Mléko, vejce, drůbež a rakovina | Prameny zdraví

Mléko, vejce, drůbež a rakovina

Prostata je žláza o velikosti vlašského ořechu. Obklopuje močovou trubici ústící z močového měchýře a vylučuje výměšek tvořící řídkou část ejakulátu. Podobně jako může dojít k rakovinnému bujení u žlázové tkáně prsu, platí totéž pro žlázovou tkáň prostaty.

Mléko, vejce, drůbež a rakovina

Rubrika: Rakovina | Typ článku: Články

Pitevní studie ukazují, že přibližně polovina mužů ve věku osmdesáti let má rakovinu prostaty. Většina mužů s rakovinou prostaty zemře, aniž by o ní vě­děla. V tom spočívá problém zdůrazňování prospěšnosti screeningu – celá řada nádorových onemocnění prostaty, která byla zjištěna, by pacientovi nezpůso­bila žádnou újmu, i kdyby zůstala neodhalena. Ne všichni však mají to štěstí. V České republice se diagnózu rakoviny prostaty dozví přibližně 8000 mužů ročně a 1400 na ni zemře.

Mléko a rakovina prostaty

Všem je nám dnes dobře známá řada sloganů propagujících mléko a mléčné výrobky. Zamysleme se nad tím. Lidé jsou jediní tvorové, kteří pijí mléko jiných živočišných druhů, poté co jsou odstaveni od mléka mateřského. Navíc se zdá trochu nepřirozené pít mléko jiných živočišných druhů.

Veškerá strava živočišného původu obsahuje pohlavní hormony steroidní povahy, jako je estrogen. Moderní, geneticky „vylepšené“ krávy jsou dojené i v průběhu březosti, kdy mají v těle obzvláště vysoké procento reprodukčních hormonů. Tyto hormony se přirozeně vyskytují i v mléce těchto krav a mohou hrát určitou roli v potížích spojených s produkcí hormonů, jako je akné, problémy s mužskou plodností a předčasná puberta. Obsah hormonů v mléce může vysvětlovat, proč ženy, které je pijí, mají pětkrát vyšší šanci, že porodí dvojčata, než ty, které mléko nepijí. Co se ovšem týče rakoviny, největší starosti v tomto ohledu vyvolávají růstové hormony.

Tele přibere díky mléku od své matky bě­hem několika měsíců i pár desítek kilogramů. Působení těchto růstových fakto­rů v mléce na člověka by mohlo objasnit vztah mezi každodenním pitím mléka a některými druhy rakovinových nádorů. Přední odborníci na výživu z Har­vardovy univerzity vyjádřili obavy, že hormony v mléčných produktech a další růstové faktory mohou stimulovat růst některých nádorů.

První obavy vztahující se k mléku a mléčným produktům se objevily na zá­kladě dat zkoumajících celou populaci, jako byl například pětadvacetinásobný nárůst rakoviny prostaty u japonských mužů, zaznamenaný od druhé světové války, který byl provázen sedminásobným nárůstem konzumace vajec, devíti­násobným nárůstem konzumace masa a dvacetinásobným nárůstem konzumace mléka.

Vědci svoji pozornost zaměřili na mléko. V laboratoři smíchali buňky karcinomu prostaty s mlékem. Zjistili, že kravské mléko stimuluje růst rakovinných prostatických buněk u každého ze čtrnácti vzorků, což odpovídá úhrnnému nárůstu onemocnění rakovinou o více než 30 %. (Pro srovnání – mandlové mléko potlačuje růst rakovinných buněk stejně tak o více než 30 %.)

To, co se děje v laboratorních podmínkách, se nicméně nemusí odehrát v člověku. Přesto vědci dospěli k závěru, že konzumace kravského mléka představuje pro vývin rakoviny prostaty rizikový faktor, a ke stejnému zá­věru dospěly i kohortové studie. Autoři metaanalýzy z roku 2015 zjistili, že velká konzumace mléčných výrobků – mléka, nízkotučného mléka a sýrů – zřejmě zvyšuje riziko rakoviny prostaty – na rozdíl od nemléčných zdro­jů vápníku.

Mléko a osteoporóza

Možná vás teď napadá, co se stane s vašimi kostmi, pokud nebudete pít mlé­ko. Copak mléko nezabraňuje osteoporóze? Ukazuje se, že slibovaný přínos může být jen dalším marketingovým trikem. Metaanalýza množství vypitého kravského mléka a počtu zlomenin kyčle nenaznačuje žádnou obzvláštní výho­du.  Nedávná série studií, do nichž bylo po dvě desítky let zahrnuto sto tisíc mužů a žen, dokonce naznačuje, že mléko může zvýšit počet fraktur kostí a kyčlí.

Vedle toho, že vědci zjistili výrazně vyšší úroveň fraktur kostí a kyčlí, odhalili také zvýšenou míru předčasných úmrtí, nárůst počtu srdečních onemocnění a výrazně vyšší počet onkologických onemocnění s každou sklenicí mléka, které ženy vypijí. Tři sklenice mléka byly spojovány s téměř dvakrát vyšším rizikem předčasného úmrtí. Také muži s vyšší kon­zumací mléka vykazují vyšší míru úmrtnosti, ačkoliv nemají tak vysokou míru zlomenin kostí.

Studie udává všeobecně vyšší míru úmrtnosti u žen i u mužů a fraktur (u žen) v závislosti na denních dávkách vypitého mléka, a naopak nižší míru u jiných mléčných produktů, jako je kyselé mléko a jogurt, což by odpovída­lo teorii, že bakterie obsažené v těchto výrobcích mohou část laktózy pomocí fermentace odstranit.

Autor úvodníku příslušného čísla lékařského magazínu, v němž byla studie zveřejněna, zdůrazňuje, že vzhledem k nárůstu konzumace mléka ve světě „je s konečnou platností nyní zapotřebí definovat roli, kterou mléko hraje ve vzta­hu k úmrtnosti“.

Vejce, cholin a rakovina

Miliony mužů nyní žijí s rakovinou prostaty, žít s ní je však stále lepší než na ni umřít. Pokud je rakovina odhalena, ještě když je nádor lokalizo­ván v samotné prostatě, možnost, že by vás zabil v příštích pěti letech, je prak­ticky nulová. Jestliže se však již rakovina rozšíří, naděje, že dožijete oněch pěti let, se sníží na třetinu. Proto se vědci zoufale snaží odhalit faktory spojené s progresí rakoviny mimo prostatu.

Vědci z Harvardovy univerzity zařadili do svého výzkumu více než tisícov­ku mužů v raném stadiu rakoviny prostaty a sledovali je po dobu několika let. Ve srovnání s muži, kteří jen zřídka jedli vejce, vykazovali ti, kdo konzumovali v průměru dokonce méně nežli jedno vejce denně, dvakrát tak vyšší riziko progrese rakoviny: rakovinné buňky u nich například metastázovaly do kostí. Jedi­ný druh potravin je podle všeho pro rozvoj rakoviny prostaty ještě horší nežli vejce, a to drůbež: u mužů, kteří pravidelně jedli kuřecí a krůtí maso, bylo ri­ziko rakoviny prostaty až čtyřikrát vyšší.

Vědci naznačují, že vztah mezi konzumací drůbeže a progresí rakoviny může být důsledkem karcinogenů v pečeném mase (jako jsou heterocyklické aminy). Z neznámého důvodu se tyto karcino­geny častěji ukládají ve svalovině kuřat a krůt než v tkáni jiných živočichů.

Jaké substance podporující vývin rakoviny jsou ale ve vejcích? Jak může fakt, že člověk sní v průměru ani ne jedno vejce denně, zdvojnásobit riziko ná­dorového onemocnění? Odpověď na tuto otázku může poskytnout cholin, což je sloučenina s vysokým obsahem ve vejcích.

Vyšší hladina cholinu v krvi byla dána do spojitosti v prvé řadě se zvýšeným rizikem vývinu rakoviny prostaty. To může vysvětlovat vztah mezi vejci a pro­gresí rakoviny. Jak je to ale s ovlivněním počtu rakovinových úmrtí? Tým z Harvard­ovy univerzity zjistil, že u mužů, kteří snědí alespoň dvě a půl vejce týdně – tedy v podstatě co tři dny jedno – existuje o 81 % vyšší riziko, že zemřou na rakovinu prostaty. Cholin ve vejcích, podobně jako karnitin v červeném ma­se, je přeměňován v toxin zvaný trimethylamin, a to bakterií, která žije ve střevech těch, kdo konzumují maso. Trimethylamin, oxidovaný v játrech, jak se zdá, zvyšuje riziko infarktu, mrtvice a předčasného úmrtí.

Paradoxní přitom je, že přítomnost cholinu ve vejcích je něčím, čím se potravinářský průmysl dokonce chlubí – i když většina z nás přijímá do těla větší množ­ství této látky, než je nutné. 

Závěr

Na základě dat z výzkumu Harvardovy univerzity zabývajícího se progresí rakoviny prostaty a úmrtností jsou tak zřejmě hlavními viníky vejce a drůbež: pa­cienti mohou čelit dvojnásobné progresi nádoru, i pokud budou jíst v průměru méně než jedno vejce denně, a riziko vzroste čtyřnásobně, pokud budou konzumovat i méně než jednu porci kuřete či krůty denně.

Na druhé straně, jestliže byste měli přidat ke své stravě jen jednu věc, zvaž­te zeleninu z čeledi brukvovitých. I méně než jedna porce brokolice, růžičkové kapusty, zelí, květáku nebo kadeřávku denně může redukovat riziko progrese rakoviny o více než polovinu.

Doktor Ornish byl pak se svými kolegy schopen demonstrovat, že čistě rostlinná strava umožňuje i zvrat v progresi nádoru. Hladina PSA (marker progrese rakoviny prostaty) u pacientů nejen rostla pomaleji, u některých docházelo dokonce i k opačnému trendu, kdy úroveň PSA se začala snižovat.

Z knihy Michaela Gregera Jak nezemřít. Vydalo nakladatelství Noxi.

Počet přečtení: 425 Datum: 19. 12. 2019