Zblázněný do peněz | Prameny zdraví

Zblázněný do peněz

Na Středozápadě Spojených států se uskutečnila anketa mezi sedmi sty rozvedenými manželskými páry. Výsledky ukázaly, že sedmdesát procent dotázaných uvedlo jako důvod rozpadu svého manželství ekonomické faktory.

Zblázněný do peněz

Rubrika: Životní styl | Typ článku: Články

Peníze. Bez nich není možné v naší společnosti žít. Každá společnost používá nějaký prostředek k obchodování, ať už jsou to koruny, eura nebo perly a šperky, dobytek či jiné cenné položky. V naší kultuře hrají peníze důležitou roli.

Pravděpodobně největším problémem je zadluženost. Už vlastně ani nepotřebujeme peníze. Vystačíme si s malým kouskem plastu vyráběným v různých barvách, který nám otevírá dveře ke všem druhům nákupů, ale jen do konce měsíce. Pak zjistíme, že přece jen potřebujeme peníze. Není divu, že kdosi jednou řekl: „To, co naše rodina potřebuje, je plastická operace!“

Tlak dluhu může být v manželství hlavním faktorem selhání komunikace. Když se manželé ocitnou ve finančních problémech, začínají se navzájem obviňovat za vzniklou krizi. Láska se vzájemným obviňováním vytrácí a vztah se dostává do potíží, a to nejen finančních.

Jednoho dne jsme doma položili všechny kreditní karty na talíř a zapálili je. Sledovali jsme kouř, který stoupal do nebe jako voňavé kadidlo. Tím to však neskončilo. Trvalo nám další tři roky, než jsme splatili všechny dluhy, které tyto platební karty představovaly.

Způsob života našich předků, kteří raději seděli na bednách od jablek, dokud nebyli schopni zaplatit v hotovosti za nábytek, byl nahrazen netrpělivostí a nutkáním mít všechno hned. Už nechceme žít jako naši prarodiče, kteří chodili pěšky ve sněhu deset kilometrů do školy a ještě se přišli domů i naobědvat! Žít luxusním životem na splátkový kalendář je však spíše kletbou než požehnáním.

Ježíš má pro nás radu v Lukášově evangeliu ve 12. kapitole, 15. verši. Vypráví zde příběh o malé stodole a velkém bláznovi. Začíná varováním: „A řekl jim: „Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má.“ Kdybychom dbali na Ježíšova slova, možná by bylo mnohem méně stresu v oblasti financí. Manželé by se vyhnuli mnoha problémům, kdyby se drželi této rady.

Ovšem, existuje řada dalších otázek týkajících se financí, které mohou způsobit selhání komunikace. Například: Kdo má mít na starosti rodinný rozpočet? Je to zodpovědnost manžela či manželky? Nebo má každý hospodařit sám se svými penězi?

Bez ohledu na to, kdo má na starosti finance, je důležité dohodnout se, jak s nimi bude naloženo. Máme oba stejné priority při rozhodování, co je nutnost a co nepotřebný luxus, za co bychom měli utrácet a na čem šetřit?

V minulosti považovali naši předci za nezbytné jen několik věcí. Jednou z nich bylo mýdlo. Dnes seznam nezbytných věcí obsahuje více než sto položek a jednou z nich je barevný televizor! Z toho vyplývá, že naše názory na to, co je nezbytné a co ne, se mohou lišit.

Další nedorozumění může vzniknout následkem toho, že si manželé přinesli do vztahu své úspory. Často může zaznít věta: „Co je tvoje, to je moje, a co je moje, je moje.“ Jak jste tohle vyřešili ve vaší domácnosti vy? Dáváte všechny peníze na společný účet, nebo každý z vás platí za určité výdaje v domácnosti? Kvůli tomu jsou lidé schopni „vlítnout si do vlasů“.

Další oblastí je nezávislé utrácení. Jeden z partnerů utratí určitou sumu peněz bez vzájemné dohody. Když se o tom ten druhý dozví, na tři dny se komunikace v domácnosti zredukuje na jednu větu: „Podej mi sůl.“ Dobrým řešením může být rozhovor na toto téma u plápolajícího ohně, s nohama na stolečku a pojídáním popcornu a nakrájených jablek. Kolik můžete utratit, aniž byste se museli poradit s partnerem – dvě stovky, dva tisíce nebo víc?

A co desátky a dary? Co se stane, když jeden je chce odevzdávat a druhý ne? Odevzdáváte desátky a dary jako první, nebo čekáte, dokud nezaplatíte všechny účty, a pak uvidíte, kolik vám zůstane? V této otázce se mnoho párů neshoduje.

Vždy je mi líto lidí, kteří se rozhodli nedávat desátky, protože si to nemohou dovolit. Protože pravým důvodem, proč si nemohou dovolit odevzdat desátky, je to, že je nedávají! Biblická pravda je, že stovka s Božím požehnáním je mnohem více než stovka bez Božího požehnání. Můžete si o tom přečíst v 3. kapitole proroka Malachiáše. Je to jediné místo v Bibli, kde nás Bůh vyzývá, abychom ho vyzkoušeli. Pokud se rozhodnete, že mu nevrátíte desátky a dary, vždycky jste prohráli. Ne každý však má stejnou výchovu a stejný pohled na tuto oblast. A právě v tom může nastat skutečné selhání komunikace, kdy je jeden z partnerů přesvědčen o důležitosti dávání desátků a darů, ale ten druhý nesdílí jeho názor.

Co tedy s tím, když u vás selže komunikace v oblasti financí? Jediné, co byste měli udělat, je komunikovat! Pokud váš vztah trpí nedostatkem komunikace o finančních záležitostech, řešením je naplánovat si čas a pokusit se spolu mluvit o otázkách, ve kterých se rozcházíte.

Nemoudřejší je mluvit spolu co nejvíce před uzavřením manželství, abyste objevili oblasti společných zájmů a hodnot v otázce financí. Když to však potřebujete udělat během manželství, pak je stále důležité, abyste komunikovali a pokusili se najít kompromis.

Chci se s vámi podělit o myšlenky z knihy Zblázněný do peněz od Goldberga a Lewise. Autoři uvádějí, že naše zkušenosti s penězi, které jsme měli v dětství, bud kopírujeme, nebo se proti nim bouříme. Ať už jsme vyrůstali v chudých nebo bohatých poměrech, v budoucnu zaujmeme vůči penězům určitý postoj. Často kopírujeme chování našich rodičů, nebo jej naopak rázně odmítáme. Někteří z nás se takto chovají i v jiných oblastech.

Ať už jsme šli kamkoli, můj otec vždy pečlivě zamkl auto. I když šlo jen o bezvýznamné hození dopisu do poštovní schránky na ulici. Vystoupili jsme z auta, zamkli ho, zkontrolovali dveře od auta, hodili dopis do schránky, vrátili se k autu, odemkli a nasedli zpátky do auta. Je nad síly dítěte čekat, než se zamknou dveře a zkontroluje kufr na autě, když už právě začal ohňostroj, kterého se nemůže dočkat! A proto dnes nechávám klíče v autě, a dokonce i nastartovaný motor na znak vzpoury proti zkušenosti z mého dětství.

Bud přijímáme, nebo se stavíme proti tomu, jak jsme byli vychováni v oblasti peněz. I naše temperamenty hrají velkou roli v tom, jak se postavíme k hospodaření s penězi.

Kniha Zblázněný do peněz uvádí čtyři kategorie lidí podle jejich vztahu k penězům. Zkusme si stručně vysvětlit každý z těchto bodů.

Peníze jako pocit jistoty. – Člověk s tímto postojem si myslí, že čím více peněz dokáže ušetřit, čím více uloží v bance, tím větší je jeho jistota. Čím více si odloží, tím má lepší pocit. Nakonec se takový člověk stane lakomcem. Jeho bankovní účet je pro něj vším. Peníze mu dávají pocit jistoty.

Peníze jako svoboda. – Tento člověk byl možná v minulosti otrokem někoho nebo něčeho, protože neměl dost financí. Touží po úplné nezávislosti, a pokud má peníze a může s nimi hospodařit, nikomu se nehodlá zodpovídat. Peníze mají pro něj cenu jízdenky ke svobodě.

Peníze jako láska. – Do této kategorie patří člověk, který vnímá peníze jako prostředek k vyjádření a kupování si lásky. Pořádá večírky a kupuje drahé dary, které si mnohdy ani nemůže dovolit. Používá své peníze na to, aby si koupil přijetí a uznání. Může je však použít i k opačnému účelu! Pokud chce někoho odmítnout, přestane mu dávat dary jako projev vyjádření nesouhlasu.

Peníze jako moc. – Peníze jsou nástrojem k manipulaci s lidmi, s nimiž tento člověk přichází do kontaktu. Vnímá je jako politickou moc jako nástroj k ovlivnění lidí na vysokých postech, kterým je přinutí nějak se chovat nebo rozhodnout. Tento typ člověka často žije nad poměry, aby udělal dojem, že má větší majetek, než ve skutečnosti vlastní. Jeho záměrem je získat moc nad těmi, s nimiž se setkává.

Pravděpodobně nic nezmůžeme s naším temperamentem nebo prostředím, ze kterého jsme vyšli. Může nám to však pomoci trochu lépe porozumět sobě samým, když nastanou některé z uvedených manželských neshod. Představte si, že někdo, kdo vnímá peníze jako pocit jistoty a chce ušetřit každou korunu, si vezme člověka, pro kterého jsou peníze prostředkem k vyjádření lásky a chce být zaplaven dary a přepychem, aby se cítil skutečně přijímán. Taková dvojice bude mít pravděpodobně problémy již na samém počátku manželství.

Jak se dají vyřešit?! Mluvme o tom ideálně ještě před uzavřením manželství, ale i během něj. Komunikace je odpovědí na selhání komunikace. Komunikace je vždy to klíčové slovo.

V knize Goldberga a Lewise však chybí pátá kategorie lidí – křesťané. Křesťan nemluví a nepřemýšlí pouze z hlediska sebe a své svobody, pocitu jistoty, potřeby lásky a přijetí nebo touhy ovládat. Duch Ježíše pomáhá křesťanovi soustředit se na potřeby jiných. Ti, kdo žijí podle standardů tohoto světa, to neuznávají a neprožívají. Pátá kategorie vidí použití a účel peněz jako službu.

Když se díváte na peníze z křesťanské perspektivy jako na prostředek k službě, je možné, že to bude zasahovat i do dalších oblastí. Možná budete chtít ušetřit co nejvíce, abyste mohli pomoci co největšímu počtu lidí. Spoříte, abyste mohli dávat. Můžete pak svobodně dávat těm, kteří jsou v nouzi, protože jste poznali Kristovu lásku ke ztracenému světu. Nedáváte jen těm, kdo jsou vaši dobří přátelé.

Když se peníze stanou především nástrojem pro službu a oslovení druhých, pak lidské bláznovství, které peníze způsobily, se mění na křesťanskou moudrost.

Z knihy Morrise Vendena Více si povídat, více milovat. Vydal Advent-Orion.

Počet přečtení: 1 742 Datum: 19. 5. 2016