Prospěšné účinky veganské stravy | Prameny zdraví

Prospěšné účinky veganské stravy

Existují poznatky o prospěšných účincích veganské stravy? – Během posledních dvou desetiletí došlo k obrovskému nárůstu počtu vědeckých studií zkoumajících vztah mezi výživou a zdravím.

Prospěšné účinky veganské stravy

Rubrika: Vegetariánství | Typ článku: Články

Stále zřetelněji se ukazuje, že zdravý jídelníček nehraje roli pouze při prevenci onemocnění, ale také při jejich účinné léčbě. Vzhledem k tomuto rozhojnění vědeckého výzkumu existují dnes již i velmi dobře zdokumentované studie na veganech.

Můžete uvést nějaké příklady?

Již před třiceti lety prokázal Dean Ornish ve svém rok trvajícím experimentu, že ateroskleróza, tedy onemocnění cév, které stojí v pozadí našich současných největších zabijáků, srdečního infarktu a mozkové mrtvice (na kardiovaskulární onemocnění u nás stále umírá přes polovinu obyvatel), se dá zvrátit. Cévy účastníků studie se zprůchodňovaly, potíže ustupovaly. To vše díky použití takřka veganského jídelníčku. Následovaly další a další studie.

Dobrá, to byla ateroskleróza, co třeba cukrovka?

Výzkumníci z Imperial College of London zjistili, že ve svalových buňkách veganů bylo podstatně méně tuku než u lidí na smíšené stravě. Zjistili lepší citlivost na inzulín, lepší hladinu cukru v krvi, lepší hladinu inzulínu, a co bylo nejzajímavější, zlepšenou funkci beta-buněk. Suma sumárum: Veganská strava dokáže snížit riziko vzniku diabetu na polovinu.

Sám jsem se již před 22 lety zúčastnil v USA třídenního semináře pro diabetiky. Intervenovalo se čistě rostlinným jídelníčkem a půl až třičtvrtěhodinovou procházkou po každém jídle. Většina účastníků mohla prakticky okamžitě snížit dávky léků na cukrovku na polovinu – a byli tam také takoví, kteří je během tři dnů mohli zcela vysadit. Taková je síla plnohodnotného čistě rostlinného jídelníčku.

V České republice trpí aktuálně cukrovkou 2. typu každý desátý obyvatel – tedy cca milion lidí. To je – podobně jako u nemocí srdce a cév – skutečná epidemie. Současná medicína se ovšem zaměřuje na příznaky onemocnění, nikoliv na jejich příčiny. I proto se u nás každý rok počet pacientů s cukrovkou zvýší o dalších cca 20 tisíc.

Dalo by se s tím něco dělat?

V roce 2007 byla založena American College of Lifestyle Medicine, organizace zaměřující se na vzdělávání lékařů a zdravotníků ve zdravé výživě a zdravém životním stylu a etablování nového medicínského oboru, tzv. medicíny životního stylu. Lékaři a zdravotníci vyškolení v tomto oboru (v Evropě se dá zatím studovat pouze na LUHS univerzitě v litevském Kaunasu) dokáží intervenovat směrem k příčinám onemocnění. Tento přístup je velmi účinný a přináší úlevu od projevů řady onemocnění a snižování jejich průvodních rizik již v řádu dnů a týdnů. Po světě dnes vznikají národní pobočky této organizace. Raduji se z toho, že mohu stát u zrodu té naší: České společnosti pro medicínu životního stylu.

Co vegani a obezita?

Podle nedávné metaanalýzy konzumují vegani v porovnání s lidmi na smíšeném jídelníčku méně kalorií a nasycených tuků. Mají nižší BMI, menší obvod v pase, nižší LDL cholesterol a triglyceridy, nižší glykémii a nižší krevní tlak. To všechno jsou rizikové faktory kardiometabolických onemocnění.

V časopise American Diabetes Association byl publikován článek o studii provedené mezi tisíci lidmi, kteří se stravují vegansky. Ukázalo se, že mezi vegany a konzumenty masa byl rozdíl v tělesné hmotnosti 18 kg. Následující intervenční studie pak přinesla toto zjištění: Pokud převedete obézní konzumenty masa na veganskou stravu a jejich výchozí hmotnost bude v průměru 100 kg, ročně zhubnou asi o 11 kilogramů. Po dvou letech, na konci studie, vážili v účastníci v průměru 76 kg, což představuje průměrně 24 kg trvalé ztráty hmotnosti.

Ve všech evropských zemích se rok od roku zvyšuje procento lidí v populaci, kteří trpí nadváhou nebo obezitou. Přechod na plnohodnotnou veganskou stravu by tento problém vyřešil. Tomu ovšem úspěšně brání obezitogenní prostředí, kterému jsme prakticky všichni vystaveni.

Co máte na mysli tím „obezitogenním“ prostředím?

Za posledních padesát let došlo díky technologickému pokroku k obrovským změnám ve výrobě a přípravě potravin a pokrmů. Hospodyňky méně doma vaří, kupují se polotovary. Dříve se jedly brambory, dnes se jedí hranolky. Ceny nezdravých potravin jsou nízké, zatímco např. ovoce a zelenina jsou relativně drahé. Na zdravých potravinách se nedá tolik vydělat. Státní dotace nejdou tam, kam by jít měly. A ze všech stran na nás útočí všudypřítomná reklama – ale ne na listovou zeleninu či bobuloviny.

A když mluvíte o plnohodnotné veganské stravě, existuje také neplnohodnotná?

Ano, můžete být živa z hranolků a piva – a být tak veganka par excellence. O plnohodnotném jídelníčku bychom ale těžko mohli mluvit… J Plnohodnotná veganská strava je založena na konzumaci pestré skladby ovoce (včetně bobulovin), zeleniny (včetně listové a košťálové), luštěnin (včetně sóji), celozrnných obilovin, ořechů a semen – čím blíže jejich originální podobě tím lépe.

Myslíte tím, že bychom se měli přiklonit k syrové stravě?

Nikoliv. Jídelníček by měl obsahovat tyto potraviny jak v syrové, tak ve vařené podobě. Některé živiny se totiž lépe vstřebávají z tepelně upravených potravin. Například karoten z mrkve, lykopen z rajčat atp. Jiné, např. sulforafany z brokolice, se naopak lépe využijí, když je konzumujeme v syrové podobě. A luštěniny – a také obiloviny – by samozřejmě měly být tepelně upravené, jinak by nám mohly způsobit závažné trávicí obtíže.

U jakých dalších nemocí může veganský jídelníček pomoci?

Např. ve studii o souvislostech mezi konzumací ryb a neplodností byly vůbec poprvé měřeny hladiny rtuti v tělech veganů. Vědci odebrali vzorky konzumentů ryb a veganů a zjistili následující: konzumenti ryb měli v těle 10x více rtuti. Pokud vezmete konzumenty masa a předepíšete jim čistě vegetariánskou stravu, během pouhých tří měsíců hladiny rtuti v jejich tělech výrazně poklesnou. To platí i pro hladiny dalších toxických těžkých kovů, například kadmia a olova. V další studii se vědci rozhodli porovnat stravu a výkaly veganů a lidí na běžné stravě. Ve výkalech konzumentů masa se našlo mnohem více polychlorovaných bifenylů (PCB), silného karcinogenu, který proháněli svými těly. I mnohé další studie ukázaly, že veganská strava snižuje potenciální riziko onemocnění řadou druhů rakoviny, např. rakovinou prostaty (kterou navíc dokáže i léčit).

Vzhledem k velkému obsahu vlákniny asi veganská strava přispívá i k lepšímu vyprazdňování, je to tak?

Nedávno byla zveřejněna historicky největší studie četnosti vyprazdňování. Porovnávalo se v ní vyprazdňování 15 000 konzumentů masa, 5 000 vegetariánů a 1 000 veganů. Vědci dospěli k závěru, že vegetariánská strava, obzvláště ta veganská, je silně spojena s vyšší četností vyprazdňování. U veganů byla pravděpodobnost, že vykonají svou velkou potřebu každý den, třikrát vyšší.

Mohou mít z veganského jídelníčku nějaký zvláštní prospěch ženy?

Pro některé z nich může být jistě zajímavá tato informace. Celkem 33 žen trpících bolestivou menstruací bylo převedeno na veganskou stravu po dobu dvou menstruačních cyklů. Ženy zaznamenaly významné zkrácení trvání bolesti během menstruace. Z původních čtyř měli bolesti jen tři dny. Síla bolesti se taktéž významně snížila. Došlo také ke zlepšení příznaků premenstruačního syndromu (PMS), například nadýmání.

Nemohou být vegani ohroženi nedostatkem některých živin?

Studie příjmu potravy ukázaly, že vegani v průměru nepřijímali doporučenou denní dávku tří živin: vápníku, jódu a vitaminu B12. S použitím stejných kritérií však měli běžní strávníci ve své stravě nedostatek dokonce sedmi živin: vápníků, jódu a dalších pěti.  Je pravda, že vegani s nedostatečným příjmem vápníku mají zvýšené riziko zlomenin kostí. Ti, kteří jej přijímali dostatek – 600 miligramů denně – však byli v pořádku.

Podle dostupných dat by vegani měli jednoznačně doplňovat vitamín B12. Hlídat by si měli i příjem vitamínu D, omega-3 mastných kyselin a zinku. Na rozdíl od toho, co se běžně uvádí, nedostatek železa není u veganů při pestrém jídelníčku o nic častější než u lidí na běžné stravě.

Slovo na závěr?

Vegani jsou štíhlejší a zdravější než ostatní populace, mívají vyšší IQ, stejnou hustotu kostní hmoty jako nevegetariáni, zcela dostatečný příjem bílkovin, nižší riziko poškození ledvin a nižší hladinu zánětu v těle. Muži vegani navíc ženám více „voní“. J Krev veganů osmkrát účinněji bojuje s nádorovými buňkami, v jejich střevech převládají prospěšné baktérie a mají nižší pH stolice, což souvisí se sníženým rizikem rakoviny tlustého střeva – v jejímž výskytu se řadíme na přední místa světového žebříčku. Vegani mají navíc celkově zdravější postoje a návyky týkající se jídla a méně trpí poruchami příjmu potravy než průměrná populace.

Veganství chrání životní prostředí a chová se ohleduplně k hospodářským zvířatům. Je etické a morální. Nezávislé a nepředpojaté zhodnocení sumy výsledků moderního vědeckého poznání zřetelně ukazuje na původní plán a nastavení, že totiž člověku se nejlépe daří při konzumaci čistě rostlinného jídelníčku. Pokud ne ještě vám, milí čtenáři, tak mně tedy – po 25 let praxe v oboru, seznámení s výsledky desítek tisíc studií a absolvování magisterského studia v oboru medicína životního stylu – zcela určitě.

Rozhovor s Robertem Žižkou, šéfredaktorem časopisu Prameny zdraví, připravila redakce.

Počet přečtení: 397 Datum: 2. 5. 2022