Infekční nemoci
Průměrná délka života závisí na dvou hlavních faktorech – na četnosti výskytu infekčních nemocí a na četnosti výskytu civilizačních chorob.
Tam, kde řádí infekční nemoci
způsobující úmrtí velkého počtu obyvatel (tedy v rozvojových zemích, např. v
Africe), tam je průměrná délka života
velmi nízká. V takových oblastech se nesprávná výživa či kouření a jiné zlozvyky
téměř ani nestačí projevit. Většina lidí zemře totiž mnohem dříve, než u nich příslušné choroby
mohou vůbec propuknout.
Při středověkých epidemiích moru,
cholery nebo neštovic zemřela někdy v jednotlivých státech až čtvrtina veškerých obyvatel. Až donedávna se v mnohých částech světa jen
polovina narozených dožila
dvaceti let věku. Prakticky všichni ze zemřelých zemřeli na
infekční nemoci.
Zatímco u civilizačních chorob kouření
může zvýšit riziko
nemoci, resp. úmrtí, třeba až desetkrát v případě rakoviny plic, a nesprávná výživa může riziko zvýšit možná padesátkrát v případě infarktu
myokardu, u infekčních nemocí je situace zcela jiná.
Kojené děti mají zcela stejnou výživu – mateřské mléko. Přitom v
zaostalých oblastech může být úmrtnost na
infekční nemoci u
kojenců třeba až stokrát vyšší, než je tomu ve vyspělých státech s
vysokou úrovní hygieny a
zdravotní péče.
Hlavní linie boje
Pokles úmrtnosti na jednu setinu ovšem zdaleka není rekordem. U některých infekčních nemocí poklesla
úmrtnost na pouhou tisícinu a jiné se podařilo zcela odstranit. Teď mám na
mysli třeba neštovice, které jsou mimochodem dokonalým příkladem toho, proč úmrtnost na infekční nemoci tak výrazně a rychle klesá. Virus neštovic má totiž jediného
nositele – člověka. Podaří-li se tedy všechny
nemocné izolovat a postupně vyléčit, tak nezbude jediný nositel viru. To se také v průběhu let v celosvětové akci skutečně podařilo. Virus
neštovic zmizel ze světa. Již mnoho a
mnoho let nebyl jediný člověk postižen neštovicemi.
Toto je hlavní cesta k odstranění
infekčních nemocí. Zabránit tomu, aby se člověk s nákazou vůbec setkal. Některé
nemoci jsou přenášeny krysami, hmyzem atd. K odstranění a omezení těchto nemocí tedy přispělo hubení krys
a potkanů, hubení škodlivého hmyzu.
Prostředkem k tomu mohlo být například vysoušení bažin v blízkosti lidských sídel s velkým počtem obyvatel.
Hospodářská vyspělost
Proč četnost infekčních nemocí výrazně
poklesla hlavně v hospodářsky vyspělých zemích? Většina opatření snižujících nebezpečí kontaktu
s infekčními
mikroorganismy vyžaduje velké finanční prostředky. Například chatrče chudiny
ztlučené a splácané doslova ze všech materiálů, které jsou k
dispozici, dávají nežádoucím živočichům přenášejícím choroby
mnoho možností, aby přišly do kontaktu s člověkem. Tuto možnost jim ale značně omezují moderní budovy vybudované z cihel,
betonu, kovu a skla.
Základní opatření pro znesnadnění šíření infekčních nemocí představuje moderní vodárenská soustava, zajištění čistoty zdrojů pitné vody, zajištění její nezávadnosti a průběžná kontrola. Právě znečištěná pitná voda je jedním z
podstatných zdrojů infekce v
zaostalých státech světa nebo třeba tam,
kde řádila válka.
Odstraňování lidských exkrementů, vybudování kanalizace, zajišťování sběru odpadů, to jsou
další základní opatření proti
infekčním nemocem.
Vhodné způsoby
skladování potravin
brání tomu, aby
se v potravě rozmnožovaly
infekční mikroorganismy.
Na vrcholu stojí ledničky a
mrazničky, v nichž se infekčním mikroorganismům příliš nedaří. Základním opatřením v kuchyni a u jídelního stolu je ovšem čistota. A tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu.
Vědecký pokrok
Veškerá opatření na ochranu
proti infekčním nemocem
mohla vzniknout jen dík tomu, že lidský duch rozpoznal, jakým způsobem tyto nemoci vznikají. Určil, že jejich příčinou jsou mikroorganismy lidským okem
neviditelné. Tím byla
otevřena cesta k tomu, abychom se těmto mikroorganismům a jimi
způsobeným infekčním nemocem mohli bránit.
Vzdělání a informovanost
K tomu, aby se jim mohlo bránit veškeré obyvatelstvo, k tomu je podmínkou vzdělání. Teprve lidé informovaní jsou
schopni provádět ochranná opatření, jejichž základem je čistota – čisté ruce při stolování, čistota v
kuchyni, že každý stolující má svůj vlastní příbor, vlastní talíř atd. Takové samozřejmosti
kdysi samozřejmostí nebyly.
Infekční nemoci se
šířily tam, kde všichni
jedli z jednoho hrnce, kde zůstávaly zbytky jídel a bylo
nečisté,
neuklizené prostředí, v němž se
infekční mikroorganismy množily.
Hygienická opatření
Vzdělání také lidem říká, že onemocnělý je sám zdrojem infekce, že se musí na
minimum snížit riziko, že tato infekce bude z onemocnělého přenesena na lidi jej obklopující. U zvlášť nebezpečných onemocnění se používá izolace onemocnělého ve speciálních léčebných zařízeních. Při běžných onemocněních se pacient izoluje v rodině, v samostatném pokoji.
Podle typu nemoci se například členové rodiny a on sám snaží zabránit tomu,
aby na ně infekci nepřenesl třeba kýchnutím nebo zakašláním do obličeje. Úzkostlivě se dbá na to, aby se infekce nepřenesla z
jeho talíře, z jeho příboru apod.
Slušné vychování
Čili k boji proti infekčním nemocem
přispívají i četná opatření, která jsou již dávno chápána jako součást minimálního slušného vychování. Nikomu nekýcháme a nekašleme do
obličeje, při kašli a kýchání si zakrýváme ústa rukou a takovýchto opatření, dnes již
automaticky používaných často bez uvědomění si toho, proč to děláme, takových opatření je nesčetné množství.
Pokles četnosti infekčních nemocí je
tedy v první řadě dán tím, že jsme se
naučili ztížit šíření infekčních mikroorganismů, že jsme snížili pravděpodobnost toho, že se
ocitneme v kontaktu s nemocí. Tímto způsobem se některé nemoci prakticky podařilo odstranit. Běžný Evropan či Američan se nikdy v životě nestřetne s morem, ani s cholerou, ani s
mnoha dalšími nemocemi. Kdysi jsem při pochodu na lyžích Šumavou četl na pamětní tabuli povídání o vesničce, jejíž obyvatelé vymřeli na tyfus. Kolik lidí dneska vůbec ví, co to je tyfus, kolik lidí zná někoho, koho tyfus postihnul?
Poslední mohykáni?
Jen málo infekčních nemocí dokáže soustředěnému lidskému úsilí odolat. Příkladem je chřipka nebo
AIDS. Ale i u této nemoci si musíme uvědomit, že její výskyt by byl mnohem mnohem větší, kdyby se lidé, nebo
alespoň ta rozumná část z nich, před AIDS nechránili.
Očkování
Proti některým nemocem pak lékařská
věda a obory, s nimiž
spolupracuje, našly účinnou zbraň – očkování. Již malé děti jsou očkovány proti potenciálně nejnebezpečnějším nemocem. Jsou-li po určitou dobu očkováni všichni, nenalezne nemoc nositele a v
dané oblasti, třeba v daném státě, prakticky zmizí.
Moderní léky
Pokud nemoc již propukne, potom jsou k dispozici moderní účinné léky. Nejprve to byly sulfonamidy, které převratně snížily úmrtnost. Pak přišla antibiotika – penicilín a mnoho dalších.
Kombinací všech těchto opatření se úmrtnost na
infekční nemoci
podařilo snížit tak, že jsou dnes velmi vzácnou příčinou úmrtí ve vyspělých zemích, zatímco kdysi byly příčinou úmrtí rozhodující většiny všech obyvatel.
Vliv životního stylu
Logicky bychom mohli předpokládat, že faktory, které zcela
rozhodují o rozdílech v četnosti civilizačních chorob, to znamená výživa, kouření, fyzická aktivita,
stres..., budou také ovlivňovat četnost infekčních nemocí. Ano, je tomu
podle všeho tak, ale jejich význam je zanedbatelný proti výše uvedeným faktorům, které
specificky četnost infekčních nemocí ovlivňují. Avšak i zde
platí to, že nebezpečnost infekčních nemocí zvyšují stres, kouření, obezita a naopak snižuje fyzická aktivita
a vhodná výživa.
Role vitaminů a minerálů
Četl jsem kdysi rozsáhlé rozbory
zabývající se tím, jak jednotlivé složky stravy
zvyšují odolnost člověka proti infekčním nemocem. Potíž je v tom, že většinu nezbytných složek – vitaminů,
minerálů atd., které potřebuje člověk, současně potřebují pro svůj rozvoj i škodlivé
mikroorganismy. Čili jejich nedostatek může v některých případech více poškodit škodlivý mikroorganismus než člověka. Výjimkou
jsou pouze dvě složky stravy,
vitamin C a vitamin A. Omezení jejich množství v těle člověka škodlivým
mikroorganismům prakticky nevadí, člověku bránícímu se
nemoci však ano. Vitamin A si v těle dokážeme vytvořit z betakaroténu, který má sám o sobě některé specifické užitečné vlastnosti, je to antioxidantium. Z tohoto důvodů se zdá, že proti infekčním nemocem nám nejvíce může napomoci dobré zásobení vitaminem
C (kyselinou askorbovou) a betakaroténem.
Jsou tedy dva hlavní typy nemocí – nemoci
infekční a civilizační. Výskyt infekčních nemocí závisí hlavně na hygieně a
úrovni lékařské péče. V porovnání s tím jej mnohem méně ovlivňuje výživa a jiné faktory.
Civilizační nemoci
jsou naopak v rozhodující míře působeny
nesprávnou výživou, kouřením a pak nedostatkem fyzického pohybu, obezitou, stresem atd.
Chceme-li srovnávat vliv výživy na průměrnou délku života (a na zdraví jako
takové), potom musíme své posuzování omezit na země, v nichž již infekční nemoci nepůsobí smrt velkého počtu lidí, musíme srovnávat výživu a výskyt
civilizačních chorob.
Tomáš Husák
Počet přečtení: 442
Datum: 24. 11. 2025