Budeš se mnou v ráji

Spolu s Ježíšem byli ukřižováni dva zločinci. Jeden byl Ježíši po levici, druhý po pravici. Zatímco jeden z nich se rouhal a vyzýval Ježíše, pokud je Mesiáš, ať zachrání sebe i je, druhý ho okřikoval: „My jsme odsouzeni spravedlivě, ale on nic zlého neudělal.“ A nato se obrátil na Ježíše a prosil ho, aby na něho pamatoval, až přijde do svého království. Ježíš mu odpovídá velmi povzbudivě: „budeš se mnou v ráji“. V čem je tento výrok povzbuzující i pro nás?

Ti dva muži byli zločinci. Nebyli to Ježíšovi následovníci. A to až do posledních okamžiků svého života. Nikdo je nemohl ani nařknout, ani pochválit, že berou Ježíše jako svého Mistra. V očích tehdejších následovníků Ježíše to byli dva ztracení lidé. Jeden ztraceným zůstal, ale druhý prosil o záchranu pro Boží království. A Ježíš ho přijal.

Neznamená to, že máme s přijetím Ježíše čekat až na konec života. Je ale povzbuzením, že přijít k Bohu, na to není nikdy pozdě. Ať je naše minulost jakákoli, On je ochoten nás přijmout, pokud o to stojíme. A stejně tak se můžeme dívat i na ty, kteří nás opustili tím, že zemřeli. Nikdy nemůžeme vědět, co prožívali v posledních chvílích svého života. Co cítili, jaké přání, třeba i pouze v mysli, vyslovili směrem k Bohu. To ví pouze Bůh. A my můžeme doufat, že to bylo stejné jako u druhého zločince, kterého náš Pán přijal za své dítě.

Děkujeme, Pane, že pro Tebe není rozhodující, jací jsme byli před odevzdáním se Tobě. Ty jsi ochoten nás přijmout kdykoli. Děkujeme, že nemusíme žít v přesvědčení, že naši milí, kteří zemřeli, nemohou být spaseni. My nevíme, ale Ty víš.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.