Ale i kdyby ne…

Mladí muži se odmítli poklonit soše, kterou nechal král postavit a které se nařídil klanět. Nešlo o neposlušnost vůči králi nebo o nerespektování státní správy. Šlo o jejich svědomí, o duchovní záležitost. Šli proti proudu. Ne proto, že chtěli být jiní, být kritici všeho a všech, že by nedbali na královy rozkazy. Jim šlo o věrnost vůči Bohu.

Kolik tlaků dnes působí na člověka. Tradice, módnost, mínění davu, ztráta zaměstnání, ohled na partnera atd. Jsou to důvody k tomu nebýt věrný Bohu? Mladým mužům byla přednější věrnost Bohu než jejich vlastní životy. Mohli říct: vždyť jde o maličkost. Nešlo o maličkost, ale šlo o signál, který by byl králi vyslán. Chtěl přemoci Boha Stvořitele, donutit všechny obyvatele uctívat jej jako boha. A toho by dosáhl, kdyby se i mládenci poklonili. Vždy přemýšlejme, jaký signál vysíláme. Někdy může jít o „maličkost“, ale my tím vydáme velké svědectví, jež může být někdy naprosto rozhodující.

Víra je vztah k Bohu, který je založen na důvěře. Taková víra vede člověka k tomu, aby jednal podle Boží vůle, nehledě na důsledky. A tak největším zázrakem tohoto příběhu není pozdější vysvobození z pece, ale jejich neochvějná víra. Zůstali věrni bez ohledu na to, co má přijít.

Každý se musíme rozhodnout, komu dáme svoji důvěru. Důvěru, která si neklade otázky, jaké následky přinese. Bůh neodstraňuje problémy, ale dává sílu a odvahu je překonat. Pane, i za to Ti děkujeme.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.