Ze zprávy OSN o klimatu | Prameny zdraví

Ze zprávy OSN o klimatu

Dopady změny klimatu se v posledních desetiletích projevily na všech kontinentech a ve všech oceánech, postihly jak přírodu, tak lidskou společnost. Pozorované dopady klimatických změn jsou rozsáhlé a velmi podstatné.

Ze zprávy OSN o klimatu

Rubrika: Ekologie | Typ článku: Články

Přední světoví vědci vypracovali nejnovější hodnocení o tom, jak změna klimatu ovlivňuje naši planetu a nás samotné, a co můžeme očekávat v nejbližší době. Zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) čítá 2 000 stránek a ve třiceti kapitolách rozebírá mnoho detailů.

IPCC identifikuje osm hlavních rizik pro člověka, které souvisejí se změnou klimatu. Patří mezi ně zvýšení hladiny moří, pobřežní záplavy a bouře, vlny veder, střídání období sucha a prudkých dešťů, vnitrozemské záplavy a nedostatek vody, kolaps mořských a suchozemských ekosystémů a jejich ekosystémových služeb. Tato rizika pak mohou ohrozit dostupnost potravin a pitné vody a vést ke ztrátě domova, obživy nebo kultury.

Zemědělská produkce

Z mnoha studií, které se zabývaly zemědělskými výnosy v široké škále oblastí, je zřejmé, že změna klimatu má spíše negativní, než pozitivní dopad na úrodu. Očekává se, že změna klimatu v mnoha oblastech postupně zvětší meziroční variabilitu výnosů zemědělství. Bude k tomu docházet v době, kdy zároveň rychle poroste poptávka po potravinách.

Předpokládá se, že bez adaptačních opatření bude mít v tropických a mírných oblastech zvýšení teploty o 2°C nebo více (ve srovnání s úrovní konce 20. století) negativní vliv na produkci hlavních zemědělských plodin (pšenice, rýže a kukuřice).

Odumírání lesů

Kvůli vyšším teplotám a většímu suchu dojde v mnoha regionech k rozsáhlejšímu odumírání stromů a lesů. Odumírání lesů představuje riziko pro ukládání uhlíku, biologickou rozmanitost, produkci dřeva, kvalitu vody a ekonomickou aktivitu člověka.

Biologická rozmanitost

Vzhledem ke změně klimatu se do poloviny 21. století očekává pokles biologické rozmanitosti v mořích a oceánech.

Okyselování oceánů představuje značné riziko pro mořské ekosystémy, a to zejména pro polární ekosystémy a korálové útesy. Očekávají se dopady na fyziologii, chování a populační dynamiku jednotlivých druhů od fytoplanktonu až po zvířata.

Mnohé druhy suchozemských, sladkovodních a mořských živočichů již změnily oblasti svého výskytu, aktivity v průběhu roku, migrační trasy, hojnost a interakci s dalšími zvířaty. Velké části suchozemských i sladkovodních druhů hrozí zvýšené riziko vyhynutí, a to kvůli současnému působení změny klimatu a dalších stresujících činitelů, jako je změna prostředí, nadměrné využívání zdrojů, znečištění a invazivní druhy.

Postupné rozšiřování oblastí s minimálním nebo nedostatečným obsahem kyslíku povede k dalšímu rozšíření tzv. mrtvých zón, nevhodných pro život ryb. Změna klimatu se sčítá s rizikem nadměrného rybolovu a jiných neklimatických stresujících činitelů. V citlivých regionech bude ohrožen udržitelný rybolov a další ekosystémové služby.

Dostupnost vody

V průběhu 21. století dojde vlivem změny klimatu k výraznému snížení zásob obnovitelných zdrojů povrchových a podzemních vod ve většině subtropických oblastí a naroste konkurence mezi sektory ohledně dostupnosti vody.

Extrémní klimatické jevy

Dopady extrémních klimatických jevů z nedávné doby, jako byly vlny veder, sucha, povodně, cyklony a požáry, odhalují značnou zranitelnost některých ekosystémů a lidské společnosti vůči současné variabilitě klimatu. Pokračující oteplování planety zvyšuje pravděpodobnost vážných, všudypřítomných, náročných a nevratných dopadů.

Zvláště některé nízko položené rozvojové země a malé ostrovní státy budou čelit velmi vážným dopadům a související škody a náklady na adaptační opatření si v některých případech mohou vyžádat několik procentních bodů HDP.

Společnost

Předpokládá se, že v průběhu 21. století dojde vlivem dopadů klimatických změn ke zpomalení hospodářského růstu, ke zhoršení možností snížit chudobu, k ohrožení dostupnosti potravin, prodloužení stávajících a vytvoření nových pastí chudoby – zejména ve městech a v dalších oblastech, kde lidé hladoví.

Změna klimatu může nepřímo zvyšovat rizika násilných konfliktů v podobě občanské války a násilí mezi skupinami obyvatel tím, že zhorší dobře zdokumentované příčiny těchto konfliktů, jako je chudoba a ekonomické šoky. V průběhu 21. století dojde vlivem klimatické změny k vyšší migraci lidí.

Očekává se, že dopady změny klimatu na důležitou infrastrukturu a územní celistvost mnoha států ovlivní národní bezpečnostní opatření.

Rizika a vyhlídky

Celkové riziko dopadů změny klimatu může být sníženo tím, že omezíme rychlost a rozsah změn klimatu. Rizika jsou výrazně nižší ve scénáři, který počítá s nejnižším oteplením, než ve scénáři, který počítá s nejvyšším oteplením, a to zejména ve druhé polovině 21. století. Přesná míra klimatických změn, která spustí nevratné a rychlé změny (bod zvratu), zůstává nejistá. Nicméně riziko překročení bodu zvratu se zvyšuje s rostoucí teplotou.

Rizika související se změnou klimatu jsou daleko vyšší, pokud budeme nadále vypouštět velké množství emisí, než pokud emise výrazně snížíme. Neomezení emisí zvýší pravděpodobnost závažných dopadů, které mohou přijít neočekávaně a mohou být nevratné.

S využitím materiálů Greenpeace.

Počet přečtení: 1 838 Datum: 27. 9. 2020