Víme, co chceme?

Někdy se o ženách říká, že nevědí, co chtějí, a nedají pokoj, dokud to nedostanou. Samozřejmě to není pravda, ale i kdyby byla, pak by se týkala nás všech. Jednání Petra je nám toho názornou ukázkou. Pane, umývat mně nohy? To v žádném případě. Po Ježíšově vysvětlení zvolá: Pane, tak to určitě, a pro jistotu ne pouze nohy, ale celého mne obmyj. Nohy, ruce, hlavu. A znovu přichází Ježíšovo vysvětlení a opět to není tak, jak si to Petr představoval. A tak by se dalo říct, že Petr neví, co chce. Důležité ale je, že Ježíš to věděl.

Je to u nás jiné? Máme svoje představy a někdy (i razantně) říkáme: Pane, tak ne. A potom nám „něco dojde“ a my zase někdy (i razantně) říkáme: tak ano. Kolikrát jsme se v našem úsudku a přesvědčení spletli. Díky za to, že Ježíš se neplete, není unáhlený, a když my nevíme, On ví.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.