Ukážou testy, které mi můj lékař naplánoval, jak vážně jsou mé cévy aterosklerózou poznamenány? | Prameny zdraví

Ukážou testy, které mi můj lékař naplánoval, jak vážně jsou mé cévy aterosklerózou poznamenány?

Existuje řada testů, které mohou vašemu lékaři pomoci určit rozsah poškození vašich koronárních cév. Ve většině případů testování začíná bezpečnými a levnými testy a pak se postupuje k dražším a rizikovějším testům.

Ukážou testy, které mi můj lékař naplánoval, jak vážně jsou mé cévy aterosklerózou poznamenány?

Rubrika: Srdce a cévy | Typ článku: Rady lékaře

Počáteční vyšetření pacienta, který trpí podobnými bolestmi na prsou jako vy, představuje obvykle – vedle zaznamenání dosavadních příznaků – fyzické vyšetření, které sestává z klidového EKG a testů pro určení hladiny cholesterolu, triglyceridů, cukru, kyseliny močové a thyroidních hormonů v krvi.

Dalším častým vyšetřením, které lékaři ordinují pacientům s bolestmi na prsou, je vyšetření při fyzickém zatížení, kterému se říká ergometrické vyšetření. V podstatě se jedná o EKG, které se natáčí, když je pacient fyzicky aktivní. Tuto fyzickou aktivitu obvykle představuje chůze na běžícím pásu (případně jízda na kole). Zátěžové testy při diagnostikování koronární nemoci srdeční příliš nepomáhají; přispívají totiž jen málo k tomu, aby byl lékař schopen přesně vymezit příčinu potíží – a jejich výsledky jsou často nepřesné.

Ve většině případů je u člověka, u kterého existuje podezření na onemocnění srdce, možné provést diagnózu pouze na základě informací o dosavadních příznacích a z klidového EKG. Ergometrické vyšetření zřídkakdy diagnózu upřesní; přitom ovšem přidává několik set dolarů k celkové výši poskytnuté lékařské péče. Je-li na základě dosavadních příznaků a na základě klidového EKG diagnóza srdeční nemoci nepravděpodobná, pak zátěžový test poskytuje jen velmi málo dodatečných informací. V případě jeho pozitivního výsledku mohou potom vzniknout nové problémy, zahrnující i nesprávné určení příčiny pacientových potíží.

Pokud se stane, že je výsledek testu pozitivní, i když pacient ve skutečnosti nemocí srdce netrpí (jinými slovy, když je výsledek mylný), může to pro něj znamenat značné narušení jeho duševní rovnováhy – bude si dělat starosti s nemocí, kterou podle příznaků a klidového EKG zřejmě netrpí. Pozitivní diagnóza pak často vede k dalším nebezpečným a nákladným testům.

Mylné pozitivní výsledky jsou mnohem častější u žen než u mužů. Podle jedné velké studie bylo 54 procent výsledků u žen mylně pozitivních, v porovnání s 12 procenty chybných výsledků u mužů. Zjišťování koronární nemoci srdeční ergometrickým vyšetřením u někoho, kdo je bez příznaků, nijak nesnižuje riziko náhlého úmrtí na infarkt ani riziko srdečního záchvatu, který by pacient přežil. Lidé, kteří se cítí být relativně zdraví a u nichž je nízké riziko, že by onemocněním srdce trpěli, by se raději měli zátěžovému testu vyhnout.

Někteří lékaři mají pocit, že by se zátěžové testy měly provádět i u mužů, kteří nemají žádné příznaky koronární nemoci srdeční, ale objevují se u nich určité rizikové faktory. Těmito rizikovými faktory jsou výskyt srdečního onemocnění v rodině, vysoký krevní tlak, kouření a zvýšený cholesterol. Počet a závažnost těchto faktorů, které podle názoru lékařů opravňují k dalšímu vyšetření zátěžovým testem, se značně různí. Někteří lékaři doporučují tento test téměř každému jako součást tzv. screeningového vyšetření, zatímco jiní si jej nechávají v rezervě pro pacienty, u nichž je riziko srdečního onemocnění velmi vysoké. Ještě nebyla vypracována žádná studie, která by určila, jestli existuje nějaká korelace mezi nenuceností, s jakou lékař pacientovi zátěžový test naordinuje, a počtem splátek, které ještě chybí k zaplacení 20 000 dolarů na vybavení ordinace běžícím pásem. Bez ohledu na výsledek zátěžového testu ovšem platí, že by se mělo důsledně vycházet z rizikových faktorů a z negativního výsledku testu by se neměla vyvozovat předčasná útěcha.

Ačkoliv zátěžový test na běhátku (či na kole) má při odhalování závažného onemocnění koronárních tepen jen okrajový význam, o prognóze nemoci tento test poskytuje důležité informace, které mohou ovlivnit průběh léčby. Výsledek, který ukazuje závažné změny i při nepatrném zatížení, může naznačit přítomnost vážného onemocnění srdečních cév a vyžádat si provedení dalších testů. Relativně normální výsledek zátěžového testu u někoho, kdo má typické bolesti na prsou, pak může být jednou ze známek toho, že srdeční onemocnění není ještě příliš vážné a že další testování je možné odložit. Mnoho lékařů se kromě toho shoduje v tom, že pacienty, u kterých se při zátěžovém testu projeví jenom málo změn, lze velmi bezpečně léčit i bez použití chirurgického zákroku.

Dr. John A. McDougall, odborník na prevenci a léčbu civilizačních chorob

Počet přečtení: 2 596 Datum: 14. 1. 2009