PH stolice a rakovina tlustého střeva | Prameny zdraví

PH stolice a rakovina tlustého střeva

Před více než 30 lety byla předložena myšlenka, že vysoké pH v tlustém střevě způsobuje rakovinu tlustého střeva. Vysoké pH v tlustém střevě může podporovat tvorbu karcinogenů ze žlučových kyselin. Jde o proces, který je potlačen, jakmile se pH dostane pod 6,5.

PH stolice a rakovina tlustého střeva

Rubrika: Rakovina | Typ článku: Články

Tato myšlenka je podporována informacemi, jako jsou tyto. Zde je zřejmé, že lidé s vyšším rizikem rakoviny tlustého střeva mívají vyšší pH stolice. Naopak lidé s nižším rizikem mívají nižší pH stolice. Mezi těmito dvěma skupinami byl výrazný rozdíl. Většina lidí ze skupiny s vysokým rizikem rakoviny měla pH přes 8, zatímco většina ze skupiny s nízkým rizikem rakoviny měla pH pod hodnotou 6.

Toto nám může pomoci vysvětlit 50x nižší riziko rakoviny tlustého střeva u Afričanů než u Američanů. Složení naší střevní flóry závisí na tom, jak se stravujeme. Pokud jíme hodně vlákniny, tak krmíme především bakterie živící se vlákninou. Tyto bakterie nám na oplátku poskytují celou řadu zdraví prospěšných látek, jako jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které mají protizánětlivé a protirakovinné vlastnosti. Více organických kyselin ve stolici najdeme u domorodých Afričanů než u Afroameričanů. Více kyselin znamená nižší pH. Hnilobné bakterie živící se živočišnými bílkovinami naopak dokáží zvýšit pH stolice tvorbou alkalických metabolitů, jako je čpavek.

Byl proveden test pH stolice bělošských a černošských afrických dětí. Děti byly zvoleny proto, že od nich lze snáze získat vzorky stolice. Zejména pak černošské děti ve školním věku pocházející z venkovských oblastí, které jedly stravu bohatou na vlákninu - celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy, zeleninu, ovoce a plané rostliny – byly v 9 z 10 případů schopny poskytnout vzorek na počkání. Protože tak často jedly rostlinné potraviny, mohly děti výzkumníkům zaopatřit vzorek své stolice stejně snadno, jako to lze u moči. U bělošských dětí však byl problém vůbec se k nim dostat, často se zdráhaly účastnit takovýchto pokusů. Přitom na vzorek dostávaly voskované krabičky s víčkem. To černošské děti dostaly jen talíř a čtvereček papírového ubrousku k překrytí.

Co tedy výzkumníci zjistili? U dětí stravujících se tradiční venkovskou, převážně rostlinnou stravou, zjistili výrazně nižší pH stolice než u těch, které se živily západní stravou a jedly tedy mnohem méně rostlinných potravin než černošské děti. Když se však z jídelníčku odstraní celistvé rostlinné potraviny, například přechodem z kukuřice na bílý chléb, již během několika dní začne pH stolice stoupat. Naopak přidáním celistvých rostlinných potravin, například 5-7 porcí ovoce denně, dojde ještě k dalšímu poklesu pH, stolice je kyselejší. To dává smysl, viďte? Co se stane, když necháme fermentovat rostliny, ovoce/zeleninu/obiloviny? Stanou se kyselými, tak jako můžeme pozorovat u octů, kysaného zelí a kvásku. Prospěšné bakterie, jako je Lactobacillus, totiž vyrábějí organické kyseliny, například kyselinu mléčnou. Lidé konzumující více rostlin pak těchto bakterií mají v těle více. Pokud bychom tedy chtěli použít test kyselosti s červeným zelím, chceme modrou moč a růžovou stolici.

Není překvapením, že při srovnání vzorků stolice vegetariánů a veganů se vzorky lidí stravujících se běžnou stravou se jeví rostlinná strava jako činitel schopný přetvořit složení mikroflóry v trávicím traktu. Výsledkem je znatelně nižší pH stolice. Čím více byla strava složena z rostlinných potravin, tím více pH pokleslo. Je to vlastně taková zpětná vazba. Bakterie živící se vlákninou vyrábějí kyseliny, které pomáhají udržet pH, při kterém tyto bakterie prospívají. Zároveň tak potlačují růst jiných, méně prospěšných bakterií.

Jak dlouho trvá, než se na rostlinné stravě pH naší stolice sníží? Pouze dva týdny. Dvanáct dobrovolníků, pečlivě vybraných pro svou důvěryhodnost, bylo náhodně přiřazeno k běžné, vegetariánské nebo veganské stravě. Po dvou týdnech byl naměřen výrazný pokles pH stolice u účastníků, kteří jedli striktně rostlinnou stravu.

Není však rostlinná strava jako rostlinná strava. Pamatujete na tyto dvě skupiny? Výrazně odlišné pH stolice, přestože obě skupiny byly vegetariánské. Skupina s vysokým rizikem však jedla převážně rafinované obiloviny, vlákniny málo. Skupina s nízkým rizikem naopak jedla celozrnné obiloviny a také luštěniny, to jsou potraviny s vysokým obsahem vlákniny, na které můžou bakterie hodovat. Stejně jako nám snížení cholesterolu v krvi pomáhá vyhnout se ischemické chorobě srdeční, tak i pokles pH stolice může přispět k zamezení vzniku rakoviny střeva. V obou případech jsou prostředky stejné: hojnější konzumace celistvých rostlinných potravin.

Ze stránek dr. Michaela Gregera NutritionFacts.org

Počet přečtení: 291 Datum: 10. 5. 2019