Můj lékař odpovídá na mé dotazy vždy tak neurčitě. Vím toho o svém zdravotním stavu a o testech a léčení, kterému bych se měl podle něj podrobit, velmi málo. Proč vlastně mám ve svých dvaačtyřiceti letech bolesti na prsou?
Uvnitř hrudníku leží průdušnice, jícen, srdce, plíce a blány, které vystýlají srdce a plíce. Jakýkoliv z těchto orgánů může být příčinou bolestí na prsou. Někdy je příčina zřejmá, ale jindy musí na rozřešení záhady pacient absolvovat důkladné vyšetření. Často lze naleznout určitá vodítka k tomu, co může bolesti způsobovat. Zvláště pomáhá podání informace o tom, jaká aktivita tyto bolesti vyvolává nebo zhoršuje. Například bolest při polykání naznačuje, že příčinou může být jícen. Jestliže se bolest zhoršuje, když pohnete rameny, zhluboka se nadechnete anebo zatlačíte na hrudník, pak to naznačuje, že příčinou bolesti by mohly být žebra nebo hrudní svaly.
Pacienti často udávají jako místo bolesti oblast na prsou, kde jsou připojena žebra, asi pět centimetrů na každou stranu od prsní kosti. Tato místa jsou často citlivá v důsledku namáhavé fyzické práce, ale tento typ bolesti může způsobit i něco tak běžného, jako je nesení dvou těžkých tašek s nákupem. Tento stav, kterému se říká kostochondritida¸ může být velmi bolestivý, ale skutečnost, že pohyb hrudníku a tlak na citlivé místo bolest zhoršují, by nás měla ubezpečit, že její příčinou není srdce.
Existuje řada typů bolesti i její mnohé příčiny; bolestivost při polykání a hlubokém dýchání může být také známkou zánětu blány obklopující srdce, kterému se říká perikarditida. K tomu, abyste dokázal určit, co je možnou příčinou bolestí na prsou, rozhodně potřebujete odbornou pomoc svého lékaře.
Bolest způsobená onemocněním srdce je velmi často popisována jako tupý tlak pociťovaný ve středu hrudníku anebo těsně nalevo od něj. Někdy bolest putuje na vnitřní stranu levé paže anebo nahoru do čelisti. Když dojde ke skutečnému srdečnímu záchvatu, postižený často popisuje provázející bolest jako ten nejhorší pocit, jaký kdy zažil: „Bylo to, jako by mi na prsou seděl slon. Myslel jsem si, že je to můj konec.“
Bolest způsobená srdečním záchvatem obvykle trvá několik hodin. Překvapivé ale je, že se nemůžete na bolest vždycky spolehnout jako na varovný signál, že s vaším srdcem je něco v nepořádku. Asi dvanáct procent lidí, kteří utrpí infarkt myokardu, totiž pocítí jen mírnou, případně vůbec žádnou bolest. Tyto tiché srdeční záchvaty jsou však stejně smrtelné jako ty bolestivé.
U srdeční choroby, která ještě nezpůsobila vážné a trvalé změny, neboli jinými slovy, která ještě nezpůsobila skutečný srdeční záchvat, se setkáváme s tzv. anginou pectoris, což znamená bolestivost na prsou, nebo jednoduše angina. Nepříjemné pocity na prsou se podobají pocitům při srdečním záchvatu: jedná se o tupou bolest ve střední části prsou. Na rozdíl od srdečního záchvatu může být mnohdy tato bolest opakovaně vyvolávána fyzickým zatížením jako např. chůzí do schodů, někdy i emocionálním rozrušením. Úleva následuje po krátké chvíli odpočinku. Rovněž fakt, že bolest je méně intenzivní, umožňuje odlišit anginózní bolesti od opravdového srdečního záchvatu. Při silných anebo vracejících se bolestech na prsou by měl každý člověk vyhledat kvalifikovaného lékaře, který určí správnou diagnózu a nabídne způsob léčby.
Záchvat anginy může být téměř tak vážný jako srdeční záchvat. Člověk, který utrpěl infarkt, má po uplynutí jednoho roku v průměru asi pětiprocentní pravděpodobnost úmrtí. U člověka, který trpí anginou, je tato pravděpodobnost jenom o něco málo nižší, každý rok umírají 4 procenta těchto lidí se srdeční chorobou. Riziko, že osoba trpící anginou dostane během pěti let infarkt, na který ale nezemře, je 12–16%, v závislosti na tom, v jakém stavu je srdce. Měl byste proto brát tyto bolesti na prsou jako vážné varování. A neměl by vás uspokojit takový způsob léčby, který jen odstraňuje bolest, aniž by se zabýval příčinou problému. Léky, které vám váš lékař předepsal, se podávají hlavně proto, že přinášejí úlevu od symptomů; ty vám však naznačují, že váš život je v ohrožení.
Dr. John A. McDougall, odborník na prevenci a léčbu civilizačních chorob