Digitální média a děti
Jaký vliv to však má na jejich stále se vyvíjející mladou mysl? Má to vliv na jejich duševní zdraví nebo na jejich schopnost myslet a učit se? Používají tato zařízení příliš často?
Nová studie, kterou provedla skupina evropských výzkumníků, pomáhá tyto otázky objasnit.
Tým provedl svou studii ve veřejné základní škole na předměstí švýcarské Ženevy. Studie se zúčastnily děti ve věku od 8 do 12 let; celkem šlo o 118 dětí v průměrném věku 10 let. Přibližně polovinu tvořily dívky a polovinu chlapci. Výzkumníci shromažďovali údaje prostřednictvím dotazníků vyplněných rodiči, učiteli a samotnými dětmi.
Dotazníky zahrnovaly několik kategorií, včetně používání digitálních technologií, problémů s pozorností, zkoumalo se duševní zdraví a spánek, známky, motivace a přesvědčení. Děti ve škole plnily kognitivní úlohy, včetně testování toho, jak rychle splní úkol, jak často jejich pozornost kolísá a jak jsou impulzivní.
Výzkumníci zjistili, že užívání digitálních médií se s věkem dětí zvyšuje, a to téměř o celou hodinu za každý rok věku. Údaje ukázaly, že osmileté děti konzumují média v průměru čtyři a půl hodiny denně, přičemž u dvanáctiletých dětí se toto číslo zvýšilo na více než osm hodin. Chlapci a dívky se sice nelišili v množství konzumovaných médií, ale lišili se v jejich typu – chlapci měli tendenci trávit více času videohrami.
Vědci současně zjistili, že s přibývajícím věkem se zvyšuje mediální multitasking (tj. používání více než jednoho typu médií současně). Mezi chlapci a dívkami nebyl v multitaskingu žádný rozdíl.
Co zvýšený čas u obrazovky znamená?
„Studie například prokázaly nižší vývoj mozku u těch dětí v předškolním věku, které trávily více času u obrazovky. Podobně děti ve věku 8-11 let, které překračují doporučení týkající se času stráveného u obrazovky, dosahují obecně nižších výsledků při hodnocení kognitivních funkcí,“ dodal.
Dr. Azalone dodal, že sociální média vytvářejí „paradox nudy“. Protože jsou snadno dostupná, nemusíme se nikdy nudit, ale zároveň máme nižší práh pro zvládání nudy. „Když pak stojíme před náročným nebo nudným úkolem, je pro nás velmi snadné podlehnout lákavému volání sirén sociálních médií,“ řekl. Pokud mladý člověk zůstává dlouho vzhůru a povídá si s lidmi online, místo aby se dostatečně vyspal, může to u něj zvyšovat pocity úzkosti.
Podle dr. Alice Goodové, vedoucí lektorky v oblasti interakce člověka s počítačem na Fakultě výpočetní techniky na Univerzitě v Portsmouthu, však není vše špatné, pokud jde o čas strávený u obrazovky. „Internet otevírá možnosti, které nikdy předtím nebyly k dispozici, včetně získávání nových dovedností a znalostí, a umožňuje dětem stát se nezávislými studenty,“ uvedla dr. Goodová.
Jak regulovat čas strávený u obrazovky
„Čas strávený u obrazovky by pak v žádném případě neměl být na úkor sociální interakce v rodině, dostatku spánku a dostatku fyzické aktivity,“ řekla dr. Goodová.
Dr. Anzalone uvedl, že výzkumy ukazují, že omezení používání sociálních médií na přibližně 30 minut denně, přináší „významné zlepšení“ psychické pohody, včetně takových oblastí, jako jsou pocity osamělosti a deprese, a doporučil snažit se začínat a končit den bez jakýchkoli digitálních zařízení nebo sociálních médií. Pomoci může také stanovení času, kdy se nepoužívají žádná zařízení (například nepoužívání mobilních telefonů u večeře) a zóny bez obrazovek v domácnosti.
Podle dr. Anzaloneho by rodiče měli spolupracovat s pedagogy při informování dětí o tom, do jaké míry užívání obrazovky ovlivňuje jejich duševní zdraví. „Musíme s dětmi mluvit nejen o ptáčcích a včeličkách, ale také o Wi-Fi a 5G,“ uzavřel.
Nancy Schimelpfeningová, Healthline