Magazín zdraví Nemoci Cukrovka Hypoglykémie

Hypoglykémie

Každá generace, každá epocha, každá civilizace měly své nemoci, které byly přímým důsledkem neznalosti nebo nedodržování základních pravidel výživy a hygieny. Každá generace, epocha i civilizace měly rovněž své proroky – kteří nebyli uznáváni a jejichž učení o příčinách problémů bylo odmítáno, ignorováno či odsuzováno. Zlo, kterým lidstvo strádalo, tak zůstávalo pro většinu lidí záhadné a osudové, bez příčiny a tedy neodstranitelné.

Rubrika: Cukrovka

Typ článku: Rady lékaře

Jasnozřiví lékaři naší doby klasifikují překvapivý počet duševních a tělesných poruch pod názvem hypoglykémie.

Podle některých z nich tato choroba způsobuje utrpení až polovině populace, doktor Alan H. Nitler dokonce neváhá prohlásit, že mění v noční můru životy skoro osmdesáti procent všech lidí.

Dr. Gyland uvádí: „Neexistuje dnes pravděpodobně žádná jiná nemoc, která způsobuje tolik utrpení, nehod, rozvrácených rodin a sebevražd a takové časové ztráty jako hypoglykémie.“

Co je to hypoglykémie?

Hypoglykémie je opakem cukrovky, je definována jako snížení hladiny glukózy v krvi. Při cukrovce je v krvi příliš málo využitelného inzulinu, při hypoglykémii je ho příliš mnoho. Přebytek inzulinu v krvi má za následek naléhavou potřebu cukru, pocit velkého hladu a pestrou paletu dalších tělesných a duševních symptomů.

Jaké jsou příznaky hypoglykémie?

Hypoglykémie se projevuje celou řadou různorodých symptomů – jak fyzických, tak nervových či duševních.

Dr. Stephen Gyland studoval stravovací návyky více než šesti set svých pacientů, u kterých zjistil hypoglykémii:

86 % z nich trpělo nekontrolovatelnou touhou po bílém pečivu, těstovinách, pizze, sladkostech apod.
84 % z nich pilo dva až dvacet šálků kávy denně,
71 % pilo dva až osm šálků čaje denně.

Těchto šest set osob pociťovalo celou řadu neurčitých chorobných příznaků, které je přivedly do ordinací početných lékařů, ovšem bez toho, že by jim tyto návštěvy přinesly trvalejší úlevu. 94 % z nich trpělo nervozitou, 89 % vznětlivostí, 87 % vyčerpáním, 86 % zažívalo období slabosti a velké únavy, 77 % trpělo depresemi, 71 % bolestmi hlavy, 69 % poruchami trávení, 50 % nerozhodností, 47 % nekontrolovaným asociálním chováním, 43 % alergiemi, 42 % nedostatečnou schopností koncentrace, 23 % různými fóbiemi, atd.

Zkušený lékař pojme podezření na hypoglykémii, jsou-li přítomny tři příznaky:

úzkost – nevysvětlitelný pocit strachu či úzkosti, který se může zakládat na jakémkoliv logickém i nelogickém myšlenkovém postupu,
nekontrolovatelná potřeba jíst, často i uprostřed noci,
náhlé anebo periodicky se opakující proměny osobnosti – často nevysvětlitelné výkyvy nálad, poruchy chování, sklon k násilnostem, pocity nenávisti a hluboké antipatie, které se objevují bez zřejmé příčiny často i u osoby, která je jinak známá svou morálností, laskavostí, dobrým srdcem a sympatiemi k druhým.

Rovněž obtíže provázející manželské soužití – nedostatek lásky, nevěra, nezájem, vznětlivost, sklon k násilnostem, změny osobnosti – jsou velmi často příznaky hypoglykémie. Každý manželský pár, který pomýšlí na rozvod, by se měl podrobit testu vyprovokované hypoglykémie, pokud jsou on či ona (pravděpodobně oba) vyčerpáni a projevují se divokým a nesmiřitelným temperamentem. (Děti vyrostly, ale nezmoudřely. Tráví ještě stále svůj den konzumací limonád, kávy, koláčků a špaget. Jejich stále přítomná agresivita se nyní obrací zcela na partnera.)

Hypoglykémii lze objektivně prokázat tzv. testem vyprovokované hypoglykémie.

Jaké jsou příčiny hypoglykémie?

Nejběžnějšími, nejčastějšími a nejrozšířenějšími příčinami hypoglykémie jsou různé typy stresu, kterým je moderní člověk vystaven – stresy výživové, fyzické, emoční a chemické. Hypoglykémie je tedy jednou z typických nemocí dnešní civilizace vystavené nejrůznějším druhům stresu.

Hypoglykémie je v těsném vztahu k životnímu stylu, který je v oblasti výživy založený zejména na nadměrné konzumaci rafinovaných, nevyvážených a stimulujících produktů – jako jsou rafinované uhlohydráty, maso, kofein.

STRESY VÝŽIVOVÉ

Rafinované uhlohydráty prodělaly rukou člověka škodlivou změnu, která z nich činí cizí látky, pro něž nebylo naše tělo vytvořeno. K této změně došlo skoro naprostým odstraněním všech živin, na něž jsou komplexní uhlohydráty přirozeně bohaté – vitaminů, minerálů, bílkovin špičkové kvality (v obilných klíčcích), tuků. Dále došlo k odstranění vlákniny, která umožňuje přirozené zředění cukrů a škrobů nerafinovaných uhlohydrátů. Výsledkem jsou pouze energii dodávající potraviny s mizivou výživnou hodnotou. Jíme-li cukr a bílou mouku, systematicky okrádáme své tělo o živiny, které nutně potřebuje. Soustavnou konzumací cukru a bílé mouky vytváříme a udržujeme chronickou buněčnou podvýživu, místo života živoříme, místo jasného dne tápáme za soumraku. Je děsivé, když si uvědomíme, že tyto produkty tvoří čtyřicet procent všeho, co sníme.

Mezi rafinované uhlohydráty patří: cukr, bílá mouka, výrobky z rafinované kukuřičné mouky a všechny produkty, jichž jsou tyto suroviny hlavní součástí – bonbóny, džemy, marmelády, limonády, bílý chléb, těstoviny, špagety, pizza, koláče, sušenky, omáčky, dorty, atd. Patří mezi ně i alkohol, bílá rýže a všechny rafinované obiloviny.

Vědci přinesli četné důkazy o těsných vztazích, které existují mezi stravou a osobností člověka – jeho chováním rodinným a sociálním. Nemůžeme se divit poruchám chování ve společnosti, ve které jsou základními potravinami rafinované či koncentrované uhlohydráty, rafinované obiloviny (které pozbyly všech vitálních prvků, které umožňují dobrou funkci jater a jejichž nedostatek vlákniny s sebou nese příliš rychlou absorpci a tedy náhlý a příliš velký příliv cukru do krve), živočišné bílkoviny, nasycené tuky a kofein, droga, pod účinky jejíhož opakovaného požívání cítí člověk charakteristické příznaky tělesného a duševního vyčerpání.

STRESY FYZICKÉ

Stresy fyzické se neberou příliš často do úvahy, ale přepracování, přepínání, nedostatek odpočinku a nedostatek pohybu jsou o to horší, že jejich projevy jsou kumulativní. Hluk je dalším, intenzivním a ve většině měst stále přítomným fyzickým stresem, mezi stresy fyzické patří rovněž nemoci a zranění.

STRESY EMOČNÍ

Mezi stresy emoční patří dlouhodobé nebo opakované pocity strachu, nenávisti, nejistoty, nepřátelství, žárlivosti, osamělosti a nedostatku lásky. Tyto emoce nutí nadledvinky vylučovat adrenalin, který uvolňuje uskladněný cukr. Když se vyčerpá rezerva cukru v játrech a ve svalech, hladina glukózy v krvi klesne, dojde k hypoglykémii. Současný pracovní trh, charakterizovaný dělbou práce, specializací a monotónním opakováním stejných úkonů stejně tak jako rodinný a sociální život charakterizované velmi často výhradně materialistickým horizontem jsou dalšími zřejmými příčinami této „hypoglykémie tichého zoufalství“. Nedostatek zájmu o o práci, chybějící životní cíl, absence osobního uspokojení v každodenním životě, nechuť ke každodenní rutině, duchovní prázdno, beznaděj – to všechno způsobuje hypoglykémii, při které hladina glukózy neklesá tak, aby došlo k dramatickým projevům jejího nedostatku, ale není ani dostatečně vysoká, aby umožnila člověku zažívat radost ze života, pocit skutečného bytí a ne pouhého existování.

STRESY CHEMICKÉ

Mezi stresy chemické patří alkohol, který, jak se zdá, zabraňuje uvolňování cukru uloženého v játrech a oslabuje mechanismus zodpovědný za zvyšování hladiny krevního cukru při jejím poklesu (hypoglykémií trpí podle některých pramenů 95 % alkoholiků), tabák (i pasivně vdechovaný), léky, můžeme zvláště jmenovat antikoncepční pilulku, estrogeny, diuretika, veškerá léčiva, která obsahují kofein a/nebo cukr, konzervační činidla, barviva, hormony (které se nacházejí v mase zabitých zvířat), atd. Některé osoby mohou být přecitlivělé na jód, který se přidává do kuchyňské soli.

Chemické stresory jsou kumulativní, často nebezpečnější v malých opakovaných dávkách než v jedné velké. V současné době používá potravinářský průmysl běžně 2 500 až 3 000 aditiv, což znamená, že průměrný konzument přijme potravou asi dva kilogramy chemických aditiv za rok.

Jak si můžeme s hypoglykémií poradit?

Uvědomme si, že hypoglykémie je výsledkem ignorování a nepochopení našich potřeb, cenou, kterou platíme za opakované narušování funkcí svého těla, důsledkem přehánění a nadměrné konzumace, hořkou chutí zakázaného ovoce, kterého jsme se nikdy neměli dotknout. Potíže způsobené zejména nevyváženou stravou nenapravíme nevyváženou dietou, napravíme je jedině radikálním návratem k přirozenému životnímu stylu, k potravinám, které nám byly dány – k celozrnným obilovinám, zelenině, luštěninám, ořechům, semenům a ovoci.

Hlavní charakteristikou přirozených potravin je, že kromě uhlohydrátů obsahují množství vitaminů, minerálů, vlákniny a vody. Uhlohydráty se v přírodě nikdy nenacházejí volně a izolovaně, ale jsou přírodou člověku vždycky nabízeny společně s řadou živin, které umožňují jejich metabolismus (např. vitaminy řady B) a které upravují úroveň jejich absorpce (vláknina).

Přirozené uhlovodany se tráví 4-10 hodin. Jsou-li přijímány ve dvou nebo maximálně třech jídlech, poskytují tak tělu konstantní příliv energie ve formě glukózy po dobu čtyřiadvaceti hodin. Nezatěžují přitom nadměrně endokrinní žlázy (slinivku, játra, nadledvinky).

Proto např. Nathan Pritikin tvrdí, že konzumace komplexních uhlohydrátů v přirozeném stavu eliminuje naprosto všechny příznaky hypoglykémie. I proto např. dr. Hoffer doporučuje pro vyléčení hypoglykémie zcela prostě přestat jíst veškeré rafinované potraviny.

NEMOC ŽIVOTNÍHO STYLU

Je třeba dobře to pochopit. Hypoglykémie je problém, který se nevyřeší operací, léky nebo nějakým zázračným vitaminem. Je to nemoc, která přímo zpochybňuje celý náš životní styl. Na hypoglykémii se neumírá. Hypoglykémie nám pouze zabraňuje šťastně a pokojně žít.

Chceme-li dostat hypoglykémii pod kontrolu, záleží to zcela a jen na naší vůli. Hypoglykémie nás může fyzicky, morálně i intelektuálně zničit, může se však stát i začátkem našeho úplného osvobození.

S použitím materiálů z knihy Daniele Starenkyj „Le mal du sucre“, kráceno a upraveno.

Počet přečtení: 403

Datum: 26. 5. 2025