Právě vy jste sůl a světlo…

Tato pasáž Bible úzce navazuje na stať o blahoslavenství. Dokonce je její součástí. Ježíš hovoří o pokorných a tichých lidech, kteří touží po spravedlnosti s vědomím, že sami jí dosáhnout nemohou. Hovoří o těch, kteří jsou milosrdní, mají čisté srdce, usilují o pokoj a mnohdy jsou i pro svůj postoj pronásledováni. I když společnost vnímá následovníky Ježíše Krista jinak, právě oni jsou solí a světlem tohoto světa.

Je mnoho lidí, kteří žijí v představě, že je svět potřebuje. Buď proto, že zastávají vysoké politické nebo vojenské funkce, nebo proto, že jejich bohatství jim dává moc, kterou nikdo jiný nemá. Kolik rádoby celebrit, které můžeme téměř každodenně vidět na televizních obrazovkách, má pocit, že oni jsou ti nejdůležitější. Ale Ježíš má jiný názor. Právě ti, které svět téměř přehlíží, jsou tolik potřební pro společnost jako sůl a světlo. Sůl dodává chuť, konzervuje, sůl měla smysl i při oběti a symbolizovala smlouvu (Nu 18,19). A Ježíš dodává: budou vás obviňovat z kdečeho, a přitom nechápou, že vy máte něco, co oni potřebují. Soli stačí špetka k tomu, aby jídlo dochutila. A tak neklesejme na mysli, když máme pocit, že je nás málo. Několik bohabojných křesťanů ovlivní množství lidí. Stejně je to se světlem. I malé světélko prorazí tmu.

Máme pocit, že je nás křesťanů málo? Máme pocit, že jsme téměř neviditelní? Máme pocit, že nás nikdo nepotřebuje, že jsme nedůležití? Mýlíme se! Právě takové Ježíš potřebuje, protože jsou světlem a solí pro společnost, ve které se nacházejí.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.