Cholesterol ve stravě – vadí, nevadí? | Prameny zdraví

Cholesterol ve stravě – vadí, nevadí?

Americká vláda prostřednictvím Ministerstva zemědělství každých pět roků ustanovuje panel expertů, kteří mají za úkol projít vědeckou literaturu a přijít s novými doporučeními ohledně nejzdravějšího jídelníčku.

Cholesterol ve stravě – vadí, nevadí?

Rubrika: Cholesterol | Typ článku: Články

V roce 2015 tento panel odborníků poprvé zahrnul vedle středomořské stravy mezi optimální způsoby stravování i vegetariánskou stravu. Poprvé v historii tak bylo vyřazeno tzv. libové maso (kuřecí, rybí) z nejzdravějšího jídelníčku. Titíž odborníci však současně prohlásili, že již není třeba nějak omezovat příjem cholesterolu stravou. Tento článek se zabývá právě tímto posledním doporučením.

Data svědčící o tom, že vegetariánský jídelníček je pro člověka optimální, zde jsou již řadu let. Výše zmíněný výbor se dopustil velké chyby, když vegetariánskou stravu nedoporučil již před mnoha lety. V letošním roce došlo k napravení této chyby. Současně však experti udělali novou chybu, když prohlásili, že není třeba omezovat příjem cholesterolu ze stravy. Neměli bychom přitom zapomenout na to, že žádný z těchto odborníků ale současně nezpochybnil, že hladiny LDL a HDL cholesterolu v krvi jsou nadále důležité.

Panel odborníků tedy doporučil vegetariánství jako optimální způsob stravování. Pokud se jedná o čistě vegetariánskou stravu (tedy i bez mléka, mléčných výrobků a vajec), pak neobsahuje vůbec žádný cholesterol. Nejlepší studie, které porovnávají čistě vegetariánskou (veganskou) stravu s lakto-ovo-vegetariánskou, byly vypracovány na kalifornské Loma Linda University. V rámci jedné skupiny lidí (jimiž byli členové Církve adventistů sedmého dne) se před lety ukázalo, že ti muži, kteří byli lakto-ovo-vegetariány, měli přibližně 2,8krát vyšší riziko koronárního srdečního onemocnění než úplní vegetariáni (kteří neužívali mléko ani vejce). Faktorem, který hrál roli, byl právě příjem cholesterolu ze stravy. Nevegetariáni pak měli čtyřikrát vyšší riziko než vegani. Adventisté nevegetariáni (tedy konzumující maso) měli stále ještě poloviční riziko srdečního onemocnění oproti běžné populaci (Am J Clinical Nutrition).

Současná velká studie adventistů (Adventist Health Study) se skoro 100 tisíci účastníků ještě není uzavřena, ale již se ukazuje, že úplní vegetariáni (vegani) mají podstatně nižší výskyt koronárního srdečního onemocnění než lakto-ovo-vegetariáni.

V minulosti byly vypracovány tři studie u pacientů s koronárními tepnami těžce postiženými aterosklerózou. V první studii (výsledky byly zveřejněné v časopise JAMA) dovolil dr. Blankenhorn svým pacientů zkonzumovat denně 250 mg cholesterolu ze stravy. Další lékař (výsledky v časopise Circulation) umožnil konzumaci 100 mg cholesterolu denně a dr. Dean Ornish ve třetí studii (výsledky v časopise Lancet) dovolil konzumaci pouhých 12 mg cholesterolu – to odpovídá dvěma sklenicím netučného mléka (jako jediného živočišného produktu ve stravě) denně. (Jeden velký vaječný žloutek obsahuje 212 mg cholesterolu.)

O rok později byli všichni pacienti podrobeni vyšetření. V první skupině došlo ke zhoršení koronární aterosklerózy, ve druhé studii se u 32 % pacientů projevilo zlepšení průchodnosti cév (byly méně ucpané) a ve třetí došlo k reverzi aterosklerózy u 82 % pacientů. Tyto studie jednoznačně prokázaly, že obsah cholesterolu ve stravě hraje roli.

Cholesterol a rakovina

Již v minulosti se také prokázalo, že výskyt rakoviny vaječníku je přímo úměrný množství cholesterolu ve stravě (J Natl Cancer Institute). Na každých dalších 100 mg cholesterolu z vajec ve stravě se riziko zvyšuje o 42 %. U skupiny sledovaných žen, které každý týden zkonzumovaly 2-4 vejce, došlo ke zdvojnásobení rizika tohoto onemocnění (Am J Epidemiology). Současný panel odborníků se soustředil pouze na vztah k riziku srdečního onemocnění (kde se ovšem také zmýlil) a zcela tedy ignoroval riziko vzniku rakoviny.

Rybí maso a omega-3 tuky

Panel odborníků se pokusil podpořit stanovisko Americké kardiologické společnosti (American Heart Association), která nadále doporučuje konzumaci rybího masa kvůli jeho obsahu omega-3 mastných kyselin. A to navzdory tomu, že organizace Cochrane Database, která je považována (díky své nezávislosti) za zlatý standard v oblasti vědeckých doporučení dospěla (v roce 2012) k závěru, že: „… se nepodařilo prokázat, že by podávání doplňků omega-3 bylo spojeno s nižší úmrtností ze všech příčin, ani s nižší úmrtností na selhání srdce, infarkt či mrtvici.“ Tím se stalo oblíbené doporučení konzumovat dvakrát týdně ryby bezpředmětným.

Vědci předpokládali, že konzumace omega-3 tuků chrání před srdečními arytmiemi a tak snižuje úmrtnost. Studie vypracovaná v Rotterdamu (výsledky v Am Heart Journal) ale nic takového nepotvrdila. Ani studie na Eskymácích neukázaly žádný prospěšný účinek v důsledku konzumace masa ryb. Naopak, v dodatečných výsledcích studie DART se projevilo u těch, kterým bylo doporučeno konzumovat ryby, zvýšení celkové úmrtnosti o 31 % – v porovnání s kontrolní skupinou. V další studii měli ti, kteří užívali kapsle s rybím tukem o 20 % zvýšené riziko úmrtí na koronární srdeční onemocnění. Jiná velká studie neprokázala žádný ochranný účinek konzumace ryb proti srdečnímu onemocnění, naopak u skupin s největší spotřebou rybího masa se projevilo zvýšené riziko operace bypassu (Nutr Review, N Engl J of Medicine).

Některé studie ukázaly, že existují jednotlivci, kteří cholesterol do těla nevstřebávají, a to ani při velké spotřebě vajec. Je důležité vědět, že většina potravin, které obsahují hodně cholesterolu, obsahuje současně množství nasycených tuků (a doporučení ohledně jejich omezeného příjmu se nikterak nezměnila) – vejce jsou v tomto ohledu výjimkou. Mezi další takové potraviny – hodně cholesterolu, ale relativně méně nasycených tuků – patří i již výše diskutované ryby. Nesmíme ovšem zapomínat, že dr. Gary Fraser prokázal již v roce 1998 (Am J Epidemiology), že konzumace rybího masa přispívá k výskytu rakoviny tlustého střeva stejně jako konzumace masa červeného (hovězí, vepřové atp.).

Studie na opicích

Ve studiích na opicích bylo velmi obtížné vyvolat aterosklerózu podáváním čistého cholesterolu (takového, jaký si naše tělo samo vytváří), ale relativně snadné, když jim byl podáván cholesterol oxidovaný – k čemuž dochází při konzumaci živočišných potravin.

Závěrem můžeme jenom podotknout, že panel amerických odborníků se buďto s výše uvedenými výsledky studií neseznámil – anebo je jako nepodstatné nevzal v úvahu. Můžeme předpokládat, že v budoucnosti dojde ke korekci aktuálních doporučení.

John A. Scharffenberg, Loma Linda University

Počet přečtení: 3 902 Datum: 22. 9. 2016