Konkurence firmy Tesla | Prameny zdraví

Konkurence firmy Tesla

Au! Co to děláte! Nedotýkejte se, prosím, mých křídel tak drsně! Můžete si mne podržet na dlani, pokud mne nerozmáčknete, ale potom mne, prosím, zase pusťte. Já Vám za to budu trochu vyprávět - platí?

Konkurence firmy Tesla

Rubrika: Ekologie | Typ článku: Články

To nebylo pro Vás těžké, abyste mne v tomto teplém červnovém večeru chytili, že ne? Ve tmě nás můžete všechny dobře vidět létat. Přes den byste nás zaregistrovali stěží. To pro Vás také nejsme nijak zajímaví, viďte? Ano, já vím, je to naše světlo, které Vás tak fascinuje. Když mne teď opatrně otočíte, vidíte na mé břišní straně dva zeleno-žluté svítící body. Proto také naše světlo vidíte jen tehdy, když letíme nad Vámi. A teď mne prosím, zase otočte zpátky. Au! Dávejte přece pozor! Jsem přece velký sotva deset milimetrů. Pokud mne nechcete rozmáčknout, tak se mne svými hrubými prsty můžete dotýkat jenom velice jemně.

Nyní zapněte Vaši kapesní svítilnu a prohlédněte si mne na světle. Mimochodem, kdybyste teď byli v Jižní Americe a vedle mne si na ruku položili jednoho z mých příbuzných, jmenuje se Cucuju, mohli byste tu svou ubohou baterku zase klidně schovat. Světlo mého příbuzného je tak jasné, že byste jeho i mne mohli v klidu pozorovat. Proto tam mnozí lidé tyto brouky zavírají do malých klícek a používají je jako lucernu.

Technicky nedosažený světelný zisk

Já jsem sice jen malý nenápadný brouček, ale přece jsem zázrakem z Boží dílny. Lidé mi říkají všelijak, české jméno světluška se mi docela líbí. V Německu mi např. říkají Glühwurmchen, tedy něco jako žhnoucí červíček. To je ovšem označení matoucí, neboť jednak nejsem žádný červíček a potom ani nepálím. Produkuji totiž „studené" světlo. Při tomto způsobu tzv. bioluminiscence nevzniká totiž žádné teplo. To je právě to nejpozoruhodnější, co se Vašim technikům až doposavad nepodařilo napodobit. Vaše normální žárovka převádí na světlo maximálně 4% dodané energie a u zářivky je to maximálně 10 %. Zbylá většina je vyplýtvána přeměnou na teplo. To musíte uznat; Vaše zdroje světla jsou spíše pece než svítilny. U mne však Stvořitel uskutečnil největší možnou přeměnu dodané energie na světlo, tj. celých 100 % přiváděné energie se přeměňuje na světlo. Lépe už to skutečně nejde.

Nyní se ještě podívejte na krunýř na mém krku. Chrání moji hlavu lépe než přilba motocyklistu. Kromě toho můj Stvořitel zpracoval ten pevný materiál tak, že je před mýma očima - ale také jenom tam - průhledný. Tak mohu těmito okénky pozorovat svět.

Tak, a nyní svoji baterku zase vypněte. To ostatní Vám mohu vyprávět ve tmě. Vidíte to množství světlých bodů všude v trávě? To jsou naše samičky, které neumějí létat. V době páření vylézají na vysoké stébla trávy. Jakmile se přibližuje sameček, vystrkuje samička spodní část těla se světelným orgánem nahoru. Tak je zeleno-žluté světlo zdaleka vidět, a sameček přilétá k páření.

K mým příbuzným - mám jich mimochodem více než 2 000 - patří také světluška druhu Photinus pyralis. V její rodině se samečkové a samičky dorozumívají pomocí světelných záblesků. Jeden takový záblesk trvá jen šest setin vteřiny. Stojí za zmínku, že samečkové vysílají světelné záblesky v přesném intervalu 5,7 vteřiny, a samičky odpovídají ve stejném rytmu, jenom o 2,1 vteřiny později. Jak dokážou světlo tak rychle zapínat a vypínat, to dosud nikdo neví.

V létě nakladu vajíčka do vlhkých míst pod listí. Z nich se nejdříve vyvinou nedospělé larvy. Ty tam na místě přezimují, příštího jara se zakuklí a kukla se potom promění na světlušku.

K našim nepřátelům patří žáby. Když některá z nich někdy spolyká příliš mnoho světlušek - žel k tomu čas od času dochází - potom začnou dokonce i žáby ve tmě svítit. To jim ale musí připadat komické! S tím souvisí, že i samotná naše vajíčka trochu světélkují, a přirozeně i larvy a kukly.

Jak je ale možné, že můžeme světélkovat? To Vás určitě bude zajímat? V roce 1887 nalezl Francouz Rafael Dubois ve světélkujícím hlenu jedné mušle obě substance, které jsou nezbytně nutné pro produkci světla. Když spolu reagují, vzniká světlo. Proto dal Francouz jedné látce jméno luciferin a druhé luciferáza. Chemická stavba druhé substance není dosud plně objasněna. Zatím se jenom ví, že obsahuje asi 1 000 jednotek aminokyselin, tj. jejich struktura je velice složitá a velmi obtížně určitelná. Mohu jenom žasnout, kolik si Stvořitel dal s námi malými tvory práce! Při zkoumání druhé látky, luciferinu, američtí vědci nedávno zjistili, že počet oxidovaných molekul luciferinu přesně odpovídá počtu vyzářených světelných kvant. Energie je tedy skutečně dokonale přeměňována ve světlo. - Aha, vidím, že se nudíte, ale ve skutečností je věc ještě mnohem komplikovanější, než Vám mohu vysvětlit.

Roleta jako vypínač světla

Mezitím bych Vám chtěla říci ještě něco jiného, co určitě nevíte. Slyšeli jste už o světélkující rybě z rodu Photoblepharon (Photoblepharon palpebratus steinitzi) ? - Neslyšeli, že ano? Ta sice není má příbuzná, ale světélkuje také. Své světlo však nevytváří sama, nýbrž ho dostává od světélkujících baktérií, jejichž světlo vzniká podobnou chemickou reakcí jako u mne. Jednotlivá baktérie je tak malá, že její světlo byste nemohli vnímat. Teprve jako kolonii mnoha miliónů je rozpoznáte jako zdroj světla. Baktérie jsou u ryby usazeny na oválném světelném orgánu pod očima. Na tomto místě jsou hustě rozvětvenou sítí jemných cévek rybou zásobovány energií a kyslíkem. Kromě toho Stvořitel rybě nainstaloval černý oční závěs na způsob rolety, kterou může spustit a světlo tak „vypnout". Když chce, může tak vysílat i přerušované signály. Nápady Stvořitele jsou bez hranic. Nechává světlo vznikat nejrůznějším způsobem.

Blikající stromy

Také v jižní Asii mám své příbuzné. Tam se často světlušky shromažďují po tisících na určité stromy u břehů a potom začínají - přesně ve stejném taktu - blikat. Cestující do Barmy, nebo Thajska nenacházejí dost slov, aby tento přemáhající pohled vylíčili. Často stojí větší počet takových stromů pohromadě. A nezřídka je každý list obsazen jednou světluškou. Umíte si představit, že to potom jen tak blýská! Proč blikají společně, to nedokázala věda až do dneška vysvětlit. Možná, že Stvořitel prostě chce, abyste žasli nad jeho fantazií?!

Princip odrazového skla

Ale nyní jste jednou zpátky ke mně - a potom mne už, prosím, nechtě zase letět. Musím Vám ještě vyprávět o podivuhodném světelném orgánu, kterým mne a členy mé rodiny Stvořitel vybavil. V zásadě se skládá ze tří vrstev buněk. Nejspodnější vrstva je tvořena buňkami, jejichž plazma obsahuje množství drobounkých hranatých krystalků. Tyto krystaly fungují jako reflexní stěna - podobně jako odrazové sklo Vašeho kola. Střední vrstva obsahuje vlastní světelné buňky, jsou naplněny okrouhlými částečkami, mitochondriemi, které jsou jako miniaturní elektrárny zodpovědné za dodávky energie. Tyto světelné buňky jsou velmi bohatě vybaveny jemnými nervy a dýchacími kanálky. Třetí a vnější vstva je už kůže. Taje právě na těchto místech průhledná, takže mohu nechat svítit své světlo lidem i zvířatům.

Miniaturní železnice

Připouštím, že to neumím tak efektně jako brazilský červ jménem Phrixothrix. U larvy tohoto brouka „žhnou" na předním konci dvě oranžová světélka. Když cítí nebezpečí, tak zapíná vpravo i vlevo po jedné řadě jedenácti zelenavě zářících lucerniček, takže ve tmě potom vypadá jako malý železniční vláček.

Já nevypadám jako takový vláček. Mne si ženy nedávají do vlasů, jako tomu je v případě kovaříka, mého jihoamerického příbuzného. Ti potom večer září jako brilianty, já sama neumím blikat, moje světlo je jenom jednobarevné, ale i tak chválím svého Stvořitele, který mne učinil jako malé zázračné dílo svých rukou. Připojte se i Vy k této písni Boží chvály!

A nyní mne, prosím, nechte zase letět - a svítit.

Z knihy Wernera Gitta a K.-H. Vanheidena „Kdyby zvířata uměla mluvit". Vydalo nakladatelství Ethics.

Počet přečtení: 2 136 Datum: 16. 8. 2012