Imunitní systém ve formě | Prameny zdraví

Imunitní systém ve formě

Věkem se naše imunita snižuje. Je to jen nevyhnutelný důsledek stár­nutí? Nebo je to tím, že se starší lidé nestravují tak dobře jako mladí?

Imunitní systém ve formě

Rubrika: Infekční nemoci | Typ článku: Články

Věd­ci chtěli zjistit, zda je úbytek obranyschopnosti těla ve vyšším věku způsobený horší výživou, a proto rozdělili vzorek osmdesáti tří dobrovolníků ve věku 65–85 let do dvou skupin. Kontrolní skupina snědla méně než tři porce ovoce a zeleniny denně, zatímco pokusná skupina si dopřávala každý den těchto porcí minimálně pět. Poté byli všichni naočkováni proti zápalu plic, což se doporu­čuje všem dospělým starším šedesáti pěti let.

Cílem očkování je vyprovoko­vat imunitní systém těla, aby vytvářel protilátky proti konkrétnímu původci zá­palu plic, kdyby se s ním později setkal. Ve srovnání s kontrolní skupinou měli po očkování lidé, kteří denně jedli pět a více porcí ovoce a zeleniny, o 82 % vyšší ochrannou reakci – po pouhých několika měsících vyšší konzumace ovoce a zeleniny denně. Z toho je vidět, jak výrazně naše stravování ovlivňuje funkci imunitního systému.

Určité druhy ovoce a zeleniny mají na imunitní systém větší vliv. Když jste byli malí, asi vám říkali, že máte jíst zeleninu – včetně brukvovité zeleniny, k níž patří brokolice, kapusta, květák, zelí a růžičková kapusta. Ale už vám asi neřekli, proč ji máte jíst. Dnes víme, že brukvovitá zelenina obsahuje sloučeniny nezbytné pro udržení správné obranyschopnosti trávicí soustavy. Brokolice prostě dokáže postavit naši imunitní armádu do pozoru. Když není součástí každého vašeho jídla zelenina, podrýváte ochrannou strategii svého těla.

Je zajímavé, že zvýšená imunita, kterou získáváme konzumací křížaté zeleniny (třeba brokolice), nás nejen chrání před patogeny přítomnými v jídle, ale také před jedy obsaženými v okolním prostředí. Všichni jsme neustále vystaveni široké škále toxických sloučenin – z cigaretového kouře, výfukových plynů, tepelných kotlů, vařeného masa, ryb, mléčných výrobků, a dokonce mateřského mléka (dítěti je předáváno to, čemu byla vystavena matka). Protože některé z těchto škodlivin, například dioxiny, účinkují skrz Ah receptory, dokážou je sloučeniny z křížové zeleniny zastavit.

Také další rostliny pomáhají tělu bránit se před toxickou invazí. Vědci v Japonsku zjistili, že fytonutrienty z rostlinné stravy – ovoce, zeleniny, luštěnin a čajových lístků – dokážou zabránit působení dioxinů in vitro. Přišli například na to, že je-li v krvi tolik fytonutrientů, které tělo získá ze tří jablek nebo lžíce červené cibule denně, sníží se škodlivé působení dioxinů na polovinu. Háček je v tom, že tyto živiny v těle vydrží jen několik hodin, a proto musíme jíst zdravé potraviny stále – s každým jídlem, pokud se chceme účinně chránit před patogeny a toxiny z našeho životního prostředí.

Schopnost chránit před toxiny není však vlastní výhradně rostlinné stravě. Existuje ještě další produkt, který tělo brání před rakovinotvorným působením dioxinů, a tím je velbloudí moč. Takže až vaše děti příště nebudou chtít jíst ovoce a zeleninu, řekněte jim: „Buď brokolice, nebo velbloudí čůrání. Je to na tobě.“ J

Zvyšování aktivity přirozených zabijáků

Podle Bioaktivní botanické výzkumné laboratoře je bobulové ovoce všech ba­rev šampionem v prevenci chorob. Předpokládané protinádorové účinky sloučenin obsažených v bobulích vycházejí z jejich zjevné schopnosti potírat, snižovat a opravovat škody způsobené oxidací a záněty. Teprve nedávno se však zjistilo, že drobné ovoce také zvyšuje množství buněk, kterým se říká „při­rození zabijáci“.

Těchto elitních bojovníků střežících naše krevní řečiště máme v sobě každý okamžik asi dvě miliardy, ale výzkumy ukazují, že jejich počet můžeme ještě zvýšit konzumací borůvek.

V jedné studii podávali vědci sportovcům po dobu šesti týdnů každý den jeden a půl šálku borůvek, aby se přesvědčili, zda borůvky dokážou snížit oxidační zátěž vyvolanou vytrvalostním během. Bo­růvky měly úspěch – což nebylo žádné překvapení, ale důležitým zjištěním byl jejich účinek na přirozené zabijáky. Jejich množství se po dlouhé a těžké zátě­ži obvykle sníží, přibližně na jednu miliardu. Avšak sportovci, kteří jedli bo­růvky, měli dvojnásobné množství přirozených zabijáků v krvi – více než čtyři miliardy.

Borůvky dokážou zvýšit množství přirozených zabijáků, ale existuje něja­ká potravina, která umí posílit také jejich aktivitu – tedy účinnost, s níž bojují proti rakovinotvorným buňkám?

Zdá se, že jednou z nich může být aromatické koření – kardamom. Vědci v laboratořích do Petriho misky se zhoubnou ná­dorovou tkání nakapali buňky přirozených zabijáků a těm se podařilo zničit asi 5 % rakovinných buněk. Když však vědci přidali kardamom, přirození zabijáci se prudce aktivovali a zahubili rakovinných buněk asi desetkrát víc než před­tím. Teoreticky by tako borůvkové muffiny s kardamomem měly zvýšit počet našich přirozených zabijáků a také posílit jejich instinkt za­bíjet.

Můžete probiotiky předcházet běžné rýmě?

Některé studie prokázaly, že zvýšený přísun užitečných bakterií (probiotik) může zlepšovat obranyschopnost těla. Podle prvních studií bílé krvinky jedinců, kteří několik týdnů užívali probiotika, mě­ly výrazně zvýšenou schopnost pohltit a zničit potenciální škůdce. Tuto schopnost si uchovaly minimálně tři týdny po skončení přísunu probiotik. Zároveň se v laboratorních testech zvýšila schopnost přirozených zabijáků bojovat proti nádorovým buňkám.

Je pěkné, když se podaří zlepšit efektivitu buněk v laboratoři, ale můžeme tyto výsledky využít k reálnému snížení počtu infekcí? Trvalo dalších deset let, než se ukončil randomizovaný, dvojitě slepý výzkum. Studie prokázala, že lidé, kteří užívali probiotika, výrazně méně trpěli na nachlazení, měli méně absencí v zaměstnání kvůli nemoci a méně dalších obtíží.

Pokud jste neprodělali výrazné poškození střevní flóry (například užíváním antibiotik nebo střevní infekcí), je ovšem vhodnější soustředit se na správnou výživu prospěšných bakterií, které už ve vašich střevech žijí. Co užitečné bakterie jedí? Vlákninu a některé druhy škrobů, které jsou ve velkém množství obsaže­ny v luštěninách. Tyto látky se nazývají prebiotika. Probiotika jsou celkově prospěšné bakterie, zatímco prebiotika představují potravu těchto užitečných bakterií. To nejlepší, co tedy můžete udělat pro tyto důležité bakterie, je jíst hodně nezpracované rostlinné stravy.

Když jíte čerstvé ovoce a zeleninu, konzumujete pre- i probiotika zároveň. Povrch ovoce a zeleniny je pokrytý miliony bakterií mléčného kvašení a někte­ré z nich jsou obsaženy také v probiotických doplňcích stravy. Když vyrábíte domácí kysané zelí, nemusíte do něj přidávat startovací kulturu, protože kvas­né bakterie na zelných listech už jsou. Zařazení syrového ovoce a zeleniny do jí­delníčku vám tedy dodá to nejlepší z obou druhů těchto podpůrných bakterií.

Jak zvýšit odolnost pohybem

Co kdyby existoval lék nebo potravinový doplněk, který by vám pomohl na polovinu snížit pracovní absence způsobené nemocemi horních cest dýchacích, tedy i obyčejnou rýmou? Na tom by nějaká farmaceutická firma vydělala pěk­ný balík peněz. Ale už existuje něco, čím můžete svou imunitu posílit zdarma a natolik, že budete o 25–50 % méně nemocní. A má to jen pozitivní vedlejší účinky. Co je to? Pohyb.

Nemusíte se ani hýbat nijak moc intenzivně, a přesto se začnou dostavovat vý­sledky. Studie ukázaly, že stačí nechat děti proběhnout jen šest minut a množ­ství imunitních buněk v krvi se zvýší o téměř 50 %. Na druhém konci naší životní pouti pak působí pravidelné cvičení jako prevence obtíží působených stár­nutím. Jeden výzkum zjistil, že zatímco starším ženám, které mají sedavý způ­sob života, hrozí v sychravém období 50% pravděpodobnost, že je postihne choroba horních cest dýchacích, náhodně vybraná druhá skupina žen dokázala toto riziko snížit na 20 % jen půlhodinovou procházkou denně.

Co dělat, když jste vystaveni velkému zatížení? Jak snížit riziko infekce? Tra­diční doporučení nenabízejí nic moc: nechte se očkovat proti chřipce, nesahejte si do očí a do nosu, vyhýbejte se kontaktu s nemocný­mi. Aha, tak díky. Tyto rady bývají nedostatečné, protože infekce dýchacích cest jsou často vyvolány reaktivací latentních virů, které už v těle jsou, napří­klad Epstein-Barrova viru, příčiny mononukleózy. Takže přestože nepřijdete do kontaktu s nikým dalším, jakmile se vaše imunita oslabí, latentní viry se mo­hou probudit a vyvolat chorobu.

Další potraviny pro zdraví a odolnost

Naštěstí existují potraviny, které pomáhají držet si viry od těla ne­bo neaktivní. Japonští vědci si jako první všimli, že mateřské mléko matek, které ve stravě používají chlorelu, má vyšší obsah IgA. Přestože tablety s chlorelovým extraktem nezvýšily celkovou obrany­schopnost těla – vzhledem k tomu, jak velmi špatně funguje regulace na trhu s potravními doplňky, je těžké říct, co vlastně dostáváte, když si kupujete „jídlo“ v tabletkách – existují důkazy, že konzumace celých řas imunitu zlepšuje.

Další, co je možné udělat pro zachování silné imunity, je jíst potra­vinářské droždí. Studie z roku 2013 ukázala, že po fyzickém vypětí si snadněji uchováte zdravé množství bílých krvinek, když budete konzumovat speciální typ vlák­niny, která se vyskytuje v pivních, pekařských a potravinářských kvasnicích.

Michael Greger, z knihy Jak nezemřít. Vydalo nakladatelství Noxi.

Počet přečtení: 448 Datum: 19. 7. 2021