Pohan zahanbuje pravověrné

Deset malomocných bylo knězem prohlášeno za čisté poté, co poslechli Ježíše a udělali vše podle zákona. Devět z nich se ihned vydalo ke své rodině a jen jeden z nich se vrací k Ježíši, aby mu poděkoval. (Lukáš poznamená: „A byl to Samařan“ (L 17,16).

Proč to Lukáš zapsal? Co nám tím chce říci? Samařané byli Židy považováni za nečisté, i když neměli malomocenství. Jen Žid mohl být čistý. Tento muž se přesto vydává ke knězi. Nehledí na to, jak se na něj dívají lidé kolem. Ježíš mu něco řekl a on ho poslechl.

Těch deset šlo nejdříve spolu. Jakmile ale byli prohlášeni za zdravé a čisté, tak se těch devět od Samařana oddělilo, protože v té chvíli si připadali čistší než on. To ale tohoto muže nijak neurazilo a neodradilo od toho, aby se vrátil k Ježíši. I když nebyl Žid, byl to slušný člověk, a proto jde Ježíši poděkovat. Těch devět dalších sice byli Židé, ale slušnosti je asi jejich rodiče moc nenaučili.

V životě jsem poznal, že je zbytečné dělit lidi na věřící a nevěřící, křesťany a muslimy, katolíky a protestanty, muže a ženy. Už nějakou dobu mám jen dvě kategorie — dobří a zlí.

Také Ježíš si všímá, že se k němu vrátil jen jeden. Dává mu ještě něco navíc. Říká mu, že díky víře nezískal jen zdraví, ale může se radovat z toho, že je zachráněn pro věčný život.

Z knihy Vlastimila Fürsta Ze stínu smrti na cestu pokoje. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.