Přívalové vlny | Prameny zdraví

Přívalové vlny

Situace v Mikronésii v souvislosti s globálními změnami klimatu začíná být zoufalá. Mohutné přívalové vlny nazývané místními King Tides ničí všechno v okolí.

Přívalové vlny

Rubrika: Ekologie | Typ článku: Články

Minulý rok strhly domy, připravily lidi o jejich úrodu a vláda musela do postižených míst urychleně dodávat základní potraviny, hlavně rýži a pitnou vodu. Slaná mořská voda z velké části zahubila banánovníky a plodinu taro, která je zde základní živinou.

Na otázky ohledně situace v Mikronésii odpovídá profesor Charles H. Fletcher, vedoucí oddělení geologie a geofyziky Havajské univerzity v Manoa.

Lze předvídat, kdy se přívalové vlny objeví?

Ne tak docela. King Tides se nejčastěji objevují v době novoluní nebo úplňku. Ovšem není možné předem zjistit, zda budou ničivé či půjde jen o menší záplavu. Tyto přívalové vlny plní místní studny slanou vodou. Celé zdejší komunity jsou tak najednou závislé na humanitární pomoci.

Skutečnost, že Mikronésané ztrácejí půdu pod nohama, již nelze ignorovat. Mořská hladina stoupá a oni nemají, kam utéct. Jako byste žili pod vysokou horou a okolní voda vás nutila stoupat a šplhat neustále nahoru, až skončíte na samém vrcholu a nemáte kam jít. Mikronésané však nemají žádnou horu, oni už jsou na vrcholu a žijí ve strachu, která z příštích vln je spláchne.

Kolika ostrovů Mikronésie se problém přívalových vln týká?

Mikronésie má asi 600 ostrovů, z toho 60 obydlených. A téměř 40 z nich už se s King Tides potýká. To není malé číslo, co myslíte?

Myslíte si, že můžou požadavky Mikronésie na rekonstrukci největší elektrárny v Česku (Prunéřov), tedy na druhé straně planety za použití nejnovějších technologií něco změnit?

Přijde mi to jako skvělý nápad. Každopádně je to dobrý počáteční krok. Všichni víme, že odpovědnost za klimatické změny a s nimi spojené stoupání mořské hladiny nesou převážně velké průmyslové země. Česká republika je možná malá. Přesto pokud existují způsoby, jak snížit emise, jako ve vašem případě použitím nejnovějších technologií, mělo by to být samozřejmostí. Je smutné, že o to musí ohrožené státy prosit.

Co považujete za největší hrozbu klimatických změn, která může zasáhnout naši populaci?

Stačí se rozhlédnout kolem. Někde lidé utíkají před přivalovými vlnami, tsunami, zemětřesením, hurikány, suchem. Osobně vidím největší hrozbu v migraci. Lidé se budou muset přesouvat jinam. Opouštět své milované domovy. Když ostrovanům řeknete, že by se měli do budoucna připravit na možné vystěhování a opuštění svého ostrova, nechtějí o tom ani slyšet. Řeknou vám: „Neopustíme zemi, kdeleží více než tisíc let kosti našich předků."

Co podle vás může současnou situaci v Mikronésii vyřešit?

Za prvé - vykřičet do světa svůj příběh a představit ho médiím, jak jen to bude možné. Mělo by se vědět, že taková místa existují a hrozí jim zánik. Čím více se o tom bude mluvit, tím více možných řešení se objeví. A za druhé - adaptace. V případě, že se tato místa stanou v blízké budoucnosti neobyvatelnými, měli by místní lidé začit seriózně řešit další kroky. Kam půjdou a kde budou žít. Tato varianta vzhledem k opakovanosti King Tides opravdu hrozí.

Rozhovor připravila Lenka Boráková, externí spolupracovnice Greenpeace. Více informací na www.greenpeace.cz.

Počet přečtení: 3 000 Datum: 26. 7. 2012