Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Také rádi věci odkládáte na později?

Prokrastinace neboli odkládání věcí na později je jedním z prokletí současné doby. Chcete příklady? „Nechce se mi teď učit, počká to do zítřka.“
Rubrika: Náš mozek
|
Typ článku: Články

„Nechce se mi dnes opravovat ten plot, udělám to o víkendu.“ „Nechce se mi jít navštívit babičku v nemocnici, půjdu tam jindy.“

Odkládáním věcí na později dovolujeme svým pocitům, aby určovaly, co má a co nemá být uděláno. Zvlášť silným pokušením je prokrastinace pro osoby, kteří bojují s depresemi. Jedinec v depresích často nemá do ničeho chuť. Chybí-li motivace, připadá-li si člověk zahlcen a bez morálky, vede to k takovému životnímu stylu, který je vysoce neproduktivní – což v důsledku jenom prohlubuje pocity apatie a bezmoci. Pokud se věci začnou ubírat touto cestou, začarovaný kruh se jenom prohlubuje. Nedostatečná výkonnost jen posiluje pocity nelásky k sobě samému, což má za následek prohlubování izolace, ještě větší neschopnost a ještě nižší produktivitu. Pokud si toto všechno uvědomíme, nemůžeme se divit, že odkládání věcí na později je jedním z typických příznaků klinické deprese.

Když věci odkládáte na později, přesvědčujete sami sebe, že je snazší životními těžkostmi se nezabývat – než se jim vystavovat tváří v tvář. Je běžné, že člověk, který prokrastinuje, sám sebe přesvědčí, že ten úkol je prostě hrozný, že jednoduše nemá na to, aby se vyrovnal s frustrací, kterou daná situace přináší či že se jedná o nepříjemnost, které by neměl být vystaven.

Lidé se takto prohřešují v mnoha oblastech, od pozdního placení daní z příjmu, přes nedodržování termínů v zaměstnání či odkládání domácích prací. Problémy se však naneštěstí začínají hromadit a podmínky zhoršovat. Chceme-li s odkládáním věcí na později zatočit, musíme si uvědomit, že vyrovnávání se se svěřenými odpovědnostmi, vykonávání úkolů a řešení nepříjemností jednoduše patří k životu. Je lepší se s problémem vyrovnat hned na začátku – člověk se pak cítí mnohem lépe.

Podle dr. Burnse, autora bestseleru Feeling Good, the New Mood Therapy, je jedním z největších paradoxů lidské povahy sklon některých jedinců jednoduše „nedělat nic“. Postižené osoby vždy zaostávají – a takřka na každém rohu utrpí nějakou újmu. Toto je v přímém kontrastu k jiným lidem, kteří se do života vrhají doslova po hlavě. Tyto skutečnosti vedly dr. Burnse k tomu, že si položil otázku: „Proč se lidské bytosti často chovají tak, že vlastně sami sobě ubližují?“ Je to matoucí otázka, na kterou existuje řada populárních, ale nepravdivých odpovědí. Někteří lidé se domnívají, že jsou líní jednoduše proto, že to mají v povaze – už se tak narodili. Další si myslí, že je normální, když člověk trpí, když chce zraňovat sebe nebo druhé. Řada lidí je také obviňována z toho, že se jim vlastně líbí pozornost, které se jim dostane, když upadnou do depresí.

I když v některých z těchto odpovědí může být špetka pravdy, většina z těch, kteří upadnou do pasti odkládání věcí na později, se odevzdává do samočinného cyklu letargie. Cyklus začíná s poraženeckými myšlenkami, jako: „Nemám na to teď náladu,“ nebo „I když se o to pokusím, stejně neuspěji,“ případně „Věci jsou příliš složité.“ Dalším krokem jsou pocity nudy, znechucení, nedostatku vlastní hodnoty anebo těžké únavy.  Tyto pocity následují aktivity, kterými se člověk ještě více ničí – vyhýbání se lidem, zůstávání v posteli a vyhýbání se činnostem, které by mohly přinést nějaké naplnění. Tím se ještě stupňují pocity nedostatečnosti, nevýkonnosti a ubohosti – a nezdravá spirála se dále roztáčí.

Namísto toho je třeba, aby si postižená osoba opakovala, že se dokáže vyrovnat s problémy, jak budou přicházet, že když na sebe vezme odpovědnost, její život se zjednoduší, a že je možné začít se úkolu věnovat, i když se jí zrovna nechce.

Motivační řečník Brian Tracy přichází ve své knize Eat that Frog (Sněz tu žábu) s několika výbornými radami. Pokud se vám zdá být snězení žáby nechutným úkolem, autor se trefil. Přirovnává totiž konzumaci žáby k vykonání toho, do čeho se vám nechce. Máte-li nějaké úkoly, jejichž vykonání stále odkládáte, neváhejte a pusťte se do nich. Je velmi pravděpodobné, že zjistíte, že to není tak strašné, jak jste si mysleli. Pokud se vám podaří věc vyřídit, zažijete hluboký pocit uspokojení – a vaše hladina stresu se výrazně sníží. Snězte tedy tu žábu! J

Z knihy Neila Nedleyho The Lost Art of Thinking. K vydání připravuje Advent-Orion.

Počet přečtení: 2614
Datum: 29. 1. 2018