první pohled zdálo, ale každá ze šesti těchto žláz je vytvořena nejméně za sta nepatrných trubic, kterými pavouk přesně dávkuje podle potřeby pro silnější či slabší lanko. Podle okolností tedy pavouk ovládá všech 600 trysek, a to není jednoduché. Spřádací zařízení pavouka předčí všechny lidmi vyrobené spřádací automaty tížené počítači a mikroprocesory. Pavouci vlákno není nikdy jen jednotlivé, aleje spletené - tak jako moderní drátěná lana.

Málokdy se podaří pozorovat křižáka při stavbě sítě, protože pavouk pracuje většinou v noci. Někdy opravuje starou síť, jindy staví novou. Výstavbu sítě provádí přesně podle plánu. Řekli bychom, že byla nejprve dokonale promyšlena, pečlivě propočítána a předem na papíře vykonstruována.

Základem každé sítě je nosné vlákno. Bývá napjato mezi větvičkami keřů, mezi silnými stébly trav, někdy i mezi kmeny stromů, značně od sebe vzdálených. Jak se to mohlo staviteli podařit? Pavouk si sedne na větvičku, stéblo nebo kmen a začne ze zadečku vypouštět tenké lepkavé vlákno, které je nadnášeno i zcela nepatrným pohybem vzduchu. Volně vlaje, až se dotkne nějaké větvičky či jiného předmětu, na němž se zachytí. Jen náhoda tedy určuje, kde bude upevněn druhý konec nosného vlákna. Pavouk po něm několikrát přeběhne a zpevní ho. Potom se spustí dolů a druhé základní vlákno upevní o kus níž. Vrátí se po něm nahoru a jde po nosném vlákně zpět. Cestou stále tvoří další, třetí základní vlákno, ale tak, aby se nespojilo s ostatními. Na určitém místě nosného vlákna třetí vlákno připojí a základ sítě je hotov. Většinou má podobu trojúhelníku, někdy čtyřúhelníku. Do tohoto obrazce upřede pavouk asi kolem 30 vláken, která se protínají přibližně ve středu sítě. Odtud potom začne zhotovovat první pomocnou spirálu. Vlákno lepí na jednotlivé paprsky a přidržuje se přitom předchozího závitu. Druhou spirálu, vlastní lepkavou síť určenou pro lov hmyzu, spřádá po krátkém odpočinku. Začíná opět od středu, původní spirálu odstraňuje a nahrazuje ji vláknem, na kterém je povlak lepkavé tekutiny.

Síť musí velmi často viset v různých polohách a mohlo by se stát, že by pavouk mohl udělat chybný krok a spadnout dolů. Proti tomu je jištěný záchranným vláknem, které ho spojuje se sítí. Počítá se prostě se vším. Možná se někdo diví, že se na lepkavé vlákno nepřilepí pavouk sám. Má však dokonalou ochranu. Nohy pavouka vylučují tenkou olejovou vrstvu, na kterou lepkavá kapalina nepůsobí, a proto se může po pavučině docela rychle pohybovat.

Mnohé druhy pavouků žádné sítě nestaví. Vlákna používají k jiným účelům. Někteří si z nich stavějí obydlí, spřádají ochranné obaly pro svá vajíčka, případně i mládata, v nebezpečí se spouštějí po vláknech rychle dolů. Totéž vlákno jim pak umožňuje vrátit se rychle tam, odkud spadli. Existují i pavouci, kteří se na dlouhých vláknech pouštějí na daleké cesty vzduchem (babí léto). Přesto je pavouci síť - pavučina - nejzajímavější a nejnápadnější pavoukovo dílo. Ten někdy sedí uprostřed své sítě hlavou dolů, jindy - když má síť blízko u země - číhá na kořist ve zvláštním hnízdě, utkaném rovněž z pavučiny. S pavouci sítí je hnízdo spojeno signálním vláknem, které přenáší otřesy sítě, takže pavouk okamžitě zářegistruje chycený hmyz. Pavouk se ničemu nemusí učit. Všechno je mu dáno instinktem. Dokonce bleskové usmrcení ovládá řeklo by se „od narození". K tomu účelu má klepítka podobná lékařské injekci. Ústí do nich jedovatá žláza a jimi svou oběť ihned usmrtí. Potom ji instinktivně omotá do pavučinového hedvábí jako do vaku, ve kterém se potrava nekazí.

Celá současná věda zabývající se vývojem i řídících počítačů není schopna vyrobit takový počítač, který by dokázal řídit všechny pohyby a procesy umělého pavouka tak, aby uměl přesně napodobit pavouka skutečného. A o srovnání co do velikosti se už vůbec nedá mluvit. Vždyť takový umělý pavouk by v sobě musel mít celou chemickou továrnu a prádelnu. Stačila by na to inteligence všech informatiků a matematiků? Každý obyčejný pavouk - křižák má všechny tyto „technické vymoženosti" hned jak se vylíhne. I program, který mistrně ovládá. Jaká inteligence, jaký úžasný projektant musí stát za tímto malým zázrakem stvoření!

Počet přečtení: 3 684 Datum: 16. 2. 2012