Vláknina pro zdraví | Prameny zdraví

Vláknina pro zdraví

Na konci devatenáctého století začaly moderní mlýny odstraňovat z pšeničného zrna otruby a klíček a – namísto do­savadní tradiční celozrnné pšeničné mouky – ve velké míře produko­vat bílou mouku. Vzhledem k tomu, že velký díl vlákniny v pšenici se nachází ve slupce otrub, vytvářely tyto mlýny mouku, které se nedo­stávalo vlákniny. Podobným procesem došlo k přeměně běžné (hnědé) rýže na rýži bílou.

Vláknina pro zdraví

Rubrika: Výživová poradna | Typ článku: Články

Přibližně ve stejné době se začala strava lidí žijících na Západě měnit i v dalších ohledech – společným znakem byl větší důraz na průmyslově zpracované, obvykle tučné potraviny, které ne­obsahují dostatek vlákniny. Moderní strava, jejímž základem jsou živočišné potraviny a rafinované obiloviny, nám často poskytne méně než 10 gramů vlákniny denně. Strava založená na konzumaci škrobo­vin může obsahovat 60 i více gramů vlákniny.

Veškeré živočišné produkty, včetně tmavého masa, drůbežího a ry­bího masa, mléčných výrobků a vajec, neobsahují žádnou vlákninu. Naopak všechny nerafinované rostlinné potraviny v sobě mají velké množství vlákniny.

Vláknina a trávicí trakt

Existuje řada druhů vlákniny. Každý druh zastává v těle několik dů­ležitých funkcí. Hned po polknutí potravy hraje vláknina důležitou roli pro zachování dobrého stavu žaludku. U lidí, kteří se živí stravou chudou na vlákninu, se běžně vyskytují žaludeční vředy i vřed na dvanácterníku. Vláknina hraje důležitou roli i při léčení vředové choroby a při předcházení návratu tohoto onemocnění. Když porovnáme pacienty trpící vředovou chorobou, tak zjistíme, že u těch, kteří jedí stravu s vysokým obsahem vlákniny, je opětovný výskyt onemocnění méně než poloviční oproti těm, kteří se živí stravou s nízkým obsahem vlákniny.

Vláknina určuje objem stolice. Jsou-li potraviny, které neobsahují vlákninu, hlavní složkou stravy, ve střevě se nenachází příliš mnoho materiálu k vytvoření stolice, s výjimkou bakterií, které v tlustém stře­vě žijí. Výsledkem je několik tvrdých kuliček výkalů, které lze z těla vy­pudit pouze s pomocí vytváření škodlivého tlaku. Tomuto stavu, který je až přespříliš častý, se říká zácpa. Tlačení při stolici zvyšuje krevní tlak v žilách, což může způsobit jejich vážné poškození, a to zvláště u žil, které se nacházejí na nohou a v konečníku. Toto opakované roztahování žil hraje značnou roli při vzniku křečových žil a hemero­idů. Řitní svaly jsou během let zácpy a nutnosti tlačení při stolici soustavně vytlačovány do řitního otvoru, a tím také přispívají k vytvá­ření hemeroidů.

Tatáž aktivita při vytlačování stolice může zatlačovat žaludek z je­ho normálního umístění v břišní krajině směrem do dutiny hrudní. Výsledkem je zvětšení otvoru v bránici, kterému se říká brániční kýla. Bolesti na hrudi, poruchy trávení a říhání jsou běžnými příznaky, se kterými se lze setkat u lidí s tímto postižením.

Pokud pomalu postupující stolice s nízkým obsahem vlákniny za­blokuje otvor vedoucí k červovitému výběžku slepého střeva, může to mít za následek zánět tohoto výběžku. Tento stav vede k nejčastěji prováděnému chirurgickému zákroku v řadě západních zemí – k od­stranění slepého střeva.

Přibližně po čtyřiceti letech na stravě s nedostatkem vlákniny se již u mnoha lidí projevuje divertikulóza tlustého střeva. Značné tlaky v tlustém střevě, které jsou výsledkem pohybu malé a tuhé stolice, mohou nakonec ve stěně tlustého střeva vyvolat tvorbu vychlípenin, kterým se říká divertikuly. Ačkoli někteří lidé s tímto onemocněním jsou zcela bez příznaků, mnozí trpí vracejícími se bolest­mi, a to zvláště ve spodní levé části břicha. Tyto vychlípeniny mohou krvácet a mohou být také zasaženy infekcí, podobně jako červovitý výběžek slepého střeva. Tomuto stavu se říká divertikulitida. Diverti­kuly lze nalézt asi u 35 procent lidí starších šedesáti let, kteří žijí v bohatých západních zemích. V předprůmyslových společnostech, kde se konzumuje strava bohatá na škroboviny, se s tímto onemocněním téměř nesetkáme.

Strava založená na škrobovinách přináší u většiny lidí rychlou úlevu při zácpě i od příznaků brániční kýly a divertikulózy. Navíc mož­nost zánětu červovitého výběžku slepého střeva se takto snižuje prak­ticky k nule.

Syndrom dráždivého tračníku je nejběžnějším gastrointestinálním onemocněním, s nímž se setkávají při své klinické praxi lékaři, kteří se starají o lidi konzumující tučnou stravu. Toto onemocnění se často projevuje bolestmi ve spodní části břicha, které polevují při vyprazdňování, střídavou zácpou a průjmem, výtokem hlenu a vylučováním stolice o malém průměru.

Tradičně se za příčinu považují psychické neurózy vyskytující se zejména u žen středního věku. Skutečnou pří­činou tohoto onemocnění jsou ovšem u mnoha lidí zbytky nevhodné potravy zůstávající ve střevě. Žena nebo muž mohou být „zázračně“ a rychle vyléčeni z tohoto „psychického onemocnění“ přechodem na stravu s vysokým obsahem vlákniny, v jejímž středu se nacházejí škro­boviny.

Vláknina, rakovina a infarkt

Vláknina ve stravě pomáhá ředit, vázat, deaktivovat a odstraňovat mnoho karcinogenů a jedovatých látek, které se nacházejí v našich potravinových zdrojích. Rychlý postup potravin a stolice trávicím traktem je zajišťován vlákninou. Tak je zabráněno delšímu kontaktu škodlivých látek se střevní stěnou a minimalizuje se jejich vstřebávání a poškození přímým kontaktem. Vzhledem k těmto svým vlastnos­tem brání strava bohatá na vlákninu vzniku rakoviny tlustého střeva i vzniku nádorů v dalších částech těla.

Vláknina ve stravě také váže cholesterol a žlučové kyseliny a násled­ně snižuje jejich vstřebávání ze střeva i kontakt se střevní stěnou. To částečně vysvětluje, proč bývá strava s vysokým obsahem vlákniny spojována s nižším výskytem srdečního infarktu a cholesterolových žlučníkových kamenů a proč současně poskytuje dodatečný mechanis­mus i pro snížení rizika vzniku rakoviny tlustého střeva.

Vláknina a kyselina šťavelová (která se nachází v některých druzích zeleniny) rovněž váží minerály, jako je zinek, měď, železo a vápník, a brání jejich vstřebávání. Tato skutečnost měla za následek obavy o možný nedostatek minerálů při stravě s vysokým obsahem vlákni­ny. Nedávné sledování však nezjistilo žádné známky nedostatku minerálů u lidí, kteří se dlouhodobě živí vegetariánskou stravou s vy­sokým obsahem vlákniny. Ve vědecké literatuře se případy nedostat­ku minerálů v důsledku stravy s vysokým obsahem vlákniny, které by svědčily pro opodstatněnost této obavy, vůbec neobjevují.

Vláknina, hypoglykémie a cukrovka

Jak bylo již dříve zmíněno, vláknina ve stravě zpomaluje rychlost vstřebávání sacharidů ze střevního traktu do těla. Z tohoto dů­vodu je vláknina ve stravě důležitá pro prevenci a kontrolu cukrovky a hypoglykémie. Dokonce i lidé, kteří trpí nepříjemným „dum­ping syndromem“, zakoušejí při nasazení stravy s vysokým obsahem vlákniny úlevu od příznaků těžké hypoglykémie a průjmu. K to­muto onemocnění dochází v případě, že byl chirurgicky odstraněn žaludek – a to z řady důvodů, od rakoviny až po vředy. Potraviny se již nemohou ukládat „do spižírny“ a pokračují přímo do tenkého střeva, kde jsou jejich rychlým vstřebáváním vyvolány nepříjemné příznaky. Vláknina zpomaluje vstřebávání živin a tak omezuje hypoglykémii i průjem.

Vláknina, tlak a kontrola hmotnosti

Mezi další nemoci, které se běžně vyskytují u lidí žijících v boha­tých západních zemích a které jsou připisovány tomu, že jejich strava neobsahuje dostatek vlákniny, patří vytváření krevních sraženin v ži­lách, v plicích (plicní embolie), ulcerosní kolitida a Crohnova choroba (zánětlivé onemocnění střev). Bylo potvrzeno, že strava s vy­sokým obsahem vlákniny přináší pacientům s Crohnovou chorobou nepopiratelný prospěch. Lidé, kteří se podrobují operačnímu zákro­ku, jsou vystaveni zvýšenému riziku vzniku krevní sraženiny v nohou – ta může docestovat do plic a způsobit smrt. Bylo zjištěno, že strava s vysokým obsahem vlákniny toto riziko operačních komplikací snižu­je. Pacienti, kteří se podrobují chirurgickému zákroku, často trpí po operaci sníženou aktivitou střev. Návrat k normální funkci střev může být značně uspíšen, pokud je pacientovi před operací podávána strava obsahující hodně vlákniny.

Podle některých poznatků je nízký krevní tlak, kterým se vyznaču­jí lidé konzumující rostlinnou stravu, možno připsat obsahu vlákni­ny v jejich stravě. Vztah mezi nadbytkem sodíku a tuku ve stravě a vysokým krevním tlakem je však těsnější. Již ze samotné své podsta­ty obsahují potraviny podporující zdraví málo sodíku a tuku a hodně vlákniny. Tučné potraviny se obvykle vyznačují pravým opakem.

Vláknina pomáhá při kontrole hmotnosti tím, že poskytuje objem. Potraviny s vysokým obsahem vlákniny zaplní žaludek a uspokojí hlad při nižším kalorickém příjmu. Za zmínku stojí skutečnost, že odstra­ňování vlákniny při rafinování potravin obvykle zvyšuje relativní ob­sah kalorií ve výsledném výrobku.

Vláknina nedodává žádné kalorie vzhledem k tomu, že není trávena a vstřebávána do těla. To může být příčinou, proč si výrobci potravin a odborníci z oboru výživy po dlouhá léta neuvědomovali, jak důleži­tou roli tato složka stravy hraje. Zvýšení veřejného povědomí o tom, že vláknina ve stravě je opravdu důležitá pro naše zdraví, změ­nilo myšlení mnoha strávníků v západních zemích.

Mnozí lidé však reagují nevhodně. Pokračují v konzumaci tučných potravin, které ško­dí zdraví, a ke své stravě pouze přidávají otruby. Nadbytek rafinované vlákniny, i když pochází z přirozených mlýnských otrub, může při přidávání ke stravě způsobovat nadměrný objem stoli­ce, plynatost a bolesti břicha.

Ve stravě, která napomáhá zdraví, jsou nerafinované rostlinné potraviny přirozeným zdrojem správ­ných množství a druhů vlákniny, které jsou pro nás optimální.

Z knihy Johna McDougalla McDougallův plán. Vydala Maranatha a OS Prameny zdraví.

Počet přečtení: 3 225 Datum: 3. 1. 2016