Mohu poškozování cév zastavit, když přestanu jíst potraviny s vysokým obsahem tuku a cholesterolu? Dá se ateroskleróza vyléčit? | Prameny zdraví

Mohu poškozování cév zastavit, když přestanu jíst potraviny s vysokým obsahem tuku a cholesterolu? Dá se ateroskleróza vyléčit?

Pro lidi, jako jste vy nebo já, kteří strávili velkou část svého života konzumováním stravy s vysokým obsahem cholesterolu a tuků, to jsou velmi důležité otázky. Zcela nepochybně se v našich cévách nashromáždilo značné množství plaků. Některých z nich jsme si vědomi, většiny ale ne.

Mohu poškozování cév zastavit, když přestanu jíst potraviny s vysokým obsahem tuku a cholesterolu? Dá se ateroskleróza vyléčit?

Rubrika: Srdce a cévy | Typ článku: Rady lékaře

K aterosklerotickému onemocnění cév dochází téměř výlučně v těch částech světa, kde je strava založena na mase, mléku, mléčných výrobcích, vejcích a rafinovaných, průmyslově zpracovaných potravinách. Lidé, jejichž základním pokrmem jsou rýže, brambory, kukuřice, luštěniny či pšenice, jsou vůči komplikacím aterosklerózy téměř imunní a obvykle se jim výborně daří.

Většina z nás měla ale tu smůlu, že jsme byli vychováni podle teorie o čtyřech základních skupinách potravin. Výsledkem je, že máme cévy částečně ucpané a onemocnění cév dále postupuje. Naše těla mají však naštěstí schopnost tento postup nemoci zastavit, většinu škody napravit a část aterosklerotických plaků odstranit – a to tím, že přestaneme jíst nezdravá jídla.

Velmi přesvědčivé důkazy o tom, že běh našeho života můžeme změnit, pocházejí od těch národů a společenství, které byly za druhé světové války nuceny změnit svou stravu. Ve většině zemí západní Evropy došlo tehdy k výrazné změně stravy. Potraviny všeho druhu byly k dostání pouze v omezeném množství, největší byl nedostatek potravin s vysokým obsahem tuku a cholesterolu. Ve stejné době se, mimochodem, vzhledem k válečnému stavu enormně zvýšilo nervové vypětí lidí, hladina stresu tedy významně stoupla.

Studie ukazují, že až do roku 1940 počet úmrtí na komplikace aterosklerózy u sledovaných populací rostl. Během období největšího nedostatku potravin, v letech 1943 až 1945, byla zaznamenána nejnižší úmrtnost na nemoci srdce a cév, přičemž pokles se týkal všech věkových skupin. Po skončení války, když se dodávky tučných potravin živočišného původu opět obnovily, se úmrtnost na komplikace aterosklerózy vrátila na předválečnou úroveň.

Pokles úmrtnosti zaznamenali padesátníci, šedesátníci, sedmdesátníci i osmdesátníci. Tedy lidé, kteří strávili dlouhá léta jedením tučných jídel – a poškozováním svých cév. Když však byly doslova celé národy přinuceny změnit svou stravu, lidé byli odolnější a zdravější a snížil se výskyt nemocí srdce a cév. V této době mimořádného stresu a nedostatku tučných jídel došlo ke zlepšení stavu i u mnoha dalších nemocí, včetně obezity, dny, cukrovky a roztroušené sklerózy. Příkladem jedné takové země, která zaznamenala dramatické změny ve skladbě potravin a v úmrtnosti, je Norsko.

Válečné zkušenosti poskytly i řadu dalších informací o účincích stravy na zdraví cév. Pitvy prováděné po první i druhé světové válce na lidech, kteří trpěli podvýživou, ukázaly méně aterosklerózy v jejich cévách v porovnání s menší částí populace, která byla „dobře živena“, někdy dokonce obézní. Podobné zjištění bylo učiněno u lidí umírajících na nemoce, při kterých se ztrácí váha, jako je např. rakovina.

Během posledních týdnů života přestávají mít tito lidé chuť k jídlu a jejich příjem potravy se snižuje. Jejich cévy se po smrti zdají být v mnohem lepším stavu, než je běžné, jinými slovy, vykazují méně známek aterosklerózy. Část tukových a cholesterolových nánosů zřejmě během posledních týdnů života opustila stěny cév a poskytla kalorie pro uspokojení metabolických potřeb umírajícího.

Dr. John A. McDougall, odborník na prevenci a léčbu civilizačních chorob

Počet přečtení: 2 614 Datum: 13. 1. 2009