To království je mezi vámi

Člověk často hledí do budoucna a věří, že jednou bude konečně šťastný. To je něco, co je nám vlastní. Místo toho, abychom se teď radovali z toho, co máme, upínáme se na něco, co ještě nemáme, a věříme, že až to budeme mít, tak přijde konečně ta chvíle, kdy zakusíme opravdové štěstí.

Farizeové se snažili ve svém životě dodržovat všechny biblické zákony a také vše, co k těmto Stvořitelovým radám během staletí přidala židovská tradice. Dařilo se jim to s velkým sebezapřením. Dělali to s nadějí, že jednou, až přijde Boží království, jim to Hospodin vynahradí.

Židé zapomněli, že Boží zákon není od toho, aby nám kradl štěstí, ale naopak, aby nám je přinášel. Proto 119. žalm začíná nádherným vyznáním: „Blaze těm, kdo vedou bezúhonný život, těm, kdo žijí tak, jak učí Hospodinův zákon“ (Ž 119,1).

Křesťan nemusí žít jen budoucností, jak se domnívají mnozí lidé. Ten, kdo přijme Ježíše, zakouší už nyní přítomnost jeho království ve svém každodenním životě. Vnímá Boží lásku a také jeho pomoc při zvládání a překonávání všech problémů a překážek.

Problém je v tom, že království Boží je mezi námi, ale já je mohu přehlédnout, stejně jako se to stalo farizeům. Přitom stačí tak málo — dovolit Ježíši, aby vstoupil do mého nitra.

V Ježíši, v jeho milosti a lásce, je Boží království všude tam, kde mu lidé dovolí, aby jejich srdce naplnil svou láskou

Z knihy Vlastimila Fürsta Ze stínu smrti na cestu pokoje. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.