Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Bob

Lidé konzumují bob už celá tisíciletí. Je to pravděpodobně nejstarší pěstovaná luštěnina. Čerstvý bob obsahuje velké množství proteinů vysoké biologické kvality, sacharidů, hlavně ve formě škrobu a obsahuje málo tuků. Převládá v něm vitamín B1, kyselina listová a vitamín C, kterého je přibližně o polovinu méně než v citronu.
Rubrika: Luštěniny
|
Typ článku: Encyklopedie

Z minerálů je v bobu nejvíce zastoupeno železo, kterého je skoro stejné množství jako v mase. Absorpci této nehemové formy železa usnadňuje vitamin C, kterého bob obsahuje taktéž relativně velké množství. Bob je tedy dobrým zdrojem železa, jež podporuje krvetvorbu. Díky tomu je vhodný pro mladé lidi a sportovce.

Bob se doporučuje při sideropenické anémii (anémii z nedostatku železa), během těhotenství, adolescentům, sportovcům a lidem zotavujícím se z infekčních chorob nebo po operacích.

Malé procento obyvatel Blízkého východu a oblasti kolem Středozemního moře je z genetických příčin přecitlivělé na bob. U těchto osob vyvolává požití bobu akutní hemolýzu (zničení krvinek) a vede k rozvoji žloutenky.

V syrovém stavu ho lze jíst, jen pokud je čerstvý. Odstraněním slupky předejdete plynatosti a trávicím obtížím. Vaření je doporučený způsob úpravy bobu, při němž se zničí malé množství lektinu (jedovatého proteinu) a boby se stanou lépe stravitelnými.

Sušený: Jedná se o tradiční způsob uchování bobu, kterým se ale ztrácí větší množství vitaminů. Sušený bob je nutné vařit déle než čerstvý.

Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.

Počet přečtení: 6704
Datum: 21. 1. 2009