Potravinové alergie a intolerace | Prameny zdraví

Potravinové alergie a intolerace

Jakákoli potravina se může stát pro organismus toxickou a vytvářet alergii nebo intoleranci. Každý člověk je přitom jedinečný: panu Novotnému může vyhovovat něco, co nesedí panu Kopeckému.

Potravinové alergie a intolerace

Rubrika: Alergie | Typ článku: Články

Potravinové alergie a intolerance jsou velkou neznámou, a to jak pro širokou veřejnost, tak pro lékařské odborníky. V nedávno vyšlé publikaci o dietetice a výživě jsem našel pouze jedinou stranu (ze 460!) věnovanou potravinovým alergiím. O potravinové intoleranci tam nebyla ani zmínka. A přesto…

Dle mého názoru potravinové alergie a intolerance nepochybně patří k nejčastějším patologiím západního světa a podílejí se na vzniku dalších, tentokráte již závažnějších onemocnění, kterými trpí (odhadem) asi 30 % západní populace!

Zásadní problém spočívá v tom, jak tyto alergie a intolerance prokázat. V současnosti totiž neexistují na odhalení potravinových alergií, a tím méně intolerancí, žádná spolehlivá biologická vyšetření.

Rozdíl mezi alergií a intolerancí
Ke správnému pochopení pojmu intolerance je nutno nejprve porozumět pojmu alergie - není to totéž! Všichni známe alergie na prach, na pyl nebo sennou rýmu. U postiženého se vyvinou zcela jasné příznaky: teče mu z nosu, slzí mu oči, kýchá, může dostat astmatický záchvat anebo výjimečně i Quinckevův edém - otok obličeje, který může vést až k zadušení.

Potravinové alergie někdy vyvolávají stejné příznaky: kopřivku, ekzém, otoky. Často se ale projevují třeba jen trávicími obtížemi: bolestivostí, průjmem a pocitem tepla, který se dostavuje po jídle.

Někdy lze alergii na určitou potravinu prokázat biologickými krevními testy (kdy se určuje zvýšená hladina polynukleárních eozinofilních leukocytů či zvýšená hladina imunoglobulinů) anebo jednoduše prostřednictvím kožních testů, které jsou alergology běžně prováděny.

I přes tyto testy se může ale stát, že potravinovou alergii, která se projevuje pouze trávicími obtížemi, nelze prokázat.
Se dříve vzácnými potravinovými alergiemi se dnes setkáváme stále častěji. Široké veřejnosti jsou dobře známé klasické alergie na vejce či na jahody (v poslední době na kiwi). Tyto alergie mohou být mimořádně nebezpečné a vyprovokovat neobyčejně prudké reakce, které mohou končit i smrtí.

Potravinové alergie vyprovokuje požití minimální dávky dané potraviny. Neexistuje zde přímá úměra mezi velikostí požité dávky a mírou reakce.

Avšak u potravinové intolerance nepozorujeme žádný nápadný příznak, svědění ani otok obličeje. Jde tedy o onemocnění velmi těžko prokazatelné, a to tím spíše, že prováděné alergologické krevní testy jsou negativní.
Mezi intolerancí a alergií existují dva zásadní rozdíly:

První se týká požité dávky: na rozdíl od alergie, kde i požití malého množství toxické látky může stačit k vyvolání velmi bouřlivých příznaků, se intolerance projeví až po opakovaném požití velkého množství toxické látky.
Intolerance se tedy neprojevuje nápadnými příznaky, nýbrž příznaky, které někdy projdou naprosto bez povšimnutí.

Druhý se týká rychlosti reakce.
Alergie se projeví okamžitě: Pan Tadeáš je alergický na jahody. V restauraci sní čokoládový zákusek s malinovou šťávou (do které se nedopatřením dostalo několik jahod): za deset minut poté zčervená, drbe se a kýchá. Jde o alergii.
Intolerance nevyvolávají okamžité příznaky, ale po uplynutí několika měsíců nebo let mohou vést k velmi různorodým obtížím, za jejichž příčinu lze jen velmi obtížně označit požívání určité potraviny.

K odstranění příznaků, na něž si postižený stěžuje, je tedy nutno se vyhnout požívání toxické potraviny, a to někdy po dobu několika týdnů - což ještě ztěžuje prokazatelnost dané intolerance.

Pojem intolerance lze vymezit jen se značnými obtížemi. Mohli bychom ji definovat jako obecnou patologickou reakci organismu na opakované požívání potraviny, která se postupem času pro organismus stává toxickou.

Jak je alergie snadno prokazatelná, tak je naopak intolerance skoro nepostižitelná. Výsledky testů prováděných při potravinové intoleranci jsou téměř vždy normální, takže lékař musí při stanovování diagnózy prokázat značnou trpělivost, zdravý úsudek a dobrou pozorovací schopnost.

Jak vzniká potravinová intolerance?
Potravinová intolerance nebývá obvykle dílem náhody. Mívá jednu či více příčin.
Z nich čtyři jsou nejdůležitější:

a) Nadměrná konzumace určité potraviny
Náš uniformní svět vystavený reklamním tlakům vybízí obyvatelstvo stále více ke konzumaci stále stejných výrobků. Stačí jen podívat se v době vysoké sledovanosti na televizi a povšimnout si reklam, které nás podněcují k nákupu sýrů, kávy, čaje, sladkostí, sušenek…

Ani jeden den nejsme ušetřeni chvalozpěvů na ten či onen potravinářský výrobek. Takový druh reklamy se samozřejmě prodejci vyplácí, pro spotřebitele však mívá katastrofické následky.

Nadměrná konzumace určité potraviny vyvolává u člověka jakýsi druh biologického předávkování. Organismus, který se snaží potravinu rozložit, k tomu využívá stále tytéž enzymy, stále tytéž katalyzátory, které se však pomalu spotřebovávají. Po uplynutí určité, více či méně dlouhé doby, již organismus není schopný chemický rozklad dané potraviny úspěšně zajistit - a to je začátek intolerance.

Nadměrná konzumace určité potraviny však umožňuje lékařům vznik potravinové intolerance vytušit. Přijde-li se s námi poradit nemocný s ekzémem, který se objevil před několika lety, a řekne-li nám, že v té době konzumoval obden po dobu jednoho roku tabulku čokolády, nastražíme ucho a pozorně nasloucháme.

b) Virová hepatitida
Hepatitida není nic jiného než infekce jaterních buněk, která vede k jejich částečnému zničení. Rozsah poškození však zůstává ve většině případů omezen.

V průběhu onemocnění nejsou játra schopna plně zajišťovat svoji funkci chemické továrny, neboť pracují jen na částečný výkon. A tak nemocný začíná být intolerantní na některé potraviny, především alkohol a tuky.

Tento problém na úrovni rozkladných chemických reakcí by mohl vysvětlit vznik potravinové intolerance po prodělané infekční hepatitidě. Játra již náležitě nerozkládají potraviny, které organismus začíná považovat za vetřelce - a vyvolává tak imunitní obrannou reakci, která nakonec vyústí v intoleranci.

c) Léčba antibiotiky
Veřejnosti není obvykle tato skutečnost příliš známá, ale léčba antibiotiky není neškodná. Kdo například ví, že šestidenní požívání antibiotik při obyčejné angíně změní střevní mikroflóru na několik měsíců? Střevní mikroflóra je tvořena koloniemi baktérií, které ve střevě napomáhajídobrému trávení. Každá léčba antibiotiky naštěstí prostředí ve střevě takto systematicky nenarušuje. Avšak po využívání některých antibiotik můžeme někdy příznaky intolerance pozorovat.

d) Antikoncepční pilulka
Za výzkum o antikoncepčních pilulkách a abnormálních reakcích na potraviny vděčíme dr. Ellen Grantové: "Obecně panuje přesvědčení, že vliv antikoncepčních pilulek nemá pravděpodobně klinický dopad na imunitní systém ženy. Ve skutečnosti však u žen, které užívají hormonální antikoncepci, nabývají alergická a imunitní onemocnění epidemických rozměrů."

Ellen Grantová studovala patnáct let vedlejší účinky hormonální antikoncepce. Bolesti hlavy, změny pocitů na prsou, proměnlivost nálad, nepravidelné krvácení i kolísání tělesné váhy nepochybně závisejí na dávkách hormonů a na jejich rovnováze - ale také na tom, jak se s nimi organismus té které ženy dokáže vyrovnat.

Je naprosto jisté, že hormony podstatně ovlivňují imunitní systém. Ženy přitom působení hormonů podléhají snáze než muži, přičemž u těhotných žen je tento vliv patrný ještě více. Odpor ke kávě nebo k jiným potravinám představuje často jeden z prvních příznaků těhotenství (ve kterém hladina hormonů stoupá).

O vlivu antikoncepční pilulky na potravinovou intoleranci nemůže být pochyb. Značný počet mých pacientek vykazoval příslušné symptomy po opožděném požití pilulky - obtíže, které se projevovaly velmi rozmanitě. V takovém případě je nutno přejít na vylučovací režim s cílem určit příslušnou potravinu (nebo potraviny) potíže způsobující.

Které potraviny mohou vyvolat potravinovou intoleranci?
Potravinovou intoleranci může vyvolat v podstatě každá potravina. Některé potraviny jsou však k tomu náchylnější než jiné. Níže uvedený seznam je seřazen od těch "nejagresivnějších" k potravinám méně "agresivním":
mléčné výrobky - cukr - mouky: pšeničná, pohanková - rýže - oleje - čokoláda - vejce - káva - čaj - hovězí maso - vepřové maso - víno - alkoholické nápoje - pomeranče a citrusové plody - pivo - hrášek
Každá z těchto potravin může u určitého člověka vyvolat specifickou sérii příznaků, je-li vůči ní intolerantní.

Jak lze prokázat potravinovou intoleranci?
Obrazně řečeno jde vlastně o jakousi hru, jejímž cílem je "odhalit vetřelce". O hru choulostivou, kde hraje velkou úlohu trpělivost, určitá "lstivost" i zdravý rozum.

Nejprve je nutno si uvědomit, že neexistuje přímá vazba mezi příznakem, na který si postižený stěžuje, a požitím dané potraviny.

Pokud máme např. u člověka postiženého migrénou podezření na intoleranci na kávu, musíme kávu vysadit na měsíc, dva a někdy i tři, abychom zaznamenali zmírnění obtíží - tedy na velmi dlouhou dobu. Odborníci na výživu s tímto problémem většinou nejsou seznámeni. Mylně se domnívají, že vynechání potraviny po dobu čtyř dnů stačí k potvrzení její toxicity. Je tedy zřejmé, že o pojmu intolerance panuje značně lichá představa. Samozřejmě také není možné na nemocném požadovat, aby určitou potravinu vysadil vždy na dva měsíce a pozoroval výsledek. Takhle bychom potřebovali pět let k otestování pouhých třiceti potravin!

Na druhé straně: žádné laboratorní testy k určování intolerancí neexistují. Bylo tedy nutno najít jiný způsob. Za tímto účelem jsme se nechali inspirovat technikou, kterou popsala dr. Grantová z Londýna. Tato mimořádná žena, specialistka na migrény, se věnovala studiu potravinových intolerancí. Toxicita potraviny se projeví především poté, co postižený na několik dní danou potravinu vysadil. Opětovná konzumace potraviny po uplynutí tohoto krátkého období vyvolává obecné příznaky.

Pak sám nemocný odhalí toxicitu dané potraviny, a to ne na základě příznaků, na které si stěžuje, ale na základě svého celkového stavu. Pokud si např. pan Kopecký stěžuje na migrénu, navrhneme mu léčebnou kúru spočívající ve vysazení některých potravin a v jejich opětovném zařazení do jídelníčku. Toxicitu potraviny pak nebudeme posuzovat na základě příznaků migrény, ale na základě jiných příznaků, které s ní zdánlivě nemají nic společného.

Svým pacientům, u nichž existuje podezření na potravinou intoleranci, rozdávám tento leták:
Informace pro nemocné s podezřením na potravinovou intoleranci.

Cílem této kúry je určit potravinové výrobky, na které máte vyvinutou intoleranci. Jedná se o následující potraviny:
Čaj - káva - pomeranče a citrusové plody - vejce - hrášek - vepřové maso - hovězí maso - obiloviny (chléb, těstoviny) - kukuřice - oleje - mléko a mléčné výrobky (máslo, jogurt, smetana, sýr) - víno - cukr - houby - čokoláda - rýže.

Po dobu pěti dnů nejezte žádnou z výše uvedených potravin a řiďte se základním stravovacím režimem, během kterého můžete konzumovat:
jehněčí nebo kuřecí maso vařené ve vodě - ovoce s výjimkou citrusových plodů - zeleninu s výjimkou hrášku
Šestý den k základním potravinám přidáte jednu z výše uvedených potravin k otestování její případné toxicity.

Pokud do uplynutí čtvrt, půl nebo celé hodiny pocítíte některý z níže uvedených příznaků:
- celková únava
- pocit "oddělených" nohou
- výrazná ospalost
- zčervenání pokožky na obličeji nebo v oblasti hrudníku
- tachykardie (bušení srdce)
znamená to, že máte vůči této potravině vyvinutou intoleranci.

Potraviny, které se ukázaly být netoxické, můžete používat a přidávat je k základnímu stravovacímu režimu.
Každou toxickou složku je nutno vysadit na dobu nejméně tří měsíců a poté ji znovu otestovat a zjistit, zda stále příznaky intolerance vykazujete.
Testovat smíte vždy jen jednu potravinu denně.

Z knihy Raphaela Nogiera "Ce lait, qui menace les femmes...". Dr. Nogier, praktický lékař v Lyonu, formuluje řada dobře podložených  zjištění o možných důsledcích potravinových intolerancí a alergií.

Počet přečtení: 12 767 Datum: 1. 1. 1970