Jakou roli hraje životospráva pro odolnost vůči infekčním onemocněním? | Prameny zdraví

Jakou roli hraje životospráva pro odolnost vůči infekčním onemocněním?

Logicky bychom mohli předpokládat, že faktory, které zcela rozhodují o rozdílech v četnosti civilizačních chorob, to znamená výživa, kouření, fyzická aktivita, stres..., budou také ovlivňovat četnost infekčních nemocí. Ano, je tomu podle všeho tak, ale jejich význam je zanedbatelný proti hlavním faktorům (hygiena, lékařská péče), které specificky četnost infekčních nemocí ovlivňují.

Jakou roli hraje životospráva pro odolnost vůči infekčním onemocněním?

Rubrika: Infekční nemoci | Typ článku: Rady lékaře

Avšak i zde platí to, že nebezpečnost infekčních nemocí zvyšují stres, kouření, obezita a nebezpečí naopak snižuje fyzická aktivita a vhodná výživa.

Četl jsem kdysi rozsáhlé rozbory zabývající se tím, jak jednotlivé složky stravy zvyšují odolnost člověka proti infekčním nemocem. Potíž je v tom, že většinu nezbytných složek - vitaminů, minerálů atd., které potřebuje člověk, současně potřebují pro svůj rozvoj i škodlivé mikroorganismy. Čili jejich nedostatek může v některých případech více poškodit škodlivý mikroorganismus než člověka. Výjimkou jsou pouze dvě složky stravy, vitamin C a vitamin A. Omezení jejich množství v těle člověka škodlivým mikroorganismům prakticky nevadí, člověku bránícímu se nemoci však ano. Vitamin A si v těle dokážeme vytvořit z beta-karotenu, který má sám o sobě některé specifické užitečné vlastnosti, je to antioxidantium. Z tohoto důvodů se zdá, že proti infekčním nemocem nám nejvíce může napomoci dobré zásobení vitaminem C (kyselinou askorbovou) a beta-karotenem.

Jsou tedy dva hlavní typy nemocí - nemoci infekční a civilizační. Výskyt infekčních nemocí závisí hlavně na hygieně a úrovni lékařské péče. V porovnání s tím je mnohem méně ovlivňuje výživa a jiné faktory.

Civilizační nemoci jsou naopak v rozhodující míře působeny nesprávnou výživou, kouřením a pak, i když v mnohem menší míře, nedostatkem fyzického pohybu, obezitou, stresem atd. Člověk, který se těmito otázkami profesně nezabývá, si to ovšem nemusí uvědomovat a může pak mylně říkat: No, neříkejte nám, že výživa, kterou doporučujete - málo živočišných potravin atd.- je užitečná, tak se stravují přece v rozvojových zemích a tam je průměrná délka života mnohem nižší než u nás.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu

Počet přečtení: 2 021 Datum: 29. 6. 2010