Přestaňte se obávat změny

Jedna z vysokých vln ho nakonec vyvrhla na malý opuštěný ostrov. Nebohý muž - vyčerpán vysilujícím zápasem - ztratil vědomí. Když se probudil, zoufale prosil Boha o záchranu.

Každý den vyhlížel pomoc, ale bezvýsledně. Nezbylo mu než přijmout svůj úděl a na nehostinném ostrůvku se zabydlet. Vyrobil si jednoduché nástroje k lovu i obdělávání půdy, naučil se rozdělávat oheň a nakonec si vystavěl i prosté obydlí, které ho chránilo před nepřízní počasí. Uplynulo několik měsíců, ale vytoužená pomoc stále nepřicházela.

Jednoho dne prudký poryv větru vrhl malý uhlík z ohniště na rohož trosečníkova příbytku. Ten se v okamžiku vzňal a zanedlouho hustý dým zahalil celé okolí. Během několika minut byla zničena celá několikaměsíční práce. Zoufalý trosečník se s pláčem zhroutil na písek a šeptal slova plná zoufalství: „Proč? Proč se mi muselo stát ještě tohle..."

O několik hodin později přistál u ostrůvku záchranný člun ze zaoceánské lodi. „Jak jste zjistili, že tu jsem?" ptal se překvapený trosečník. „Zahlédli jsme kouřové znamení," slyšel odpověď.

Osud někdy dokáže naším životem pořádně zamávat. Kostky naší pečlivě sestavené stavebnice se sesypou a před námi se vynoří černá díra nejistoty. Mnozí lidé se přitom neustále ohlížejí zpět a za každou cenu se snaží udržet si alespoň „střepy" z toho, co zůstalo.

Ať již se jedná o firmu, manželství nebo třeba církev, všude se vyskytuje vysoký počet těch, kteří se ze všech sil změnám brání. Raději volí stagnaci, zbytečné problémy nebo dokonce katastrofu. To vše jen proto, aby se nemuseli měnit. Ale opakovat stále dokola navyklý způsob jednání může být pohodlné, ale málokdy je to rozumné.

Ve čtyřicátých letech dvacátého století byly švýcarské hodinky považovány za nejlepší na světě. V kvalitě i technologii se zdály být nedostižnými, a proto tvořily 80 % z objemu celkově prodaných kusů. Víc jak 80 tisíc lidí pracovalo na jejich výrobě.

Na konci padesátých let jeden vynálezce představil švýcarské továrně na hodinky převratný objev - digitální hodinkový pohon. Ale proč měnit to, co bylo považováno za nejlepší na světě? Vedení továrny vynález odmítlo.

Muž, který digitální hodinky vymyslel, nakonec prodal svůj objev japonské společnosti Seiko. A tento krok, který byl vyvolán neschopností změnit zaběhlý způsob uvažování, nastartoval cestu k ústupu švýcarských hodinek ze světového výsluní. Dnes je více jak 80 % všech hodinek digitálních a švýcarské hodinky zaujímají jen menší část trhu.

V záležitostech našeho soukromého světa fungují podobné zákonitosti jako v podnikání - pokud se nerozvíjíme, upadáme. Známý poradce pro rozvoj vůdčích schopností John C. Maxwell uvádí na základě svých zkušeností, že jen asi dvanáct procent lidí se dokáže potřebě změn přizpůsobovat dostatečně pružně. Naopak téměř třetina lidí přijímá jakékoliv změny nesmírně pomalu.

Chceme-li změnit některý z našich omezujících návyků, potřebujeme si uvědomit, jakým způsobem takový návyk vzniká.

Jeli jste někdy v zimě po dálnici, na níž byla vysoká vrstva uježděného sněhu s vyjetými kolejemi? Možná jste se dostali do situace, kdy jste se po předjetí pomalejšího vozidla chtěli znovu vrátit do pravého pruhu. Ale ouha, hladce uježděné sněhové koleje vás stále strhávaly zpět, bez ohledu na to, jak usilovně jste točili svým volantem. Kdo to jednou zažil při vyšší rychlosti a s dorážejícím silným autem za zády, dlouho na tento nepříjemný pocit nezapomene.

Chceme-li změnit některý z našich návyků, je tomu podobně, jako když se s autem pokoušíte dostat ven z vyjeté brázdy. Každý náš starých návyk je spojen s rozvojem celé řady našich myšlenkových drah. Pokaždé, když něco opakujeme, posilujeme spojení mezi konkrétními mozkovými neurony. Zpočátku je toto spojení slabé, ale postupným opakováním určitého modelu jednání nebo stále stejných myšlenek doslova „prošlapáváme" stále hlubší a stabilnější brázdu.

Je to jako při chůzi obilným polem. Jdete poprvé a vytvoříte malou pěšinku. Posté je to již úplná dálnice. Stejně to probíhá i v našem mozku. Chemické látky musí protlačit cestu přes synaptické spoje mezi buňkami. Čím častěji jste něco opakovali, tím snadněji prochází „vzkazy" z jedné buňky do druhé. Doslova jste vyryli dráhu, která vaše myšlení a jednání udržuje v navyklých kolejích. Ani netušíte jak a jste zpátky tam, kde již nechcete být - u starého způsobu jednání.

Chcete-li v jakékoliv oblasti svého života dosáhnout změny, musíte nejprve vyšlapat nové cesty a vyjet nové koleje. Současně se musíte snažit, aby stará spojení postupně vyhasínala, a to znamená nevracet se k původnímu typu jednání. Tento proces může být v počáteční fázi velmi obtížný. Obvykle trvá několik týdnů, než se vám podaří nový návyk dostatečně zafixovat.

Známý poradce managementu Peter F. Drucker upozorňuje na klíčový faktor, který musíme mít na paměti, chceme-li psychologii změny využít na cestě ke svému úspěchu: „To, co je společné všem úspěšným lidem, je schopnost udržet co možná nejmenší mezeru mezi rozhodnutím k činu a jeho provedením."

K dosažení změny potřebujeme využít energii maximální motivace, nečekat, až její křivka klesne zpět. Naopak, potřebujeme vymyslet způsob, jak si motivaci udržet, nebo ji ještě zvýšit.

V první fázi musíte sbírat motivaci a odhodlání ke změně, vytvořit si dostatek pádných důvodů pro vytrvání v úsilí. Ve druhé fázi musíte začít tvořit nové návyky, učit se novým dovednostem a novým myšlenkovým pochodům. A ve třetí fázi potřebujete nové dovednosti učinit samostatnou součástí svého života.

Tyto fáze mějte na paměti, když budete plánovat postupné kroky jednotlivých změn. Je lepší udělat malou změnu úspěšně než si naplánovat úplné zemětřesení, na něž vám nezbude dostatek sil.

Z knihy Mojmíra Voráče „Kreativní management (nejen pro ženskou duši)." Vydala Pyramida System.