Zelený ječmen - čistí, hojí, vyživuje, posiluje | Prameny zdraví

Zelený ječmen - čistí, hojí, vyživuje, posiluje

Ječmen – to nejsou jen kroupy. Slyšeli jste o zeleném ječmeni? Mnozí lidé si myslí, že k tomu, aby mohli vykonávat těžkou fyzickou práci, nutně potřebují maso. A co takový kůň? Třeba když v lese tahá klády… jí maso? Nejí, a sílu má. A to žere jenom trávu.

Zelený ječmen - čistí, hojí, vyživuje, posiluje

Rubrika: Přírodní léčba | Typ článku: Encyklopedie

«Trávu» může i člověk. A s velkým úspěchem. Četla jsem o pacientovi, kterému se nehojila rána. Začal pít šťávu z trávy (pšeničné), rána zezelenala, až se sestřičky lekly, ale začala se hojit! Chlorofyl (tedy zelené barvivo z «trávy») udělal své. Podobné účinky má i zelený ječmen, prý ale ještě průkaznější. To se vypěstuje ječná tráva. (Nebo říkejme raději osení, ať se botanici nezlobí.) Vypěstuje se třeba v Utahu, v ekologicky čisté oblasti. Hnojí se jenom tak, že se na poli střídavě pěstují ječmen a vojtěška, zalévá se minerálkou z vrtů. Pak se to osení poseká, neprodleně se z něj vymačká šťáva a ta se pak za mírné teploty usuší. Prášek připomínající neskafe (ale svěže zelené) musí být ve sklenicích do dvou hodin od sklizně. Při těchto zásadách se uchovají veškeré vitaminy, minerály a enzymy. Není divu, že takhle čerstvá strava dělá s nemocnými divy. Chlorofyl čistí krev.

Lžička prášku se smíchá se sklenkou vody a natřese se v šejkru, až vznikne něco jako «zelené kapučíno». Toto množství má stejnou nutriční hodnotu, jako když sníte dvě hlávky brokolice.

Zelený nápoj vyčistí tělo od balastů, dodá enzymy, které působí proti účinkům rakovinotvorných látek, dodá chlorofyl, kterému se říká «zelená krev», dodá dobře vstřebatelné železo, takže pomáhá zabránit chudokrevnosti, má vyrovnané pH, stejné jako mateřské mléko (odkyseluje tedy organismus – v překyseleném organismu se daří nemocem), obsahuje antioxidanty (zabraňují oxidaci LDL cholesterolu a umožňují předcházet cévním chorobám).

Nápoj ze zeleného ječmene prý příjemně překvapil i mnohé letité čekatele na miminko! Vědí to už i lékaři, například MUDr. Miloslav Lacina z Hradce Králové, který má blahodárné působení ječmene potvrzeno laboratorně, nebo doktorka Swopeová z USA. Ta působí v oblasti poradenství a výchovy ve výživě přes padesát let. Svůj doktorský titul v oboru lékařství získala na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Další univerzitu vystudovala v Jižní Karolíně a ještě absolvovala studium v oboru potravinářství a výživy na Univerzitě v Severní Karolíně. Přes dvacet let přednášela jako děkanka na Východní univerzitě v Charlestonu v Illinios.

Dr. Swopeová prosazuje léčbu šťávou z mladého ječmene a zdravou rostlinnou enzymaticky hodnotnou výživou: „Buňky, které jsou takto živeny, jsou odolnější a imunitní systém se lépe brání civilizačním nemocem, které jsou v současnosti tak rozšířené.“

Kdysi se dr. Swopeová posmívala «mastičkářům» a dnes je sama zastánkyní léčitelství. Desetiletí byla nekompromisní zastánkyní klasického školního lékařství. Pro zelené nápoje se rozhodla kvůli utrpení rodinného příslušníka. Sama jej léčila svými lékařskými zkušenostmi a když vše selhávalo, obrátila se k tomu, co zbylo – tedy k přírodnímu lékařství. Ji, která opovrhovala «mastičkáři», donutilo svědomí utéci k alternativní medicíně. Už dříve špatně snášela, že její pacienti nikdy úplně zdraví nebyli a musela se smiřovat s tím, že jejich nemoci pouze drží na snesitelné úrovni. Naprosté uzdravení pomocí zdravé stravy byl pro ni šok. Dá se říct, že pak už jí svědomí nic jiného než zelenou cestu nedovolilo.

Dr. Swopeová překvapila své čtenáře zjištěním, že sedmdesát procent úmrtí americké populace je způsobeno nemocemi, které souvisejí s výživou! Spojené státy americké drží celosvětový rekord v počtu onemocnění osteoporózou. Postihuje už i mladé lidi! Od roku 1960 do roku 1986 vzrostl v USA počet úmrtí na rakovinu o dvě stě dvacet tři procent a americký Ústav pro výzkum rakoviny odhaduje, že šedesát procent těchto případů souvisí s nezdravou výživou. (Pokud se domníváte, že u nás je to lepší, musím vás zklamat. Není!) Dr. Swopeová vidí souvislost s pitím limonád a s konzumací masa. Říká: „Jestliže se chtějí lidé zbavit rakoviny, srdečních chorob, artritidy, cukrovky, nadváhy, atd., musejí najít jiný způsob léčby, a to léčbu výživou, potravinami, které nám přinesla příroda. Mnoho zkušených lékařů již ví, že mnohé předepisované léky mají vedlejší účinky a tělu neprospívají a mnohé jsou dokonce životu nebezpečné! Sušené zelené rostlinky ječmene jsou vynikajícím příkladem přírodní potraviny, pokud jsou vypěstovány bez chemického hnojení a pesticidů a pokud jsou správně skladovány. Dnes je velká část potravin, které lze koupit v supermarketu, «mrtvá». Mají sice výraznou chuť, ale nezabezpečují buňkám správnou výživu, kterou doopravdy potřebují ke správnému fungování.“ Zelený nápoj tělo doslova oživí.

A ještě něco – vědci zjistili, že mladé traviny jsou výtečným zdrojem superoxidační dismutázy (SOD), silného antioxidačního enzymu, který zabraňuje stárnutí! V zeleném ječmeni je také skupina látek, která pomáhá odbourat homocystein. Homocystein je něco, co k nám patří, ale nesmí toho být moc.

Vědci zjistili, že snad u všech civilizačních chorob je jedna věc společná: nemocní mají v krvi zvýšenou hladinu právě homocysteinu. Ať se jedná o nemoci cév a srdce (včetně aterosklerózy, mrtvice, infarktu), o choroby jako je průduškové astma, Alzheimerova choroba, roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba, chronický únavový syndrom, osteoporóza, ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc, snížená činnost štítné žlázy, rakovina. Patří sem i nervové poruchy či zánětlivá revmatická onemocnění. Zmínit bychom však měli, milé dámy, také vrásky a váčky pod očima, i to se zvýšenou hladinou homocysteinu souvisí.

Homocystein vzniká při látkové výměně, ale mnohdy se neodbourává, jak by měl a hromadí se v těle. Proč? Ano, to je správná a zásadní otázka. Proč asi tak naše tělo nelikviduje odpad jak by mělo? Dovolte srovnání: Proč někdy nepřijedou popeláři a nevyvezou odpadky? (Fuj, přetékající popelnice, to je hrůza, že?) Možná popeláři nemají peníze na pohonné hmoty, možná je ulice zatarasená. Podobně to může fungovat v našem těle. Třeba nám taky jen chybí pohonné hmoty, třeba je cesta zatarasená. Ovšem když odpadky přece jen odvezeme, zmizí s nimi i krysy a potkani a plísně a taky zápach…

Jaké pohonné látky k «vyvezení odpadu» potřebuje tělo? Vědci zjistili, že homocystein se neodbourává tak dobře, když tělu chybí vitaminy B2, B6, B9 a B12 a enzymy. (Dodávám, že B9 je ona známá kyselina listová čili acidum folicum.) No a tyto látky jsou mimo jiné v zeleném ječmeni.

Výzkumníci z univerzity ve Washingtonu zjistili, že čtyřiceti procentům všech srdečních infarktů by se dalo zabránit, kdyby lidé konzumovali více kyseliny listové. Dva gramy = dvě lžičky pro přípravu dvou nápojů mladého ječmene nás zásobí skoro deseti procenty doporučené denní dávky kyseliny listové denně. K tomu si dopřávejme čerstvou zeleninu, pšeničné klíčky, brokolici, květák, hroznové víno….

A ještě se zastavme u hořčíku. Látky, které bychom mohli nazvat «hormonem spokojenosti, jiskrnosti, optimismu», potřebují kromě bílkovin také pomocníky – hořčík a vitamin C. Obojí najdeme v zelených potravinách. Připravme si zelený salát, do kterého rozdrobíme brynzu nebo čerstvý ovčí či kozí sýr. Ještě ten salát pokapejme kvalitním olejem z oliv, meruněk nebo ořechů, v němž jsme rozmíchali trochu bylinkové soli a citronové šťávy. Hořčík – zjednodušeně řečeno – roztahuje cévy. Stres je zužuje. Antistresovým vitaminem je nazýván B5. Ten najdeme např. v hříbcích, celém zrnu a brokolici.

Vědci poukazují na to, že vlivem kyselých dešťů a jednostranného hnojení je v potravě hořčíku nedostatek. Pokud bychom chtěli do těla dostat doporučené množství 400 mg denně, museli bychom sníst denně kilo sýra nebo jedenáct banánů nebo tři tabulky čokolády. Co s tím? Nechceme-li pilule z lékárny, musíme mít stravu pestrou. Tj. doporučuji denně mladý ječmen, chlorellu, sezam, listovou zeleninu, trochu minerálky s vysokým obsahem hořčíku, a občas ani ten kousek kvalitní hořké čokolády neuškodí.

Když bílé krvinky bojují s vetřelcem, uvolňuje se interleukin-4 a my se cítíme unaveni. Tělo nás chce donutit, abychom zalehli a odpočívali a aby veškeré síly mohly být věnovány pro ten boj. Bílé krvinky bojují s vetřelcem, nejen když na nás leze chřipka nebo když si vrazíme třísku do prstu, ale prakticky pokaždé, když sníme «mrtvé» jídlo. Tím silným slovem myslím jídlo bez enzymů, bez energie, cosi, co je přecpané konzervačními látkami, umělými chutěmi, barvivy, co je průmyslově natolik zpracované, až je to znehodnocené do té míry, že to tělo vyhodnotí jako vetřelce a nikoli jako jídlo. Tady je dobré začínat jídlo něčím «živým» – snítkou petrželky, lístkem bazalky, zkrátka tím, čím nám dobrá hospodyňka ozdobí pokrm. Pak počkat, až informace dorazí na příslušná místa.

Každopádně bychom měli prostřídat těžká jídla (svíčková, vepřo knedlo) lehčími, jako jsou zeleninové saláty se semínky (dýňové – zdroj zinku, sezamové – zdroj vápníku a hořčíku, slunečnicové – zdroj vitaminu A a E) nebo čerstvé ovoce nebo šetrně sušené ovoce. Ale s rozumem – v zimě si dopřejme klasiku plus tuzemské zdroje vitaminů a enzymů jako je kysané zelí, v létě u vody preferujme spíše «středomořskou» stravu.

Když čtu nějakou dobrou knížku o výživě, vždy znovu žasnu, jak tam na mě mezi řádky vykukují zelené potraviny, zejména zelený ječmen. Helmut Wandmaker ve své knize Nejzdravější výživa – Šokující pravda o vaší stravě předkládá materiál T. C. Frye o tom, jak se nyní určuje přírodní strava. Ve zkratce vyjímám:

  1. Strava by ve své přirozené podobně měla lahodit oku
  2. Měla by nás svou vůní okouzlit a podráždit chuťové receptory
  3. Měla by chutnat i v syrovém stravu a měla by být bez jakékoliv přípravy připravená k jídlu
  4. Použitá i sama o sobě by nás měla uspokojit
  5. Měla by být snadno stravitelná bez trávicích potíží, bublání, nevolnosti
  6. Měla by ve snadno přijatelné podobě dodat energii
  7. Měla by obsahovat výživné látky – bílkoviny ve formě aminokyselin, minerály v organické podobě, vitaminy, enzymy
  8. Měla by obsahovat vodu
  9. Měla by v průběhu látkové přeměny reagovat zásaditě
  10. Neměla by být jedovatá

Když ke každému bodu zkusím přiřadit zelený nápoj z mladého ječmene, vždycky obstojí! Dejme si tedy «zelené kapučíno». Na zdraví!

Z knihy Hanky Synkové Všechno je dobré. Vydalo nakladatelství Triton.

Počet přečtení: 2 513 Datum: 10. 11. 2015