Odpočívat při práci v Božím díle?

Odpočinek je něco, co člověk potřebuje. V civilizovaných zemích je dokonce nárok na něj ukotven v zákoně. I když někteří lidé odpočinek podceňují, psychologové hovoří o jeho nutnosti jednak s ohledem na zdraví člověka a jednak na další výkon, který se bez odpočinku snižuje. Jak je to ale s angažováním se v Božím díle? Tam se přece nehodí odpočívat. Hovořil jsem s mými vrstevníky, kteří vzpomínali na své otce. Oni téměř každý den po zaměstnání nasedli na motorku a s větou, že Boží dílo nepočká, odjížděli na misijní cesty.

Dnes je také řada těch, kteří pracují v Božím díle. Patří mezi ně činovníci sboru, knižní evangelisté, ti, kteří nabízejí knihy při stolečkové evangelizaci, dobrovolníci pracující v sociální sféře a mnozí další. Jde o důležitou činnost, ke které nás vybízí sám Ježíš, když posílá učedníky, aby šli do celého světa. A tito lidé nepotřebují odpočinek? Jsou takoví, kteří pod vlivem svého přesvědčení nebo přesvědčení jiných neustále přijímají další a další úkoly v křesťanském společenství. A to i tehdy, když cítí únavu a vyčerpání z dlouhodobé práce na tomto poli. Má takový člověk právo si odpočinout?

Ježíš říká: „… a trochu si odpočiňte.“ Máš pocit, že musíš, protože se přece jedná o životně důležitou činnost? Tíží tě svědomí nebo slova těch, kteří tě přemlouvají, že ty přece musíš, protože když ne ty, tak kdo? Ne, odpočiňte si maličko. A to s čistým svědomím a bez výčitek. A to je velmi povzbuzující pro ty, kteří žijí v domnění, že to přece nelze.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.